Koucký poukázal na to, že panuje strukturální nesoulad mezi vzdělávacím systémem a trhem práce. Řada vysokoškoláků podle něj pracuje na místech, kde stačí nižší kvalifikace. Jako příklad uvedl úřednické posty, na které by postačilo středoškolské vzdělání.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podotkl ale také, že mnozí zaměstnavatelé na druhou stranu přehánějí kvalifikační požadavky na uchazeče vzhledem k tomu, že s nárůstem počtu vysokých škol se kvalita jejich absolventů celkově snížila.
V porovnání s jinými státy má Česko podle Kouckého vysoký počet absolventů magisterského studia, zatímco třeba v Belgii tvoří největší podíl studenti vyšších odborných škol a v USA pak bakaláři. Podrobnější údaje, které byly získány v rámci projektu Reflex o zaměstnatelnosti a uplatnitelnosti vysokoškoláků, by měly být podle Kouckého zveřejněny tento pátek.
V první polovině příštího roku pak ministerstvo školství plánuje v rámci projektu KREDO, který má posloužit ke stanovení rozvoje vysokého školství do roku 2020, zveřejnit výsledky několika analýz.
Podle garanta projektu Milana Pospíšila se týkají nabídky studijních programů, uplatnitelnosti absolventů, vývoje počtu studentů a možností cílené státní podpory vybraných studijních oborů. Materiál má být vodítkem pro ministerstvo, jaké obory podporovat a jaké naopak utlumit.
