Na Marsu přistála v květnu sonda Phoenix a odebrala z povrchu vzorky hornin. Na snímku „rozrýpnutého“ místa se vedle rudé hlíny objevily i bílé skvrny. Vědci spekulovali, zda jde o led, či soli.
Následná chemická analýza, při níž se vzorek zahříval, prozradila, že zmrzlá půda na Marsu skutečně obsahuje led. Vědci se domnívají, že stopy vody pocházejí spíše z doby dávno minulé. Sonda narazila také na plavenou křídu a fylosilikáty – dva minerály, které se tvoří v tekuté vodě. Navíc se ukázalo, že odebraná půda je bohatá na živiny – obsahovala hořčík, sodík, draslík a navíc i uhličitany. Po smršti dobrých zpráv přišly ale i horší: sonda objevila perchlorové soli, které jsou silně jedovaté.
Phoenix, který měl na Marsu původně pracovat tři měsíce, nakonec přesluhoval: vědci s ním ztratili kontakt až v listopadu. Osvědčil se jako zdatný geolog, fotograf, dokonce i jako meteorolog. Zaznamenal třeba sněžení padající z mraků ve výšce tři kilometry.
Následná chemická analýza, při níž se vzorek zahříval, prozradila, že zmrzlá půda na Marsu skutečně obsahuje led. Vědci se domnívají, že stopy vody pocházejí spíše z doby dávno minulé. Sonda narazila také na plavenou křídu a fylosilikáty – dva minerály, které se tvoří v tekuté vodě. Navíc se ukázalo, že odebraná půda je bohatá na živiny – obsahovala hořčík, sodík, draslík a navíc i uhličitany. Po smršti dobrých zpráv přišly ale i horší: sonda objevila perchlorové soli, které jsou silně jedovaté.
Phoenix, který měl na Marsu původně pracovat tři měsíce, nakonec přesluhoval: vědci s ním ztratili kontakt až v listopadu. Osvědčil se jako zdatný geolog, fotograf, dokonce i jako meteorolog. Zaznamenal třeba sněžení padající z mraků ve výšce tři kilometry.
