Tlustí drobečci v našich střevech

Vědci porovnali druhové složení střevní mikroflóry obézních dobrovolníků s mikrobiální zoo, jakou hostí v trávicím traktu lidé s normální tělesnou hmotností. Zjistili, že u lidí s nadváhou tvoří více než 90 procent střevní mikroflóry bakterie zahrnované do skupiny Firmicutes.

Mikrobi ze skupiny Bacteroidetes jsou ve střevě obézních lidí velmi vzácní a tvoří jen tři procenta mikroflóry. Lidé s normální váhou mají těchto bakterií desetkrát více.

Gordon podrobil obézní dobrovolníky roční dietě. Polovina omezila především příjem tuků, druhá polovina se snažila snížit konzumaci cukrů. Po roce zhubli dobrovolníci o tři až šest procent své původní tělesné hmotnosti. Zároveň u nich došlo i k výrazné změně v zastoupení střevních bakterií. Podíl „obézních“ mikrobů ze skupiny Formicutes se snížil na 73 procent.

Podíl „hubených“ bakterií ze skupiny Bacteroidetes stoupl na 15 procent. Změna ve složení střevní mikroflóry přitom nezávisela na typu diety.

Přibývají lidé na váze proto, že se jim ve střevu přemnožily bakterie ze skupiny Firmicutes? A nebo je převaha těchto mikrobů jen důsledkem stravovacích návyků, které vedou k obezitě? O tom, že mikrobi jsou alespoň z části příčinou obezity, svědčí výsledky další studie Gordonova týmu, ve které vědci použili myši s vysokým dědičným sklonem k obezitě.

Nenasytní mikrobi
Vědci zjistili, že mikrobi obývající trávicí trakt tlustých myší jsou mnohem výkonnější ve výrobě jednoduchých vysoce kalorických molekul. Z potravy „vyždímají“ mnohem více energie než mikrobi obývající střevo myší s normální hmotností. Tato dodatečná porce energie se ukládá v těle v podobě tuku a významně přispívá k tloustnutí.

Prokázaly to pokusy s myšmi, které nemají v trávicím traktu žádné mikroby. Gordon a jeho spolupracovníci těmto myším nasazovali do útrob mikroby odebrané buď tlustým, nebo hubeným myším. Po dvou týdnech života s mikroby tlustých „kolegyň“ přibraly myši na váze bezmála dvojnásobek toho, co myši obdařené bakteriemi zvířat s normální hmotností.

Dnes žije na celém světě asi miliarda dospělých lidí s nadváhou a 300 milionů lidí lze označit za obézní. Obezita je příčinou řady závažných onemocnění, například kardiovaskulárních chorob, některých typů rakoviny nebo cukrovky. Současnou pandemii obezity však podle některých odborníků nelze vysvětlit jen dědičnými sklony a nevhodným životním stylem.

Britský mikrobiolog Jeremy Nicholson z londýnské Imperial College je přesvědčen, že se na masovém šíření obezity významně podílí i další donedávna silně podceňovaný faktor. „Jsou to střevní mikrobi!“ tvrdí Nicholson a dodává, že výsledky Gordonova týmu jsou z tohoto ohledu výjimečně zajímavé a důležité.