V Panamě ubývají během El Niňa srážky. Jejich nedostatek má vliv na fungování Panamského průplavu. Lodě plující vodní cestou musí vystoupat do výšky 26 metrů nad mořem a zase klesnout.
Pomáhá jim v tom soustava zdymadel. Voda pro zdymadla pochází z řek. Na každou loď je jí potřeba 200 milionů litrů. Při nedoplatku vody musí vedení průplavu omezovat počet lodí za den. Na přelomu a srpna a září jich kanálem běžně proplouvá 36. Momentálně je to jen 32. Opatření už trvají delší dobu. Minulý týden je správa průplavu oficiálně prodloužila.
U obou vstupů do kanálu se tvoří fronta. V době psaní tohoto textu v ní čekalo celkem 130 plavidel. Doba čekání se podle velikosti lodě a směru cesty pohybuje mezi čtyřmi a třinácti dny. Omezený je i maximální ponor plavidel.
Za normálních okolností mohou kanálem proplouvat lodě s ponorem až 15,2 metru. Momentálně je to však podle webu Gcaptain.com jen 13,4 metru. Lodě s hlubším ponorem mohou přeložit část svého nákladu na vlak, aby se odlehčily. Na druhé straně průplavu pak svůj náklad znovu naloží. Překládání však proplutí prodlužuje a prodražuje.
„Tahle krize je neobvykle vážná,“ prohlásil před časem administrátor kanálu Ricaurte Vasquez. „Velkou nevýhodou Panamského průplavu jako námořní trasy je, že používáme sladkou vodu, zatímco ostatní používají vodu mořskou.“
Kapitáni obchodních plavidel by místo panamského průplavu mohli začít používat Magalhaesův průliv. Taková plavba je delší přibližně o jedenáct tisíc kilometrů. S prodlužováním fronty a klesající spolehlivostí Panamského průplavu však bude pro lodě rok od roku atraktivnější.
