Kristýně je jednadvacet a od dětství touží být veterinářkou. „Přijímací zkoušky jsem složila naprosto bez problémů,“ říká mladá žena. Z kampusu Veterinární univerzity v Brně byla nadšená. „To prostředí je prostě úžasné, hlavně pokud má člověk rád zvířata,“ vzpomíná. „Vystrašily mě ale připomínky starších studentů, kteří říkali – ty jsi nová? Tak to brzy zjistíš, že je to tady těžké jako na medicíně, ale přístup učitelů je mnohem horší.“
Kristýna se pak přesvědčila, že měli v lecčems pravdu: „Někteří učitelé byli fajn, ale bylo tam i dost takových, kteří se nám vyloženě vysmívali. Rychle jsme pochopili, že se na nic nemáme ptát, protože budou mít rádoby vtipné, ponižující poznámky – třeba, že studentky patří do kuchyně k plotně a podobně.“
