Tyto stromy, bičovány větrem a chladem, rostou ve ve výšce od 1000 do 1700 metrů nad mořem v andském regionu v provincii Araucaria asi 600 kilometrů od Santiaga. Ricardo ukazuje na gigantický strom vyvrácený v zimě. „Je velmi těžké odhadnout věk těchto araukárií,“ říká.
Araucaria araucana, blahočet chilský, vyhlášený v roce 1976 za národní dědictví, je pro místní Indiány posvátným stromem. Tento jehličnan s dlouhými větvemi může měřit do výšky až 60 metrů a jeho kmen může být silný až tři metry. Pochází z doby zhruba před 260 miliony let.
Přísná regulace cílené editace genomu poškodí zemědělství, tvrdí vědci |
V Quinquénu bylo sotva 40 procent lesů chilských araukárií ušetřeno před lidskou činností, uvádí Ricardo Meliňir, šéf komunity Pehuenchů, kteří odvozují své jméno od plodu blahovičníku pehuén.
Pehuenchové museli na konci vojenské diktatury Augusta Pinocheta (1973-1990) bojovat o to, aby jim byly vráceny pozemky uchvácené dřevařskými společnostmi. Za jejich působení podle chilského ministerstva životního prostředí v letech 1930 až 1970 zmizelo 30.000 hektarů blahovičníků.
Dnes jsou tyto stromy, nazývané chilským básníkem a nositelem Nobelovy ceny za literaturu Pablem Nerudou v jeho Ódě na araukárii chilskými věžemi, více než kdy jindy zranitelné. Klimatické změny přispívají k požárům a destrukci původního lesa. Oheň je stále častějším jevem. V roce 2015 zničil požár více než půl milionu araukárií v národní rezervaci China Muerta.
A v poslední době je sužuje nová choroba. Vědci se snaží jejímu šíření zabránit. Příčiny jsou zřejmě mnohé: ekologický stres v důsledku nedostatku srážek a houby, které vysušují větve a nakonec strom zabijí.
Celých 90 procent araukárií v Chile je zasaženo a dvě procenta z nich již uhynuly, uvádí se ve studii jedné z kalifornských univerzit. Nebezpečí je tím větší, že araukárie rostou velmi pomalu a je zapotřebí, aby vždy vedle sebe byly samčí a samičí jedinci.
Oba stromy se do sebe „zamilují“, jak říká Ricardo Meliňir, na jaře. Plody se objevují v březnu, až do prvního sněžení v dubnu. A je třeba čekat 20 až 25 let, než strom vydá své první semena. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje chilský strom za ohrožený druh a zanesl jej na svůj červený seznam.
V posledních letech se rozloha lesů tohoto druhu rostoucího na jihu Chile a Argentiny zmenšila na chilské straně o 260.000 hektarů. V 16. století, kdy do Chile přicházeli evropští osadníci, činila rozloha těchto lesů 500.000 hektarů. Podle ministerstva životního prostředí se jen v letech 1975 až 2000 plocha lesů s araukárií zmenšila o 67 procent.
Ekoturistika
To znepokojuje domorodce, dnes asi 200 osob, kteří žijí v první indiánské rezervaci v Chile asi na 10 000 hektarech. Semena podobná piniovým oříškům slouží k výrobě mouky, nápojů, mohou se pojídat opékaná k různým pokrmům. Někdo je přidává do zavařeniny či do slaných i sladkých dortů. Oříšek obsahuje hodně proteinů a kalorií a není v něm sodík ani lepek.
Komunita v Quinquénu se chce otevřít ekoturistice, aby rozmnožila své chudé příjmy ze zemědělství a chovu dobytka. Nedávno vzniklo družstvo s tuctem členů, vysvětluje jeho předseda Alex Meliňir. Jeho přáním je žít v harmonii s životním prostředím, jak žili předci.
