Bohuslav Sobotka
předseda ČSSD
Pokud dojde ke zvýšení nižší sazby DPH, dojde ke zdražení potravin, léků, bydlení, veřejné dopravy, dodávek tepla a řady dalších položek. To samozřejmě omezí spotřebu domácností. Naprostá většina zemí EU sazby DPH nesbližuje, u nás to také nemá logiku. Mimo jiné i proto, že máme v mezinárodním srovnání nízký podíl přímých daní a tímto opatřením ho ještě snížíme.
Jan Procházka
analytik Cyrrus
Zatím se jedná jen o návrh k diskusi. Toto opatření by mělo mít neutrální dopad na státní rozpočet, protože bude vykoupeno snížením jiných přímých daní – v této oblasti se názory pana premiéra a „Bezděkovy“ komise číslo 2 rozchází. Čistě operace zvýšení snížené sazby DPH z 10 procent na 17 by měla znamenat růst příjmů státního rozpočtu o asi 50 miliard korun. Logickou otázkou pak zůstává, zda má smysl mít dvě sazby 17 a 20 procent.
Jan Skopeček
výkonný ředitel CEP
Uvažované zvýšení dolní sazby DPH o 7 procent by se do cen promítlo, ale určitě ne v plné výši. Část vyššího zdanění by šla na vrub výrobců daného statku, část by hradili spotřebitelé ve vyšší ceně. Výše tohoto poměru pak záleží na charakteru konkrétního zdaňovaného produktu a elasticitě jeho poptávkové křivky. U potravin, které jsou charakteristické nízkou elasticitou poptávky, by se dal očekávat vyšší dopad na spotřebitele, ale ten je z druhé strany mírněn vysoce konkurenčním trhem. Vyšší důraz na nepřímé daně je pak ze strany státu motivován jejich menší citlivostí na cyklické výkyvy ekonomiky.
