Neděle 6. října 2024, svátek má Hanuš
130 let

Lidovky.cz

Věda

Jak a proč jsme přišli o ocas? Vědec si narazil kostrč a objevil gen, který za to může


Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Premium
Většina zvířat má ocas, ale člověk a lidoopi o něj v průběhu evoluce přišli. Proč k tomu došlo, co nám to přineslo a jaké následky jsme si z toho odnesli?

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Čas od času přijde na svět dítě s ocáskem. Stává se to zřídka a „přívěsek“ krytý kůží a tvořený svaly, vazivem, cévami a nervy vlastně ani ocáskem není. Chybí v něm kosti obratlů, nevyskytují se v něm ani chrupavky a postrádá napojení na míchu. Lékaři ho proto novorozenci snadno odstraní.

Většina savců včetně nám blízkých opic a lemurů ocas má a ten jim dobře slouží při nejrůznějších příležitostech. Postrádáme ho my lidé a naši nejbližší živočišní příbuzní z řad lidoopů.

Lidskému embryu se sice zpočátku ocásek vytváří, ale kolem osmého týdne po početí zaniká. Zůstane z něj jen zakrnělý zbytek v podobě kostrče.

Proč a jak jsme o ocas přišli?

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: