Rozvoj molekulární genetiky umožnil kontrolu dědičné informace budoucího člověka. Po oplození ve zkumavce odeberou lékaři v laboratoři z vyvíjejícího se zárodku jednu buňku a prověří její DNA. V rodinách, kde se dědí závažné choroby, může takový pohled do genů odhalit embrya, jež zdědila vlohy třeba pro cystickou fibrózu či chorobnou krvácivost. Lékaři přenesou matce jen embryo, které chorobu nezdědilo.
Každoročně jsou v laboratořích podrobeny těmto testům tisíce lidských embryí. Stále větší podíl představují testy, které preventivně kontrolují, zda embryo nechybovalo při dělení buněk a spravedlivě je podělilo o dědičnou informaci. Některá porce DNA, tzv. chromozom, může zárodku chybět, a jiná naopak přebývat. Děti se z takových embryí často vůbec nenarodí. Pokud však ano, přinese si na svět těžké postižení. Například nadpočetný chromozom 21 vyvolává u člověka tzv. Downův syndrom. V USA představují testy „spravedlivého dělení DNA“ dvě třetiny všech genetických testů prováděných na embryích. V Evropě je to polovina. V poslední době vedou o jejich přínosu lékaři bouřlivé diskuse. Zastánci preventivních testů se odvolávají na výsledky chicagského Reproductive Genetics Institute, které udávají pokles spontánních potratů po přenosu „zkontrolovaných“ embryí ze 68 na 28 procent. Kritici argumentují závěry studie lékařů z univerzity v Bruselu, která prokázala, že preventivní kontrola embryí naopak snižuje vyhlídky matky na narození dítěte.
A příčina protichůdných názorů? Z jedné buňky nelze vždy určit kvalitu celého embrya. Někdy jsou tak vyřazena i embrya, ze kterých by se narodilo zdravé dítě. Zárodky mívají zmatek v dědičné informaci jen u některých buněk. Zbývající buňky jsou v pořádku a dokážou se „nezvedených sousedů“ zbavit. Pokud lékař najde v zárodku defektní buňku a embryo vyřadí ze hry, nedá mu k „očistě“ šanci.
Také přibývá důkazů o tom, že odebrání buňky ze zvířecího embrya může výrazně snížit jeho životaschopnost. „Byla bych velice překvapena, kdyby odebrání buňky z lidského embrya rovněž nesnížilo jeho vyhlídky na úspěšný vývoj v těle matky,“ říká Catherine Racowsky z bostonské Brigham and Women's Hospital.
Pro prevenci dědičných chorob považuje přední americká embryoložka genetické testy za opodstatněné. Genetická kontrola „spravedlivého dělení DNA“ v buňkách embrya však podle ní napáchá více škod, než může přinést užitku.
Každoročně jsou v laboratořích podrobeny těmto testům tisíce lidských embryí. Stále větší podíl představují testy, které preventivně kontrolují, zda embryo nechybovalo při dělení buněk a spravedlivě je podělilo o dědičnou informaci. Některá porce DNA, tzv. chromozom, může zárodku chybět, a jiná naopak přebývat. Děti se z takových embryí často vůbec nenarodí. Pokud však ano, přinese si na svět těžké postižení. Například nadpočetný chromozom 21 vyvolává u člověka tzv. Downův syndrom. V USA představují testy „spravedlivého dělení DNA“ dvě třetiny všech genetických testů prováděných na embryích. V Evropě je to polovina. V poslední době vedou o jejich přínosu lékaři bouřlivé diskuse. Zastánci preventivních testů se odvolávají na výsledky chicagského Reproductive Genetics Institute, které udávají pokles spontánních potratů po přenosu „zkontrolovaných“ embryí ze 68 na 28 procent. Kritici argumentují závěry studie lékařů z univerzity v Bruselu, která prokázala, že preventivní kontrola embryí naopak snižuje vyhlídky matky na narození dítěte.
A příčina protichůdných názorů? Z jedné buňky nelze vždy určit kvalitu celého embrya. Někdy jsou tak vyřazena i embrya, ze kterých by se narodilo zdravé dítě. Zárodky mívají zmatek v dědičné informaci jen u některých buněk. Zbývající buňky jsou v pořádku a dokážou se „nezvedených sousedů“ zbavit. Pokud lékař najde v zárodku defektní buňku a embryo vyřadí ze hry, nedá mu k „očistě“ šanci.
Také přibývá důkazů o tom, že odebrání buňky ze zvířecího embrya může výrazně snížit jeho životaschopnost. „Byla bych velice překvapena, kdyby odebrání buňky z lidského embrya rovněž nesnížilo jeho vyhlídky na úspěšný vývoj v těle matky,“ říká Catherine Racowsky z bostonské Brigham and Women's Hospital.
Pro prevenci dědičných chorob považuje přední americká embryoložka genetické testy za opodstatněné. Genetická kontrola „spravedlivého dělení DNA“ v buňkách embrya však podle ní napáchá více škod, než může přinést užitku.
