Absolvovali tak třetí nejdelší misi v historii kosmonautiky. Původně měli pobýt na ISS jen zhruba půl roku. Zpátky na Zemi je měla dopravit loď Sojuz MS-22. Stejnou lodí Prokopjev, Petělin a Rubio na stanici přiletěli 21. září 2022. Plánovaný návrat ale nevyšel.
Patnáctého prosince si astronauti na boku Sojuzu MS-22 všimli masivního úniku chladicí kapaliny. Podle oficiálního ruského vysvětlení ho způsobil zásah mikrometeoritu. Po bližším průzkumu stavu lodě vyšlo najevo, že návrat v ní by nebyl pro posádku bezpečný. Proto přistála prázdná. Zdržení v přípravě náhradní lodě Sojuz MS-23 nakonec donutila trojici astronautů zůstat na ISS víc než rok.
Nejdelší dobu ve vesmíru zatím strávil sovětský kosmonaut Valerij Poljakov. Pracoval na stanici Mir od ledna 1994 do března 1995. Jeho mise trvala celkem 437 dnů. Druhý je další Rus Sergej Avdějev. Svého rekordu 379 dnů dosáhl rovněž na Miru.
Dlouhý pobyt ve stavu beztíže není zdravý. Lidské tělo tvoří z velké části voda. V běžných podmínkách ji zemská tíže přitahuje směrem dolů. Náš organismus má množství systémů, které tomu brání. V mikrogravitaci dál pracují.
Kosmonauti pak mívají opuchlé obličeje. Kvůli změně tvaru sítnice mohou vidět rozmazaně. Pohyb ve stavu beztíže vyžaduje méně síly. Astronauti proto ztrácí svalovou hmotu. Jejich kosti řídnou a oslabují se. Klesá i kapacita plic. Zhoršuje se také stav oběhového systému.
Tohle všechno se děje navzdory přísnému cvičebnímu režimu. Obyvatelé ISS tráví cvičením dvě hodiny denně. Další cvičení čeká Prokopjeva, Petělina i Rubia po návratu na Zemi. Lékaři už pro ně připravují intenzivní rehabilitační program.
