A možná je život nekonečně starý, jako je možná nekonečně starý vesmír sám. Možná ani nebyl velký třesk, jen se nám tak námi viditelná část vesmíru jeví. Možná to celé nikdy nepochopíme, protože vidíme jen nepatrnou část nekonečna a jsme jen bezvýznamní mravenci na jedné bezvýznamné planetě v nekonečném vesmíru...
Množení a dědičnost: Existují-li dvě vlnové funkce, které jsou řešením jedné vlnové rovnice, pak jsou řešením i libovolné lineární kombinace těchto funkcí. Nikde jsem to neviděl, tak jsem to sem hodil. Na druhou stranu lze zkoumat Vesmír i jen přes informace. Kolik uběhlo bitů od velkého třesku? Vesmír čas nepotřebuje, to jen člověk, aby to nějak popsal. Přitom to, co pozorujeme je jen jakási realizace informačního prostoru. Velmi se mi líbí, že když něco zkoumáme, vždy dospějeme k nějakému závěru. To je konvergentní, úžasné, božské.
Vznik života "sám od sebe" je poněkud v rozporu s druhým zákonem termodynamiky.
Právě naopak. Pokud začnete o životě uvažovat jako o chemickych procesech, při nichž se molekuly snaží o prechod do nižšího energetického stavu, pak je v naprostém souladu s tímto zákonem.
"Po velkém třesku, tedy začátku vesmíru, před asi 13,5 miliardy let vznikla z vodíku první generace hvězd. Po dvou miliardách let zanikly a vydaly do vesmíru bohatý chemický materiál, z něhož vznikly dnešní hvězdy a planety.
.
Chápu to dobře, že veškeré ostatní chemické prvky vznikly tedy z vodíku?
Přesnější je říct, že prvky H, He a Li vznikly po VT v inflační fázi, kdy teplota Vesmíru klesla pod úroveň potřebnou k udržení hmoty ve skupenství kvark-gluonového plazmatu. Zbytek zařídila prvopočáteční fluktuace vakua a gravitace, která shlukovala hmotu do mraků, z níž se tvořili hvězdy a v když se plyn v jádru hvězd díky gravitaci dostatečně stlačil, zazehla se termonuklearní fúze, která produkovala prvky až po Fe. Těžší prvky pak vznikaly při zániku hvězd v super, nebo hypernovách.
To jsou ale pindy. Pokud z neživé hmoty vznikla buňka, tak nevznikala miliony let, ale v jediném okamžiku. Pokud by něco takového bylo možné, tak by se to muselo podařit i v laboratoři. Na rozdíl od přírody, která na to údajně potřebovala miliardy pokusů, mají lidé výhodu v tom, že znají finální produkt a tudíž i s velkou pravděpodobností základní ingredience. Fyzikální podmínky si můžou v laboratoři vyrobit jaké chtějí. Jenže se to nikomu ještě zřejmě nepodařilo. Takže říct "že to nějak vzniklo samo od sebe" může každý a nepotřebuje na to být vědec ani přivádět drahé výzkumy.
Nehledě na to, že výzkum vzniku a vývoje života posouvá hranice našich představ o světě a našeho místa v něm, jeho poznatky tvoří i základ pro další bádání, mimo jiné, v medicíně. Názor, že buňka vznikla v jediném okamžiku, vypovídá o nepochopení procesů, na nichž stojí evoluce, chabém povědomí o strukturální a biochemické složitosti buňky a ignoraci dostupných vědomostí alespoň na popularizační úrovni.
A nebyl v těchto laboratořích vytvořen koronavirus? Podle těch pohádek nejspíš ano. On se ale nemnoží jen tak, musí být v buňce a chráněn před radiací, která panovala. Tedy ještě chybí bombardování protonů rychlostí až 1/3 c. Ale možná mají i kuchyni, kde vaří z vodíku helium v papiňáku či mikrovlnce. Jinak tomu fandím.
Talkové výhledy do minulosti jsou akorát sci-fi. Prostě pouhé teorie. Na druhou stranu: věda je o experimentech, které často nedávají smysl a časem se i jako nesmysly ukážou. Pár z nich ovšem ne a na tom je založen pokrok.
Země je privilegovaná planeta, takové podmínky pro vznik a udržení života nejsou nikde ve vesmíru.
Jak to můžete vědět ? Nejspíš si to jen myslíte a jen na základě toho, že vůbec nechápete, jak velký je vesmír a kolik je v něm hvězd a díky tomu i planet. To je, jako byste tvrdil, že mezi všemi zrníčky písku na kilometrové pláži není další jedno zrníčko černé barvy , když všechna ostatní jsou žlutá, i když jste tam jedno černé našel.
Země ani Sluneční soustava nejsou ve vesmíru nijak výjimečné, proto ani život na Zemi není ničím výjimečný.
Je to jako v tom známém pokusu . Vědec si připraví vhodné suroviny, močovinu a tak dále , pak tam pustí elektrické výboje které nahrazují pravěké blesky. Topí pod tím což simuluje podmínky . A otázka je koho v pravěku nahrazuje onen inteligentní tvor v laboratoři ?
Jak je v článku napsáno, pokud se sejdou vhodné podmínky ve vhodném pořadí pokud, tak inteligentní tvor není potřeba, Pokud máte miliardy let tak pravděpodobnost že se to sejde náhodou je nenulová. A jak evoluce dokazuje náhodné změny vedou k vytvoření nových forem života, jak teď hezky dokazuje korona virus