Jaké to jsou vlastnosti, kvality, které jsou ve své specifice rozpoznatelné ve srovnání s trendy současné evropské architektonické tvorby, a dále: existuje zde něco, v čem bychom v rozpětí posledních 8 let mohli rozpoznat něco jako vývojovou linii, ne-li formování nových architektonických a estetických trendů? Na to je dost obtížné odpovědět, protože přes řadu inovací, změn, pozměňujících vzhled mnoha staveb - například kovové nebo dřevěné obklady staveb, gabionové kamenné stěny apod. - se zdá, že proces nezasahuje podstatné vlastnosti některých stavebních druhů, jejich konfiguraci, půdorysná řešení, jako je tomu třeba u administrativních budov nebo obytných staveb.
Současná světová architektura je velice mozaikovitá, existuje v ní množství ohnisek (zpravidla velkých architektonických firem s významnými jmény), ta však nevytvářejí homogenní proud - vezměme high-tech s jeho skulpturalistními sklony (Gehry, Hadid, Coop Hmmelblau aj.) a vedle něj minimalismus (Chipperfield, Pawson, u nás Šrámková, Lábus, Pleskot aj.). Tyto diference nemůžeme začlenit do jednotného vývojového proudu, ale do pestré mozaiky, v jejichž jednotlivých polích se často odehrávají radikální formální inovace, které jen okrajově zasahují ostatní pole architektury.
Podobná situace se odráží i v českém prostředí. S novými typologickými druhy se objevují i zcela nové formy, jak například svědčí budova nového terminálu letiště v Brně od architekta Petra Parolka, oceněná v loňské Grand prix architektury. Jde o rozměrnou halu plastické oválné formy, odpovídající jak funkčně, tak i symbolicky svému určení.
Zmiňme jiné dvě stavby, které tentokrát - každá jiným způsobem -využívají terénních valů: nákupní centrum Šestka v Praze-Ruzyni se svažitými travnatými boky, vytvořenými zeminou z výkopů (DNA architekti, cena v soutěži GPA) a Středisko ekologické výchovy v Horce n. Moravou u Olomouce (R. Brychta, A. Halíř, O. Hofmeister, P. Lešek, hlavní cena GPA 2007) ve tvaru kruhového segmentu, jehož zadní stěna je rovněž tvořena terénním valem, působícím jako by stavba vyrůstala z krajiny, byla její součástí.
Z velkých staveb stojí za pozornost pro své citlivé vložení do krajinného prostředí rozsáhlá budova banky ČSOB v Praze-Radlicích od architekta Josefa Pleskota. Zde je třeba ocenit také management banky, který přijal a důsledně uplatnil koncept nikoli monumentální, ale přívětivé, organické architektury, což je ojedinělým příkladem svého druhu. Letos tvoří významnou položku Ročenky rodinné domy a vily. Je to téma, které i přes poměrnou kultivovanost jednotlivých vybraných příkladů vykazuje neobyčejnou rozmanitost, pokud jde o vnější vzhled, konfiguraci a dispoziční řešení staveb, i když se ve většině z nich uplatňuje v podstatě podobný přístup a podobná estetika co se týče úprav a zařízení interiérů.
Do architektonické podoby rodinných domů se výrazně promítá situace, na niž musí reagovat, například umístění stavby na svahu s výhledem do krajiny na jedné straně, na druhé umístění na parcele v zastavěné oblasti, umožňující buď otevírání do prostoru nebo spíše vyžadující uzavírání, omezení na plochu zahrady, ohraničující danou stavbu od okolních, často cizorodých staveb, s nimiž se přesto musí rovněž nějakým způsobem vyrovnat. Za pozornost stojí několik příkladů. Rodinný dům, v něž kolem atria vystupuje od země zelená střecha (Lennox arch.), exkluzivní dům na pyramidálním soklu (J. Studený, M. Vojta), dřevěný dvojdům na svahu v Zadní Třebani (Š. Sodomková, M. Sodomka) aj. Dále najdeme v Ročence několik velice zajímavých příkladů přestaveb existujících rodinných domů. Z nich uveďme: vilu na střeše přestavěného sila v Olomouci s galerií (S. Rozwatka, T. Pejpek), přestavbu a přístavbu rod. domku v Říčanech (T. Novotný, T. Zmek) nebo v Luhačovicích (S. Sládeček) a přestavbu roubené chalupy na Českolipsku (J. Špaček). Jde vesměs o inteligentní řešení, která dokazují, jak je možné přehodnotit starší stavby pro nároky a vkus soudobého života.
Pak zde jsou příklady rekonstrukcí, jako např. hotel na Národní třídě v Praze (Chalupa arch./ d u m arch.), tovární budova ve Zlíně (P. Mudřík, P. Míček) nebo pozoruhodná přestavba továrny v Praze 7 na kulturní centrum (T. Novotný, T. Zmek). Zrcadlová deska památníku obětem komunismu v Liberci (Sporadical) má připomínat potenciální nebezpečí totality. Na závěr uveďme „Sklad dřeva“, dřevěnou věž (M. Rajniš, J. Mach) sestavenou z opakovaných vrstev prken tak, že se z ní stává působivá architektura.
Zpracování letošní ročenky bylo svěřeno renomovanému architektu mladší generace Janu Šépkovi, který provedl náročný výběr z mnoha staveb, osobně si ověřil jejich kvality a práci též opatřil předmluvou. Ročenku doplňuje seznam významných událostí, soutěží a ocenění, které se v průběhu minulého roku odehrály v oblasti české architektury.
Tabulka
BAROMETR
Aktuální ceny bytů
oblast 1+kk/gars. 1+kk/gars. 3+1 3+1 rozdíl
2008 2007 2008 2007 v%
Praha 3 2 550 2 520 4 310 4 250 +1.4
Praha 4 2 050 1 830 3 460 3 090 +12
Praha 5 2 270 2 140 3 830 3 610 +6.1
Praha 8 2 040 2 090 3 450 3 520 -2
Praha 10 2 210 1 950 3 740 3 290 +13.7
Č. Budějovice 1 000 820 1 700 1 390 +22.3
K. Vary 1 110 1 030 1 870 1 740 +7.5
Plzeň 1 190 1 100 2 010 1 850 +8.6
Liberec 1 150 1 070 1 940 1 810 +7.2
Ústí n/L 520 460 890 770 +15.6
Hradec K. 1 310 1 150 2 210 1 950 +13.3
Pardubice 1 260 1 080 2 130 1 830 +16.4
Brno 1 450 1 310 2 450 2 210 +10.9
Zlín 1 180 1 020 2 000 1 730 +15.6
Jihlava 1 070 990 1 820 1 680 +8.3
Olomouc 1 180 1 100 1 990 1 850 +7.6
Ostrava 920 760 1 550 1 290 +20.2
Každý týden přinášíme ceny bytů ve všech krajských městech ČR. Informace poskytuje realitní server
Reality.CZ. Údaje (v tisících Kč) jsou k 23. 5. Hodnoty vycházejí z ceny za m2 a koeficientu velikosti bytu
- rozdíl mezi lety 2008 a 2007 je tedy v případě obou bytů stejný.
O autorovi| PAVEL HALÍK, Autor je architekt
