pokud bude platit stale pravidlo čím vyspělejší země tím méně prostoru pro původní přírodu, pokud vyspěle země nedosáhnou takové intelektualní urovně aby pochopily alespoň tuto hodnotu pak se jako celek stale řítíme do katastrofy a pověstné světlo na konci tunelu ještě ani nevidime a mužeme to balit do různých klimatických story zepředu a zezadu a nic nám to nepomůže. Je jiste pravda že i tak nízká biodiverzita jako v době kdy se na zemi objevila první buňka nakonec dala vzniknout bohatemu životu. Ale také je otázkou kolikrát k tomu muselo dojít aby nakonec přežila jak velká nahoda to byla a jak dlouho tvalo než se tu objevil člověk. Budeme li timto tempem likvidovat biodiversitu na nasi zemi pak asi neznicime zivot jako takový ale je možné že ty podmínky pro člověka nebudou k přežití. .
ptam se Proč? Stojíme před problémem jak pokrýt hlad po energii ne z nějakých osmi procent ale ze sta procent a navíc přitom nezlikvidovat poslední zbytky přirozených biotopů na naší planetě. Konkretně v CR je podle odhadu asi kolem 400 ha plochy kde v průběhu lidské civilizace nedošlo k uplnému zániku původního biotopu. Jinými slovy jsme kromě těchto 400 ha rozorali nebo jinak zdevastovali celou nasi zem. Podobné ne li horší je to v celé zapadní evropě. Kde krava nespadne ze skali tam jsou v rakousku a švýcarsku pastviny nebo kulturní lesy.Bohužel mnoho lidí to vidí jako náš vzor pod dojmem pokosených trávníčků a hezkých barevných kytek všude za okny. Pokud by všechny země na světě takto zlikvidovali puvodní krajinu jako jsme to udelali my v Evropě zmizela by nenávratně většina živočišných a rostliných druhů.
Ptám se tedy proč pokračovat v této devastaci. mame li zemedelství které nás uživý a potřebuje k tomu méně plochy něž v minulosti proč stále přemýšlíme jak na té přebytečné ploše udržovat nepřirozený stav ničit přirozený pokryv a cpát jedy a hnojiva do půdy a vody? biopaliva nám nepomohou v řešení energetické problému nepomohou nam ani proti oteplování Myslenka co vyroste spalime je falesna a fungovala by pouze pokud by to bylo ze sta procent ale dokud nekdo nevymyslí učinnější způsob transformace světelné energie než je fotosyntéza nemá cenu se o tom bavit
http://www.unipetrol.cz/prilohy/4771f3ae/Chemopetrol%2065%20let.pdf.
Přes Google lze zobrazit jako html.
Ropovod družba byl protažen do tehdejších CH ČSSP v r. 1965.
http://www.ecmost.cz/cd/data/prumysl/podniky/chemopetrol/spolecnost/historie.htm
tehdejším ČSSP běžela někdy v sedmdesátých letech. Pak byla na přímý opakovaný nátlak Sovětů fyzicky zlikvidována. Zde uváděná čísla (2t/h) jsou velmi pravděpodobně zcela nesmyslná.
Budou-li vědci potřebovat další v článku zmiňované suroviny, jsou k mání i v ČR, konkrétně v Lidovém domě. Dřevo je bývalý herec Jandák a dostatek sena získají z hlav pánů Paroubka, Ratha, Sobotky, Zaorálka a dostatních soudruhů.
který začne vykřikovat, že si bereme příklad z AH (viz dřívější zmínka Ratha zneužitá žuranlistickými šmejdy). Podotýkám, že nejsem ani obdivovatelem ani fandou ani AH ani DR!!!
... u Mostu, který patřil Hermanu Goringovi a kvůli tomu za Hitlera byla v kraji zahájena i jeho velkostrojová těžbaZatímco za pozdější vlády moudré komunistické strany se válečné plundrování krajiny velkostrojovou těžbou barbarsky rozšiřovalo, perspektivní chemická konverze uhlí na benzin se bez náhrady po vyhnání Němců zrušila, Hydrowerk byl přejmenován na Chemické závody Josefa Visarionoviče Stalina a zavedeno zde technologicky primitivní krakování sovětské ropy na zcerla banální produkty
PS ....... titíž nám dnes pod dohledem Klause - Pružinského zajišťují "budoucnost"
V Záluží nebolo zavedené ani primitívne a ani iné krakovanie ruskej ropy. Iba bola rekonštruovaná výrova z hnedeho uhlia na destiláciu ropy.
Bohužial sa na túto technologiu rýchlo zabudlo , čo je na škodu. Tá stará technologia mala jednu chybu , hodinová kapacita jednej linky bolo cca 2-3t/h. Čo bolo vtedy dosť málo. Ináč to bola fantastický moderná technologia, na tie roky. Nemci boli pred ostatným svetom o 20-30 rokov v predu.
Nie je úplne pravda , že po vyhnaní nemcov výroba skončila , ja som tam videl funkčne časti ešte v začiatkom 60. rokov.
Taky byly tehdy borovice nařezány žlábkovým šikmým řezem (speciální dláto na to skopčáci měli) a do nádobky zachycována pryskyřice.
Dělalo se z toho od bednářské smůly přes ředidla do barev, po přísadu do leteckého benzínu. Jako náhražky. Holt každý koník (HP) v motoru Me 109, či 262 jim byl dobrý.
A teď si představte třeba NP 1. pásmo Šumava a nařezaných desettisíc borovic od země do výše 1,8 m žlábkovým řezem a do poloviny obvodu kmenu.. A pod každým stromem kýblík na zachycení vytékající pryskyřice.
Inu není nad staré a echt ekologické technologie.
Zlatej kůrovec...........
Ty magore jednnak v prvním pásmu rostou jenom smrky ,pokud je debylové jako ty nevykáceli a nevzyvezli do Sovětského svazu kde z nich udělali největšího trpaslíka na světě.Čoveče co ti ty zelený udělali, asi odebrali ptáka protožes ho týral pravou i levou rukou.