Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Lidé obdělávali půdu v Amazonii už před 10 tisíci lety, zjistili vědci

Věda

  5:29
LA PAZ - Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10 tisíci lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici, píše zpravodajský server BBC.

Amazonský deštný prales, též Amazonie - oblast v jižní Americe na území sedmi milionů km2 foto: new7wonders.com

Na konci poslední doby ledové, tedy před zhruba 12 000 lety, se Země začala znatelně oteplovat. To vedlo k několika zásadním změnám, přičemž tou nejvýraznější byl přechod tehdejších lovců a sběračů na zemědělství a pastevectví, což vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací.

Koronavirus dorazil i mezi indiány v Amazonii. V pandemii jsou ohroženou skupinou

Vědci dosud identifikovali čtyři významné kolébky primitivního zemědělství. Na území dnešní Číny se začala pěstovat rýže, v oblasti Blízkého východu to byly obiloviny, ve Střední Americe kukuřice a v jihoamerických Andách quinoa, neboli merlík čilský.

Vědecký tým Umberta Lombarda z univerzity ve švýcarském Bernu se domnívá, že oblast na severu dnešní Bolívie by měla být pátou takovou lokalitou. Výzkumníci prokázali, že lidé v pralese zhruba před 10.350 lety pěstovali hlízu maniok (známou též pod jménem cassava či yuca). Důkazy o pěstování tykví pocházejí z doby před 10.250 lety, o pěstování kukuřice o něco později - před 6850 lety.

„Překvapilo nás to... Je to Amazonie, jedno z těch míst, o kterém jsme si donedávna mysleli, že je to panenský les, člověkem nedotknuté prostředí,“ míní o nečekaném objevu Lombardo. „Teď nacházíme důkazy, že tam před 10 500 lety žili lidé, kteří obdělávali půdu.“

Pradávní obyvatelé pralesa se pravděpodobně živili také batáty a arašídy a lovili ryby a větší býložravce, vyplývá ze studie, kterou Lombardův tým zveřejnil v odborném časopise Nature.

Autor: