Pátrání po signálech, které by mohly být projevem mimozemské inteligence, probíhá s různou intenzitou už několik desítek let. Vědci se zaměřili na zkoumání rádiových signálů. Je možné, že kromě „poslouchání“ bude také užitečné pořádně se „rozhlédnout.“
Rádiové vlny mají jednu velkou výhodu: snadno pronikají oblaky mezihvězdného prachu. Pro komunikaci na extrémní vzdálenosti je to neocenitelná přednost. Nezanedbatelné plus představuje i energetická úspornost této komunikace.
Poselství pro známého adresáta
Laser jako komunikační prostředek má ale také svoje výhody. Dá se například lépe soustředit do jednoho silného paprsku, K adresátovi se tedy dostane více fotonů a je tak možné přenášet informace efektivněji. Na druhou stranu je potřeba znát přesně „adresu“ příjemce.
Myšlenka, že je třeba sledovat i optické signály, byla publikována již v roce 1961. Proběhla už i série pokusů, ale vždy si výzkumníci museli kupovat čas na normálních, nespecializovaných teleskopech.
Teprve od včerejška je v provozu zařízení, které se bude pátrání po mimozemšťanech věnovat „na plný úvazek“. Každou sekundu vyprodukuje 3,5 terabitů informací, což je objem srovnatelný s obsahem šesti milionů knih. Teleskop v observatoři Harvardovy univerzity financovala nezisková společnost Planetary Society.
Součástí teleskopu je na míru postavené detekční zařízení. To dokáže zaregistrovat i záblesky trvající miliardtinu sekundy. Tak krátké pulsy běžné CCD detektory vůbec nezaznamenají.
Rozpočet celého projektu činil 350 tisíc dolarů. Muselo se šetřit, kde se dalo. „Odneslo“ to i hlavní zrcadlo teleskopu. To má solidní rozměry, průměr 1,8 metru, ale není parabolické, jak se na řádný teleskop sluší.
Místo toho projektanti zvolili výrobně jednodušší kruhové zakřivení. Za úsporu zaplatili ztrátou ostrosti na kraji zobrazovaného pole. Dalekohled proto nemůže zobrazit krásné snímky vesmíru, ale to vzhledem k jeho poslání nehraje velkou roli.
Hledání jehly ve vesmírné kupce
Skeptici upozorňují, že desetiletí trvající hledání signálů mimozemského původu na radiových vlnách nepřineslo žádný výsledek a šance, že se to povede s laserem, je ještě menší. Účastnící projektu jsou připraveni na to, že jejich úsilí nemusí přinést žádný efekt.
„Kdybych si měl vsadit, vybral bych si spíš radiové vlny než světlo. Ale dělali jsme to uplynulých dvacet let a světlu jsme se moc nevěnovali," řekl listu Boston Globe harvardský astrofyzik Paul Horowitze, vedoucí týmu, který teleskop navrhl a postavil.
Optimismus může příznivcům projektu dodávat tempo s jakým astronomové objevují nové a nové planety obíhající kolem vzdálených hvězd.
Nikdy nemůžeme dopředu vědět, jakým způsobem případný E. T. vysílá, Je potřeba prověřit všechny možnosti A protože mimozemšťané mohou mít před lidstvem velký technický náskok, je možné, že dokáží vysílat i jinými způsoby - například pomocí rentgenových paprsků či gama záření. Prozkoumání optického „vesmírného okna“ zvyšuje šanci že si s jinou civilizací jednou popovídáme.
Rádiové vlny mají jednu velkou výhodu: snadno pronikají oblaky mezihvězdného prachu. Pro komunikaci na extrémní vzdálenosti je to neocenitelná přednost. Nezanedbatelné plus představuje i energetická úspornost této komunikace.
Poselství pro známého adresáta
Laser jako komunikační prostředek má ale také svoje výhody. Dá se například lépe soustředit do jednoho silného paprsku, K adresátovi se tedy dostane více fotonů a je tak možné přenášet informace efektivněji. Na druhou stranu je potřeba znát přesně „adresu“ příjemce.
Myšlenka, že je třeba sledovat i optické signály, byla publikována již v roce 1961. Proběhla už i série pokusů, ale vždy si výzkumníci museli kupovat čas na normálních, nespecializovaných teleskopech.
Teprve od včerejška je v provozu zařízení, které se bude pátrání po mimozemšťanech věnovat „na plný úvazek“. Každou sekundu vyprodukuje 3,5 terabitů informací, což je objem srovnatelný s obsahem šesti milionů knih. Teleskop v observatoři Harvardovy univerzity financovala nezisková společnost Planetary Society.
Součástí teleskopu je na míru postavené detekční zařízení. To dokáže zaregistrovat i záblesky trvající miliardtinu sekundy. Tak krátké pulsy běžné CCD detektory vůbec nezaznamenají.
Rozpočet celého projektu činil 350 tisíc dolarů. Muselo se šetřit, kde se dalo. „Odneslo“ to i hlavní zrcadlo teleskopu. To má solidní rozměry, průměr 1,8 metru, ale není parabolické, jak se na řádný teleskop sluší.
Místo toho projektanti zvolili výrobně jednodušší kruhové zakřivení. Za úsporu zaplatili ztrátou ostrosti na kraji zobrazovaného pole. Dalekohled proto nemůže zobrazit krásné snímky vesmíru, ale to vzhledem k jeho poslání nehraje velkou roli.
Hledání jehly ve vesmírné kupce
Skeptici upozorňují, že desetiletí trvající hledání signálů mimozemského původu na radiových vlnách nepřineslo žádný výsledek a šance, že se to povede s laserem, je ještě menší. Účastnící projektu jsou připraveni na to, že jejich úsilí nemusí přinést žádný efekt.
„Kdybych si měl vsadit, vybral bych si spíš radiové vlny než světlo. Ale dělali jsme to uplynulých dvacet let a světlu jsme se moc nevěnovali," řekl listu Boston Globe harvardský astrofyzik Paul Horowitze, vedoucí týmu, který teleskop navrhl a postavil.
Optimismus může příznivcům projektu dodávat tempo s jakým astronomové objevují nové a nové planety obíhající kolem vzdálených hvězd.
Nikdy nemůžeme dopředu vědět, jakým způsobem případný E. T. vysílá, Je potřeba prověřit všechny možnosti A protože mimozemšťané mohou mít před lidstvem velký technický náskok, je možné, že dokáží vysílat i jinými způsoby - například pomocí rentgenových paprsků či gama záření. Prozkoumání optického „vesmírného okna“ zvyšuje šanci že si s jinou civilizací jednou popovídáme.
