Nejnovější výzkum amerických a čínských vědců vedených Hongjungem Songem z Johns Hopkins University v americkém Baltimoru dokazuje, že náš mozek díky novým buňkám mládne.
V mozku neustále pracují tzv. nervové kmenové buňky. Dělí se tak, aby si jedna z nově vzniklých buněk zachovala schopnost dalšího množení a druhá se mohla specializovat na některý z mnoha typů buněk nezbytných k správnému fungování mozku. Bohužel, nové buňky se nedostávají na všechna místa. Putují například do části zvané hipokampus, která sehrává klíčovou roli při ukládání informací do paměti. Vyhýbají se však specializovaným centrům mozkové kůry. To nám zřejmě brání v lepším zotavení z těžkých úrazů hlavy nebo z krvácení do mozku.
Posily pro slábnoucí paměť
V raných fázích vývoje jedince se v mozku vytvářejí velmi přizpůsobivé nervové buňky. Proto nemáme v mládí problémy se zvládáním nových dovedností. Vědci byli přesvědčeni, že s postupujícím věkem tuto schopnost ztrácíme. To měl být důvod, proč v pokročilejším věku mnohem hůř vstřebáváme nové informace. Songův tým zveřejnil v předním vědeckém časopisu Neuron výsledky sledování mozku myší, z kterých vyplývá, že to není tak úplně pravda.
Nově vznikající nervové buňky se plně zapojí do sítě stávajících neuronů v mozku teprve po šesti až osmi týdnech. Ani potom se však nechovají jako původní neurony dospělého mozku. Nové neurony vykazují po přechodnou dobu všechny vlastnosti neuronů z mozku myšího plodu nebo mláděte. Tyto buňky jsou neuvěřitelně přizpůsobivé a usnadňují učení. Tuto schopnost jim dodává produkce bílkoviny NR2B, jež se v mozku plodu a novorozenců vyskytuje ve zvýšeném množství, ale v dospělém životě je nahrazována bílkovinou NR2A.
