Lidovky.cz: Loni v lednu vaši studenti nafotili, co by si vzali, kdyby museli narychlo opustit své domovy. Co vás inspirovalo k tomuto zadání?
Vedu dějepisný seminář, kde diskutujeme o nejrůznějších událostech v minulosti, jak ovlivnily životy konkrétních lidí. Chtěla jsem, aby si aspoň na chvíli představili, co asi zažívali ti, kteří byli během druhé světové války deportováni do koncentračních táborů. Tenkrát si mohli sbalit jen pár kilogramů osobních věcí. Studenti měli za úkol vybrat takové věci, které by si vzali s sebou, pak je nafotili a napsali stručné zdůvodnění, proč je vybrali.
Lidovky.cz: Vernisáž studentských fotografií se uskutečnila v městské knihovně v Poličce pár dnů poté, co vypukla válka na Ukrajině. Jaké na ni byly reakce?
Zpětně studenti mluvili o tom, že byli naivní, když si vybrali něco, co vlastně není až tak potřebné, například troje tenisky: růžové, bílé a černé. Jedna studentka, Anička, k fotografiím už tehdy napsala, že se obává zhoršení situace na Ukrajině. V lednu to byla jen hypotetická úvaha, ale na začátku března, v době, kdy byla zahájena naše výstava, se z teorie stala realita.
Prvních pár týdnů po vypuknutí války měli studenti jasno, koho podporují. Zelenskyj byl pro ně jasný favorit, obdivovaly ho zvláště studentky. Naši gymnazisté hned na jaře zorganizovali i charitativní koncert na podporu žen a dětí z Ukrajiny, které se na Poličsko přistěhovaly. Vybralo se 25 tisíc korun.
Lidovky.cz: Jak jste pak téma válečného konfliktu na Ukrajině zakomponovala do výuky?
