mně se ten článek moc líbil

mně se ten článek líbí z jednoho konkrétního důvodu: poprvé je tady uznáno a jasně řečeno, že psychika má na porod zásadní vliv. Že žena neporodí tam, kde se bojí.

Je naprosto jasné, že existuje určité procento žen, které v porodnici přirozeně neporodí už jen proto, že je to nemocnice.

Naprostá většina těchto osob o své komplikaci ví a snaží se jí vyhnout právě porodem doma. Tak proč jim kurňa nevyjít vstříc?

A když už jsme u toho - lékař má povinnost brát ohled na zdravotní stav pacienta. Tedy i psychický stav. Moc by mě zajímalo, co by paní doktorka udělala, pokud bych za ní přišla a řekla, že mám z porodu v porodnici extrémní strach. Upozornila by mě na komplikaci, kterou můj stav může při porodu způsobit? A jak by asi přizpůsobila léčbu?

A když už jsme u toho - existuje určité procento tokofobiček (tokofobie - extrémní strach z porodu). Nabídne paní doktorka těmto ženám na základě jejich onemocnění (potvrzeného psychiatrem, jak jinak) císařský řez na pojišťovnu?

Re: mně se ten článek moc líbil

našla jsem tuhle diskusi hooodně opožděně, ale nemůžu se zdržet.

Jsem jedna z těch, o kterých píšeš. Po předchozím porodu v porodnici se začnu dusit jen při pohledu na gynekologické křeslo. Porodit v nemocnici dnes nejsem prostě schopna. Podstoupit gynekologické vyšetření by byl asi značný problém, ale myslím že s dostatkem trpělivosti a chápavosti lékařky - výhradně ženy - by to časem šlo.

Přišla jsem s tím za paní doktorkou, samozřejmě s papírem od psychiatra. Přišla jsem včas - nebyla jsem těhotná, dítě jsme plánovali. Chtěla jsem se zodpovědně předem dohodnout na nějaké rozumné formě péče při těhotenství a při porodu. Žádala jsem o jakési přechodné období přivykání v netěhotném stavu a o osobní doprovod lékařky k porodu do porodnice v naději, že pokud budu v péči člověka, kterého znám a se kterým jsem dohodnuta, úzkost z prostředí se snad sníží natolik, že porodit budu schopna i v té porodnici. Donesla jsem paní doktorce papír od psychiatra doporučující právě tento postup. Co se stalo? Nic. Bylo mi oznámeno, že něco takového není možné. Že do porodnice ji se mnou nikdo nepustí a i kdyby pustil, nebude na ni brát ohled, protože z právního hlediska není možné mít u porodu svého lékaře. Také prohlásila, že neví, co pro mě může udělat, když ještě ani nejsem těhotná a ať přijdu, až budu. Stejně jsem dopadla, když jsem žádala o pomoc při řešení svého problému gyn.-por. komoru a psycholožku z fakultky.

Lékaři-gynekologové mi tedy odmítli poskytnout péči, která by byla v souladu s doporučením odborného lékaře - psychiatra.

Výsledek? Nyní 21. týden těhotenství bez jakékoliv kontroly a péče. Bohužel. Sama z toho nejsem nadšená, ale lékaři mi nedali jinou volbu. Za dalších dvacet týdnů mi zřejmě nezbude než "hazardovat se životem" při domácím porodu. Nechci - ale opakuji: nedostala jsem jinou volbu.

Porod doma není hazard

Článek je PR.

Porod doma je standardem v mnoha evropských zemích. Podle WHO je porod doma pro prvorodičku stejně bezpečným a pro druhorodičku bezpečnějším ve srovnání s porodem v nemocnici, pokud ženu doprovází zkušená porodní asistentka = porodní bába.

Rodila jsem doma plánovaně 3x s porodní asistentkou, péče byla skvělá a není pravda, že porodní assitentka se o ženu doma stará ledabyle, naopak je s ní celou dobu porodu(což v porodnici nikoli), ozvy poslouchá fetoskopem nebo dopplerem.  Náhle vzniklé komplikace se u porodu, do nějž se nezasahuje léky ani nevhodným přístupem k rodičce, téměř nevyskytují.

Demokracie je svoboda volby. Měly bychom tedy, stejně jako v jiných evropských zemích, mít svobodu zvolit si, kde přivedeme své dítě na svět. A stát by měl podpořit  kvalitní vzdělávání moderních porodních asistentek, které budou ženám pomáhat prožívat porod a mateřství ve zdraví.

Mnoho detskych hlavicek je poskozenych ve fakultni porodnici !

Medici se tam uci pracovat s klestemi, zvlaste v noci.     Naproti tomu porodni babicky znaji svou limitaci lepe !

neni nad cisarsky rez!

ja jsem zkusila oboji-1.dite prirozeny porod a nakonec vakuova pumpa,dite s vodou v plicich kvuli tezkemu porodu... a 2.dite planovany cisarsky rez s mym gynekologem.domu z porodnice jsem sla v obou pripadech po 4 dnech.po cisari jsem byla mimo jen 24 hodin,pak pohoda.jsem rada,ze jsem nemusela rodit normalne a riskovat tak zdravi miminka-rodim velke deti a nevytlacim je proste.neagitujte tu proti cisarskemu rezu, mnohdy je to lepsi nez mit postizene dite kvuli porodu radoby prirozenemu!!!

Hezky tendenční blábol

Lidé rodili doma tisíce let. V některých zemích (Nizozemí) je to standardem dodnes. Ale u nás se po roce 1948 prosadil model, že dítě patří státu, člověk je kolečko v soukolí a nad rodičkou (která je úplně hloupá a beprávná) bdí moudrý a všemocný lékař, který rozhoduje o bytí a nebytí. To je model, který nahrává lékařům: Bez nás si, vy hlupáci, ani nepšouknete, buďte poslušní a vděční. Ale stejně mi tady nějaký studovaný arogantní nadutec vmete, jaký jsem hlupák, tak co se rozčiluji.

Článek má ale ještě jeden rozměr: GHC je soukromá a velmi drahá klinika. Rodit tam mohou tak ženy prominentů, kteří za to cvaknou statisíce. Článek je tedy P.R. jak Brno a doufám, že za něj Lidovky zinkasovaly balík, protože jinak jen naběhly zlatokopům, kteří ušetřili za reklamu na své předražené služby.

Re: Hezky tendenční blábol

To je sice fakt, a přitom se nedá říct, že porodnice vždycky poskytovaly super péči, i ke mně se z první ruky donesly dost děsné historky (naneštěstí pravdivé). Ovšem na druhé straně byly dřív domácí porody taky pěknej běs. Nešlo by to nejak propojit? Spolupráce ústavů a porodních asitentek a rodiny?

Porodní bába

Poslouchá uchem mezi kontrakcemi a nemusí odhalid zásadní problém. Co je tedy zásadní problém podle tebe, jelimaní hlavo?

Lidovky jsou porodní bába