Lidovky.cz: Nedávno jste se v nepálském Káthmándú účastnil mezinárodní konference IDEC, kde se sešli zástupci alternativních demokratických škol. Čím se obecně vyznačuje vzdělávací proud svobodného vzdělávání?
Hnutí svobodného vzdělávání, které dnes zahrnuje jak domácí vzdělávání, tak takzvané svobodné školy, funguje asi sto let, stejně jako jiné alternativy. Většinou se počátek datuje od vzniku anglické internátní školy Summerhill.
Její zakladatel Alexander Sutherland Neill o ní napsal stejnojmennou knihu, která ji proslavila. Měl a dosud má velkou autoritu a vliv nejen ve svobodných školách. Jeho knihy byly ve své době bestsellery a vydávají se dodnes.
Filozofie této školy a celého směru je – zjednodušeně řečeno –, že nemá smysl děti nutit do učení, že to je kontraproduktivní. Děti ke vzdělání najdou cestu samy, stačí pro to vytvořit podmínky a nevyvíjet na ně tlak.
Do školy Summerhill nejdříve chodily především děti, jimž nevyhovovalo tradiční soutěživé anglické školství a s nimiž si rodiče nevěděli rady. V Summerhillu pookřály, tolerantní prostředí školy jim šlo velmi k duhu a opravdu – po nějaké době – začaly samy od sebe projevovat zájem o učení.
