Pomineme-li vnější zásahy vedoucí ke smrti mraveniště (fyzická likvidace, změna prostředí, predátoři, paraziti a podobně), může být kolonie často zničena nebo nahrazena konkurenční kolonií stejného či jiného druhu.
Příkladem jsou nájezdy takzvaných otrokářských mravenců. Při nich královna „otrokářů“ zabije královnu hostitelského druhu a klade potom v jejím mraveništi svá vajíčka. Pokud se z nich líhnou pouze pohlavní jedinci, kolonie časem zahyne, protože vymřou dělnice původního druhu. Pokud se líhnou také dělnice, nahradí postupně ty hostitelské a mraveniště pokračuje ve svém životě – i když jaksi „pod jinou firmou“.
V typickém případě však mravenčí kolonie po smrti své královny chřadne a zmenšuje se, jak odumírají jednotlivé generace dělnic. U některých druhů kladou dělnice po smrti královny neoplozená vajíčka, z nichž se rodí samci (trubci). Ti mohou naposledy šířit geny umírající kolonie.
Speciálním případem jsou mravenci žijící v superkoloniích. Jejich hnízda nejsou obývána pouze jednou královnou – často jich zde najdeme až několik desítek. Mladé královny se sem totiž po svatebním letu vracejí. Nové kolonie vznikají, když se část královen a dělnic jednoduše odstěhuje na nové místo.
Tyto dceřiné kolonie ale zůstávají propojeny s mateřskými. Výsledkem jsou pak obrovské superkolonie. Vytvářejí je i známí lesní mravenci rodu Formica. Jedna superkolonie druhu Formica lugubris ze Švýcarska se například rozkládala na ploše celých 25 hektar.
zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
