Astronomové často přirovnávají spuštění nových revolučních dalekohledů k otevření nových oken do vesmíru. V případě vesmírných observatoří detekující vlnové délky, které jinak pohltí zemská atmosféra, jde o výstižnou analogii. Pokud se podaří postavit přístroj označovaný jako Extremely Large Telescope (ELT) se zrcadlem o průměru 42 metrů, budou se moci konstruktéři pochlubit, že nové okno je zdaleka největší. Bude se muset sice vyrovnat s rušivými vlivy atmosféry, ale i tak se díky němu možná dočkáme pozorování známek vegetace na cizích planetách.
Stometrový sen
Původní představa byla ještě grandióznější. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) zvažovalo konstrukci teleskopu o průměru 100 metrů. Jeho zrcadlo by mělo zhruba takovou plochu jako všechny ostatní astronomické dalekohledy na celé Zemi, uvádějí webové stránky BBC.
Komise pověřená vyhodnocením projektu došla k názoru, že jeho uskutečnění nebrání žádné technické překážky. Nenašla se ale potřebná finanční částka, jeden a půl miliardy eura (přes čtyřicet miliard korun) Kompromisní varianta, 42metrový dalekohled, činitele ESO uspokojuje. „Chtěli jsme něco o trochu většího,“ řekl Andreas Kaufer v narážce na teleskop o průměru 30 metrů, jehož stavbu plánují Spojené státy. Kompletní návrh ELT by měl být podle Kaufera dokončen do konce roku. Stavba začne nejdříve v letech 2010-11.
Ještě není jasné, kde bude teleskop ELT stát. Musí to být odlehlé místo nezamořené „světelným smogem“ ve vysoké nadmořské výšce v oblasti s minimem mraků. Kromě Chile, která je současnou základnou ESO, se uvažuje i o Jižní Africe, Maroku, Grónsku či dokonce o Tibetu.
Staví se superstroj na objevy
Nejvýkonnější pozorovací nástroj, který má dnes ESO k dispozici, je teleskop VLT v Cerro Paranal v Chile. Mluví se o něm jako o „stroji na objevy“, protože denně vychází v průměru 1,5 vědeckých studií založených na pozorováních provedených s jeho pomocí.
Nad možností přístroje, který díky obřím rozměrům bude schopen soustředit do svého ohniska pětadvacetkrát více světla než VLT, se tají dech.
I proto nás může těšit, že Česká republika splnila většinu podmínek ke vstupu do ESO. Zbývá jen zaplatit část vstupního poplatku. Přesné datum vstupu bude oznámeno v září. Pak budou mít čeští astronomové při využívání dalekohledů ESO rovnocenné podmínky se svými evropskými kolegy.
