První živé organismy se na naší planetě objevily někdy před 3,8 miliardy let. Šlo o jednoduché bakterie využívající energii slunce. O jejich existenci víme díky tomu, že se dochovaly zbytky uhlovodíků, které produkovaly. Je možné, že první mikrobi vznikli již krátce po zformování Země. Pokud tomu tak bylo, zanikli při velmi intenzivním meteorickém bombardování, které trvalo několik set milionů let. Život musel začínat opět od nuly. Vědci zkoumající podivuhodné skalnaté útvary v Austrálii došli k závěru, že v následujících 400 milionech let se vyvinulo mnoho druhů organismů.
Australské stromatolity ve Strelley Pool, útvary někdy drobné, jindy o rozměrech několika metrů, geology rozdělovaly do dvou táborů. Jedna skupina tvrdí, že skaliska stará 3,4 miliardy let vytvořily mikroorganismy. druhá má za to, že je to dílo geologických procesů. Hlavním argumentem druhé skupiny je relativní krátkost doby od vzniku prvních mikroorganismů.
Nejstarší pohřebiště světa
Včera publikovaná studie týmu vedeného Abigail Allwoodovou z Macquarie University v Sydney přináší důkazy, že skály jsou dílem drobných organismů. Stromatolity ve Strelley Pool by tak byly místem, kde lze vidět zkameněliny nejstarších známých tvorů. Stromatolity rostly po vrstvách. Bakterie vylučovaly oxid uhličitý, který se mísil s vodou a minerály, až vyrostla celá skaliska. Právě různorodost skalních „vzorků“ dokazuje, že už tehdy muselo existovat mnoho druhů mikroorganismů.
Australští vědci dokládají výskyt sedmi rozdílných uskupení. Nejprůkaznější je vzorek tvořený drobnými kužely. Takový tvar nevytvoří žádný známý geologický proces, uvádí Allwoodová. Zato by mohl být výsledkem činnosti drobných organismů, které klouzají za sluncem. Nánosy minerálů „nabraných“ při pohybu nakonec vytvořily spousty drobných kuželů, píše se ve studii zveřejněné včera v časopise Nature.
Co mohli stihnout Marťani
Z těchto výsledků plynou závažné závěry. Nové druhy mikroorganismů patrně vznikaly mnohem rychleji, než se dosud biologové domnívali. A protože na Marsu v nejstarších dobách panovaly podobné podmínky jako na mladé Zemi, dá se uvažovat o tom, že se život vyvinul i tam. Času na to bylo nejspíš dost. Výzkum australských skalisek tak dává další motivaci k výzkumu planet sluneční soustavy.
