Pracovní rychlost vozítka je zhruba jeden centimetr za sekundu, v přepočtu to dělá 0,036 kilometru za hodinu. Pragján má na průzkum Měsíce čtrnáct dní. Pak na jeho solární panely přestane svítit Slunce.
Po dalších čtrnácti dnech by se aparatura mohla znovu probrat k životu. ISRO to nevylučuje, nejspíš s tím ale příliš nepočítá. Byl by to jen bonus k původnímu programu. Hlavní cíle mise jsou zatím jen samotná doprava sondy k Měsíci společně s testem přistávacího modulu a vozítka.
Pragján veze jen dva vědecké přístroje. Mají sloužit k výzkumu složení měsíčního povrchu. Mohly by na něm objevit led. O jeho přítomnosti ve věčně zastíněných kráterech poblíž jižního pólu Měsíce už se spekuluje delší dobu. Led by byl užitečný při budování stálých měsíčních základen.
Pojmenování sondy i jejích jednotlivých součástí pochází ze sanskrtu. Čandra znamená měsíc, jána něco jako vozidlo nebo loď. Vikram je statečnost či odvaha. Pragján zase znamená moudrost. Šiva je významný bůh z hinduistického panteonu. Šakti je jeho družka.
Předchozí mise v programu Čandraján neskončily vždy úspěchem. První sonda odstartovala v roce 2008. Skládala se z měsíční družice a dopadové sondy. Družice měla pracovat dva roky.
Cesta k Měsíci a uhnízdění na jeho oběžné dráze proběhly bez problémů. Dopadová sonda fungovala podle plánu. Družice se však odmlčela po pouhých 312 dnech.
Sonda Čandraján-2 byla podobná Čandrajánu-3. Letěla v roce 2019. Povedlo se jí dosáhnout oběžné dráhy Měsíce, přistávací manévr však nevyšel. Údajně to způsobila softwarová chyba.
