Promoval jsem na lékařské fakultě v r 1984. Do prvního ročníku nas nastoupilo 350 a odpromovalo 150... Tak co je jinak?

Tak titulek a clanek sugeruje neco jineho ... ze vysoka skola je "utrpeni" a mela by byt vice chapajici a inkluzivni.

Je to stejny salamovy postup zvracene ideologie jako u strednich skol - kdyz se dostaly "inkludovane" rocniky zakladek, kdy se pomalym detem celou dobu nesmelo rikat ze jsou proste horsi, nedej Boze hloupejsi nez jini spoluzaci, nastal tlak na zmenu stylu - protoze "deti jsou jine" a "pedagogove se musi prizpusobit". Samozrejme se pak snizovala uroven.

Inkludovani budouci inzenyri uz dorazili na vysoke.

Jenze humanitni "elity" se mozna probudi, az jim spatne odoperuji slepak, spadne jim na hlavu spatne staticky spocitany dum ci most. Ale spis ani to ne.

Drobny rozdl mezi "tvrdymi vedami" a humanitnimi pavedami - ideologie inkluze a inkluzivniho skolstvi znici vzdelavaci system ... a nikdo nic nepozna.

Důvod? Stále klesající úroveň současného inkluzivního školství a lenost mladé generace. Vysoká škola má být skutečně výběrová. A hodně ve všem hraje i to, že ten, kdo za bolševika "vejšku" nedokončil, musel na dva roky na vojnu, kde prvním rokem byl obyčejný "kriminál" bez odsouzení. Vysokoškoláci s ukončeným vzděláním se tomu částečně vyhnuli.

Podle mě by mělo VŠ studovat tak 15 % populačního ročníku. Pokud studuje více, nejde už o skutečnou vysokou školu, ale pouze o přejmenovanou střední školu.

Když vidím, co z VŠ elektro vyleze a u nás ve firmě a chtějí dělat něco odborného a ví o elektrických sítích opravdu pendrek, ale ambiciozní jsou, to jo. Ale když jde o věci, kde jde o životy, "Velebnosti jdu..." Oni vlastně nic neumí.

Však proto to je vysoká škola, tak to bylo vždycky, zejména na technických oborech, kde první ročník fungoval trochu jako prodloužené přijímačky. Kdo nezvládne "toxické prostředí" (ó jak moderní výraz pro fakt, že svět není růžový), tak může jít dělat něco jiného.

No nevím. Hlavně ve státní správě je spousta " vysokoškoláků" různých pseudooborů, jejichž úroveň a znalosti jsou sotva na úrovni základní školy.

A z absolventů těchto různých obskurních oborů pak vyrostou ti hlavní škůdci.

Mala som na gymply spolužiačku, ktorá nebola veľmi chytrá, ale s tou svojou snaživosťou, nesmiernou, si tie známky zaistila. Ja som naopak, nebola snaživá vôbec, šprtať ma nebavilo, vlastne som sa po 4 roky doma nikdy nepripravovala, len som si to rýchlo kukla cez prestávku, to samé úlohy. Väčšinu času som učiteľov ani nepočúvala. Učitelia ma neobľubovali, a známky tomu celému zodpovedali. Chceli ma vyhodiť, ale keď ma poslali ku školskej psychologičke, tak tá zistila, že som jeden z najchytrejších ľudí na celej škole, tak museli zaťať zuby a vydržať to so mnou ( a ja to isté)

Na vysokú školu som sa dostala cez prímačky, moja spolužiačka išla na tú istú školu, ale iný obor, kde brali podľa známok. V prvom ročníku boli ale predmety skoro rovnaké. Ona nezvládla jedinú skúšku, ja som išla výborne, vysokoškolský systém mi vyhovoval a ja som mala skoro samé za jedna.

Nakoniec nezvládla ten tlak zo strany rodiny a skočila z okna, zatiaľ čo ja som bola premiantka.

Ďalšia spolužiačka z našej tri

To síto musí být. Už u zápisu nám říkali, že z 800 zapsaných prváků odpromuje max. čtvrtina. Na našem oboru nás začínalo 31, bakaláře dodělalo 7 a inženýra 3. Ano, zažil jsem na VŠ super vyučující a taky neférovost, pocit křivdy a absolutního odosobnění od dalšího osudu studentů. Ale v dalším životě se s člověkem taky nikdo nemaže, takže je to i o tom to v pravou chvíli kousnout a nenechat se zlomit. Všechno je i otázka priorit. Když vím, že opakuju předmět a učitel je xxx, který mě před rokem bezdůvodně potopil, tak na tom prostě zamakám a nedám mu sebemenší záminku to zopakovat. Samozřejmě, že se to nakupí i s jinými obtížnými předměty, ale v práci často taky přicházejí jobovky v tu nejméně vhodnou chvíli. Pokud si to v hlavě ten člověk neumí srovnat, tak má smůlu. Už tak se vzdělání obecně degradovalo a titul má dnes každá poloopice, takže tyhle články o tom, aby se překážek ještě ubíralo a že přijetí na VŠ by mělo být zárukou i pro její dokončení, jsou úplně o ničem. Má to být práv

Jeden z nejlepsich prispevku v dnesni diskuzi. O dnesnim stavu skolstvi nic nevim a uz se me to tykat nebude ale vlastne vse je o lidech tak jak to bezi uz cele generace.

Ne na všech školách funguje vše optimálně z hlediska zodpovědného přístupu, profesor lecos slíbí a nedodrží ani opakovaně a věnuje se své práci. Ale studium není jednoduché a logicky vyžaduje úsilí aspoň pokud mohu soudit u technických oborů. Pokud jsem porovnal obsah přednášek a nároky na technickém oboru - vše sedělo. Někteří studenti na to měli, někteří ne a šli studovat něco jiného. Přeženu: na kybernetiku nemá každý. Studium humanitních oborů nedokážu posoudit, ale jak se dívám na svět okolo sebe - je to divné... Očekával bych aspoň od filosofických oborů více než jen soutěž o počet pohlaví, gender studie a podporu okrajových menšin. Že by společnost byla za 30 let více kultivovaná - no nevím.

Vezmou všechny....úroveň maturit je tristní, znalosti studentů hlásící se na VŠ a jejich "umění" se učit, je nedostatečná....tak hurá na nějakou pseudoVŠ s výstupem a prospěchem pro ČR limitně se blížící 0.