Kučíkova demagogie je otřesná

Kdysi jsem se dostal do blízkosti dvou ekonomických teoretiků, z nichž jeden byl blízkým spolupracovníkem Oty Šika a zabýval se ekonomikou socialismu a druhý zase Felixe Olivy a zabýval se naopak kapitalismem. Hned dodám, že ten první po roce 1968 přišel o práci, zatímco druhý si pěstoval, jak sám tomu říkal, soukromý kapitalismus. Po převratu zakládal národohospořskou fakultu, ale to je vedlejší. Pro moje uvažování o ekomii bylo rozhodujcíí, že ani jeden z pánů se nikdy netvářil, že zná pravdu a ta jeho je ta jediná správná. To je první a nepochybně vrozená vada Kučíkovy metodiky. Když jsme v hluboké normalisaci sedávali večer u amwrických kamen a popíjeli po celodenním lyžování víno, mluvilo se o lecčems. také o ekomonice a onen jediný profesor přeživší čistky na VŠE po roce 1968 říkával, že nechápe, jak ten socialismus může fungovat, když je to ekonomický nesmysl. Snad proto se stal takovým hlasatelem neoliberalismu, ale já se domnívám, že odpověď znám a Kučík ne. Za bolševika měl totiž každý peníze a aby se všichni měli dobře, musí je mít chudí. Jedině tak ekonomika funguje bez krisí a výkyvů. Rostoucí bohatství v rukou hrstky naopak vyvolává krise, na kterých bohatí zase vydělávají, protože se pak snáze dostávají k penězům chudých a jejich majetku. Názory, o něž se Kučík opírá, jsou už překonané. Zkorumpovaní ekonomové teoreticky zdůvodnili neoliberalismus, s jehož pomocí bohatí zinkasovali střední třídu a nižší, a demagogicky obvinili sociální stát za všechny obtíže. Přitom nás okrádají za pomoci státu, který nám má sloužit a který si platíme. Byl jsem o víkendu "lyžovat" na Javoru. Sníh nebyl kvalitní a bylo ho málo, proto jsme nakonec strávili celý den nejdříve v bazénu a pak se přemístili do sauny, během přesunu nakoupili. Nechápu, jak může tentýž sýr stát v Bavorsku necelé euro a v Liberci v supermarketu Billa o 60 centů víc. A mohl bych vyjmenovat víc položek, podobně je to s elektřinou a lístky na lanovky nebo vstupné do sauny. Možná má pan Kučík odpvěď, že je všechno v pořádku, nakonec kolonisátoři prý platili za zlato a slonovinu a otroky domorodcům skleněnými korálky, ale já si vzpomněl na to, jak jsme se museli ke zkoušce z politické ekonomie učit cosi z Lenina, který ve své knize Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu před sto lety psal o kapitalismu monopolistickém a prorokoval mu zánik. Tedy si myslím, že svět podle Kučíka neexistuje, ale existují nepochybně monopoly a kartelové dohody a žádný volný trh, které umožňují, aby se distribuce bohatství od chudých směrem k bohatým urychlila a zvýšila. Protože jde nepochybně o porušování pravidel hospodářské soutěže, soudím, že svět podle Kučíka neexistuje, ale jde o kriminální aktivity.

Nepřesné manipulace s nepřesnými čísly

Děkuji za moc hezký článek. Podobně jako nedávno (prý omylem) zveřejněný text Bill Gatese, poskytuje autor odlišný pohled na globální vývoj distribuce bohatství, než nyní u nás dominuje, snad i vlivem lokální politické situace. Rozptýlí snad rostoucí a nebezpečné obavy ze sociální a ekonomické bezvýchodiskové situace se stagnací, s krizí, s hnutím "occupy", s rostoucí nezaměstnaností, bující byrokracií a s přebujelými populistickými ambicemi politiků v tradičně sociálně přívětivé Evropě?Agentura Bloomberg, časopis Forbes, zprávy firem Capgemini a RBC Wealth Management naopak poukazují na rostoucí počet dolarových miliardářů celosvětově i u nás, na skutečnost, že nejbohatší 1% populace disponuje větším bohatstvím nežli chudší polovina lidstva na planetě Země. Kde je pravda? Jakým způsobem dospěli boháči ke svým majetkům? Jak moc a jak dobrvolně přispívají k ekonomickému vývoji své mateřské země? Anebo využívají daňové ráje? Chovají se spíše jako morální vzory nebo jejich životopisy slouží jako lekce pro daňové poradce, právníky a zákonodárné orgány? Dnes žádný jednotlivec není schopen objektivně posoudit problematiku v celém rozsahu. Nejedná se o to, že bychom neměli dost informací, problém je v tom, že je nedokážeme zpracovat, nedokážeme se sjednotit na základě jakých parametrů se má posuzovat míra bohatství, prosperity a životaschopnosti. Všechny zdroje používají statistické metody zpracování dostuponých dat. Statistika by de facto měla být přesné zpracování přesných čísel. Přesto docházíme někdy k protichůdným závěrům. Rozhodující je právě volba "klíče" pro srovnávání a posuzování. Jak i autor článku uvádí již ta volba klíče je neobjektivní, záleží od zadavatele. Jakékoliv sjednodušování složitého problému vede možná k názornému, ale ne objektivnímu pohledu. Když například posuzujeme HDP jako parametr ekonomického růstu, pomýjíme veškeré aktivity a transakce jenž nejsou daňovým systémem státu podchyceny. Znamená to, že rodinná výpomoc, práce na vlastním pozemku, bartelový obchod se sousedy a znýmými neexistují a nepřináší hodnoty? Pro jednotlivce v méně civilizovaných zemích je to právě ta hlavní hospodářská a obchodní aktivita, která kolikrát vede k udržení rodu při spokojeném životě, a to i s pozoruhodnou reprodukcí do dalších pokolení. Z biologického pohledu úspěšné rozmožování znamená příznivé podmínky pro život. To bohužel nelze u průměrné rodiny v naší západní civilizaci konstatovat, byť je zde vyšší HDP. Euroamerická kultura a civilizace se očima biologa jistě nejví býti tak prosperující, jak by očima politika plynulo z ekonomických ukazatelů. Zajímavé jsou například psychologické průzkumy u adolescentů v jihovýchodní Azie- byť byly provedeny před cca 10 lety, které potvrzovali vyšší podíl spokojených respondentů v méně rozvinutých ekonomikách jako je namátkou Thajsko, Vietnam či Kambodža, ponechávajíce Singapur a Honkong na těch najnižších příčkách. Problém bohatství není jenom v ekonomickém zařazení ve společenské hierarchii, ale i v možnostech svobodného rozhodování. V mediální společnosti, která nám spřístupňuje soukromí celebrit více než víme o sousedech či příbuzných, která nám odkrývá doposud utajované pozadí politických či ekonomických kauz, která je čím dál tím více odosobněná a spoutaná institucemi, předpisy a nařízeními, ve které se vlastní pracovní tvořivost a iniciativa mnoha samoživitelů a podnikatelů příliš často mění v pasivitu zaměstnanců velkopodniků -v důsledku konkurenčního boje, ve společnosti kde jednotlivec toho dokáže změnit čím dál tím méně ... je pohled Víta Kučíka přínosem. Byť objektivitu článku nedokážu odborně posoudit. Stručněji to kdysi vyjádřil W. Shakespeare: "There is nothing either good or bad but thinking makes it so."

To bude tím, že někteří měří nerovnost tak,

aby to vycházelo dobře a lidi se moc nepoplašili. Pak jim může vyjít, že se rozdíl mezi chudými a bohatými zmenšuje, i když je evidentní, že to není pravda. Oni si na to dokonce vymysleli index, který jim dokazuje to co potřebují pro uklidnění chudých a jako reklamu na bohatství. "Intenzita bohatstvíJe jasné, že Giniho index skutečně nějak měří variabilitu v příjmech. Otázka je, jestli ji měří způsobem odpovídajícím našemu intuitivnímu chápání nerovnosti. To je dost důležité. Přijímáme-li totiž nějaké opatření, které vede ke snížení Giniho indexu (například 75% daň pro milionáře), většinou je nezamýšleným důsledkem tohoto opatření snížení střední hodnoty příjmů celé společnosti (milionáři budou méně pracovat nebo se odstěhují). Může se tedy stát, že kvůli stlačování jakéhosi čísla v konečném důsledku poškodíme všechny – chudé i bohaté.Dvě různé společnosti se stejným Giniho indexem můžou být svými občany vnímány jako málo nerovné (pokud bohatí nabyli majetku slušně) nebo naopak jako velmi nerovné (v případě opačném). Fyzikové tomu říkají path dependence.Zdroj: http://finmag.penize.cz/ekonomika/266516-fetis-cisel-jak-nemerit-nerovnost"

Praha se na blackout připravuje

http://www.prazskypatriot.cz/praha-zazije-blackout-kvuli-obrovskemu-vypadku-dodavek-elektriny-odjeli-zastupci-prahy-do-slovinska/

Ačkoli s Vámi souhlasím, musím něco z Vašich tvrzení

uvést na pravou míru.Planeta Země není izolovaná soustava. Energii jí totiž stále dodává Slunce.Takže jste schopen vyprodukovat produkt bez užití energie již existující na Zemi, ale s nově příchozí energií ze Slunce, respektive s malým podílem energie již existující na Zemi a velkým podílem nově příchozí energie ze Slunce (třeba obilí, brambory nebo dřevo či řepku jako zdroj energie pro traktory). Proto růst nemusí skončit když se nebudeme o energii "přetahovat s Marťany", a proto nebyl "tzv. růst ekonomiky vyspělých zemí umožněn JEDINĚ ždímáním ekonomik ostatních zemí (přítokem nové energie = kolonialismus)" a proto zcela neplatí, že "rostoucí bohatství oligarchů je umožněno ožebračováním zbytku společnosti". Takže to není tak zcela "hra s nulovým součtem". Ale v podstatě i v tomto s Vámi souhlasím.Zvlášť souhlasím s tvrzením, že "Tudíž veškeré bohatství (energie) musí v rámci stávajícího systému zákonitě skončit v rukou bank - to je jistota.", a moc by se mi líbilo to předvést lidu nějakou vizualizací, které by porozuměl téměř každý. Tento trend je zřejmý nejen z toho, že bohatší mají stále víc a víc peněz, ale i z toho, že od 80. let jede ekonomika USA na dluh (chudí už jsou totiž z peněz vyssátí). Finanční sektor, přesně jak píšete, žádné bohatsví negeneruje, to jen tak vypadalo, protože se peníze v oběhu na tzv. "trzích" točily díky počítačovému typu obchodování rychleji a rychleji, a tak ceny cenných papírů rostly. Ale jakmile se rychlost oběhu rapidně snížila, ceny klesly, což musel FED "opravit" tzv. QE, a zase přestanou růst jakmile QE skončí (pokud se zase nezrychlí rychlost oběhu, což už asi ne tak jako dřív vlivem nově přijatých regulačních opatření). Kapitál a korporace jsou jako oheň, dobrý sluha, ale špatný pán.

Jistě, nejlepší je se nějak těch otrapů co propadli v závodě

na trhu práce a teď brečí, že nemají práci a peníze, nějak elegantně zbavit. Radil bych je střílet nad dírami, které by si nejdřív sami vykopali do země. Tak by se pohyb celého zbylého peletonu hodně zrychlil, nemyslíte?

Gratuluji!

Přestože váš příspěvek je dlouhý jako Lovosice, přelouskal jsem ho jedním dechem. Díky ;-)

Takže ještě jednou, pane Kučíku!

ad 1) Svět jako celek dlouhodobě bohatne BEZ OHLEDU NA POLITICKÝ, ČI EKONOMICKÝ SYSTÉM. Navíc v rámci celku probíhá spousta fluktuací - někdo bohatne víc, někdo méně, někdo dokonce chudne...Jak jsem už psal, bohatneme hlavně nominálně, reálně až tolik ne - inflace!ad 2) Nůžky se rozhodně NEUZAVÍRAJÍ !!! ani mezi zeměmi (psal jsem, že střed pelotonu dohání čelo, ale všichni se vzdalují nejchudším, takže rozdíl mezi čelem pelotonu a jeho koncem se neustále ZVĚTŠUJE. Ty pohyby uprostřed jsou opět jen fluktuace v rámci celku.ad 3) V 80. letech se začali nůžky otevírat PRÁVĚ v těch zemích, kde zavedli neoliberalismus (není náhodou, že ve Švédsku se tehdy poprvé od II. světové války dostala ke kormidlu pravice, pohnojila, co mohla - dnes už je samozřejmě opět v opozici a dlouho si neškrtne), v ostatních zemích NE! Takže příčina je, podle mne, jasná.ad 4) Souhlasím, jenže problém "nové ekonomiky" je ten, že na ni nemohou naskočit všichni, protože někdo musí taky dělat :-) Je virtuální a sama o sobě neživotaschopná - funguje pouze jako nadstavba reálné ekonomiky. Nemohou se jí věnovat všichni a dohnat ten náskok, takže chudé země se NIKDY nepřiblíží čelu pelotonu a střední třída se už NIKDY nepřiblíží oligarchii - tedy rozhodně ne v rámci stávajícího paradigmatu - jedině nějakou skokovou redistribucí bohatství - revoluce, nebo válka.Dovolte mi ještě osvětlit vám paradox virtuální ekonomiky (proč je to celé nesmysl) na polopatickém příkladu (bude to dlouhé): Chov krav, pěstování pšenice, těžba uhlí, nebo výroba nábytku vyžaduje 1) určitý čas 2) určitý prostor 3) určité (nefinanční) vstupy, resp. přírodní zdroje 4) určitou energii - a má tudíž nějaké limity. Navíc ta energie je (z fyzikálního hlediska) uložena v produktu a nemůže tudíž jen tak přestat existovat (zákon o zachování energie). Na nákup a prodej derivátů ve finančním objemu převyšujícím GDP planety nepotřebuji 1) téměř žádný čas (viz. vysokofrekvenční obchody - řád milisekund) 2) žádný prostor (odehrává se ve virtuální realitě na síti) 3) žádné nefinanční vstupy, pouze pár bilionů vytvořených několika úhozy do klávesnice, které po prodeji opět dylítnu 4) žádnou energii (tzv. produkt také žádnou energii neobsahuje, takže den po nákupu mohu klidně zjistit, že nemám nic, protože trh se zhroutil. Kupuji NIC a platím NIČÍM, hodnotu tomu dává pouze návaznost na reálnou ekonomiku a důvěra lidí, že ta návaznost existuje. Bez toho nemůže virtuální ekonomika existovat.Tady musím odbočit. Zákon o zachování energie: "Celková energie izolované soustavy zůstává konstantní při všech dějích, které v ní probíhají" A uzavřená ekonomika JE izolovaná soustava. Proto byl tzv. růst ekonomiky vyspělých zemí umožněn jedině ždímáním ekonomik ostatních zemí (přítokem nové energie = kolonialismus) a rostoucí bohatství oligarchů je umožněno ožebračováním zbytku společnosti. Je to hra s nulovým součtem. Jenže GLOBÁLNÍ ekonomika narazila na hranice planety (což je izolovaná soustava), takže dokud nezačneme těžit vodík z vesmíru, nebo neoškubeme nějaké marťany, budeme se v rámci planety přetahovat o energii, která je daná. RŮST SKONČIL!Ty obrovské sumy přesahující GDP planety, co se točí na finančním trhu tudíž musí být virtuální (na planetě neexistuje tolik energie), což je umožněno 1) nekrytou měnou (od r. 1973 nemá US dolar žádnou reálnou hodnotu - ostatní měny jsou navázané na dolar, takže totéž) - není náhoda, že neoliberalismus se prosadil až se vznikem nekrytých FIAT měn 2) frakčním bankovnictvím (peníze se tvoří úhozem do klávesnice) 3) důvěrou "ovcí" v tento systém.Problém je (náš problém, ne problém bankéřů), že virtuální ekonomika ovlivňuje a ovládá reálný svět (parazit ovládá hostitele), protože když VIRTUÁLNÍ zisk z finančního trhu (nebo virtuální nové peníze v rámci QE) vrhnou do REÁLNÉ ekonomiky (směním čísla za produkty), "odsají" tím část její REÁLNÉ energie. Za NIC dostanou NĚCO. Energii reálné ekonomiky samozřejmě nemohou zničit, ale dřív, nebo později ji celou ovládnou (vymění za ty imaginární čísla z compu). Reálná ekonomika samozřejmě průběžně reaguje poklesem důvěry v jejich NIC, takže potřebují čím dál víc peněz, aby je vyměnili za něco smysluplného (inflace). Ve chvíli, kdy důvěra klesne na nulu, budou už vlastnit drtivou většinu ENERGIE reálné ekonomiky a protagonistům reálné ekonomiky (nám) zbude to NIC, jehož virtuální hodnota je NULA (ztratilo důvěru) - reálná hodnota byla vždycky NULA (bez energie) - to se nezmění. Takže závěr: všechny nás ovekslují o majetek a zdroje výměnou za bezcenné virtuální papíry a čísla. Tudíž veškeré bohatství (energie) musí v rámci stávajícího systému zákonitě skončit v rukou bank - to je jistota.5) nejbohatší vrstva NEZTRÁCÍ - ani v krizích, ani nikdy jindy! V letech 2007-2013 (za 6 let krize) 1.000 nejbohatších lidí ZDVOJNÁSOBILO svůj majetek. V krizích BOHATNE pomaleji, ale ostatním (kteří ztrácí) se tím rychleji vzdaluje - nůžky se otevírají. píšete: "finanční sektor - jako průkopnický obor Nové ekonomiky, generuje bohatství (a tím i rozdíly), na rozdíl od oborů tradičních" - NE! Finanční sektor generuje bohatství NA ÚKOR oborů tradičních - vysává (okrádá) je!

Ano otevírají, a otevírat se budou stále víc!

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/tema/Studie-o-kterych-se-prilis-nemluvi-Hrozi-obrovska-nezamestnanost-i-nepokoje-301927 http://byznys.ihned.cz/analyzy-a-komentare/c1-61640220-exministr-reich-v-usa-se-schyluje-k-revoluci-prijmy-stredni-tridy-klesaji-pribyva-chudych

Děkuji, že jste se dotknul i problematiky reakce společnosti

Obecně by se zde dal aplikovat fyzikální zákon akce a reakce. Tzn., čím déle bude společenské napětí stupňováno tím masovější, intenzivnější a extrémnější bude odezva, alespoň tomu tak v dějinách doposud bylo. Při představě moderních technologií, které vyvíjí armáda proti "teroristům" to rozhodně nebude moc pěkné pokoukání a to ani pro ty, kteří budou jen mačkat knoflíky. Kdo zaručí, že např. technologie Predator a další bude využita jen proti teroristům? Nikdo z těch chytrolínů si totiž nedokáže představit zhroucení společnosti západního typu a myslí si, že jich se to týkat nebude. Bude! Ona totiž globalizace má svůj rub i líc. Tady totiž nepůjde o zhroucení lokální, ale globální! Jenže kombinace lenosti, chamtivosti a v neposlední řadě blbosti, je sebevražedná. Narůstající blbost celkem jasně ukazuje tento článekhttp://www.ceskapozice.cz/byznys/energetika/energeticka-koncepce-je-fajn-jen-pozor-na-blackoutkonkrétně tato věta je dost alarmující"Obyvatelé Prahy kupodivu častěji tvrdí, že by se bez elektřiny obešli týden."Nikdo z nich si opět nedovede představit, jak by to bylo v reálu. Jediná záchrana je plná nádrž auta a okamžitý úprk alespoň 50 km od města. A, že k takovému blackoutu je někdy nepříjemně blízko. Jsem pak zvědav jak budou koukat ti co ostatní označují za alarmisty. Jim totiž nedochází to základní, že nezvednou ani telefon, aby zavolali na poruchovou službu.Obecně považuji podobné články za snahu udržet MATRIX založený na oblbování mas, při životě, vždyť ono je to tak výhodné.

re

Vy tomu říkáte alarmismus, pro mě je to spíš skepticismus či realismus a Váš přístup mi připomíná nihilismus.Ponechám stranou, že čím dál víc přemýšlím nad tezí, že po celou historii lidstva dochází k uzavírání nůžek nerovnosti, přijde mi lichá (příklad ad absurdum - Neolitu si byli lidé jistě rovnější než dnes). Pokud jde o zlepšování situace chudých, analýzu každého století jsem si v tomto ohledu nedělal, možná ani neexistuje, ale dobrou paralelou je obecný rozvoj lidstva. V tomto jsme určitě dál než v Neolitu, ale byla tu také hluchá místa (doba Temna). Tedy záleží, jaký si zvolíte časový úsek. A faktem je (pokud Švýcaři nelžou), že dnes je nerovnost nejvyšší.Negativní jev (rostoucí nerovnost) velmi pravděpodobně protiakci vyvolá. Spontální možná taky bude, ale nerozumím spojení "pokud tomu člověk svými zásahy příliš nebrání". Hranice, kterou se snažíte načrtnout, tedy mezi přirozeným vývojem a zásahy člověka dle mě neexistuje. Ta reakce má snad přijít od boha? Přijde od člověka. Bohužel si myslím, že prosazení například progresivnějšího zdanění není v globálu (a někde už ani lokálně) za daných podmínek možné a bojím se, že pokud přesáhne sociální nerovnost určitou mez, proběhnou změny (protiakce) velmi drastickým způsobem.Že nehledím na historický vývoj? Právě naopak. Příklady máme - Slavná revoluce, Francouzská revoluce, revoluce roku 1848, Velká říjnová revoluce... (dovedete si představit, jak bude probíhat další revoluce vzledem k dnešním technologickým a vojenským možnostem?) Všechny revoluce mají společné, že přicházeli v dobách neřešených společenských problémů. Dá se polemizovat, jestli je lepší na ně čekat nebo zkusit něco včas dělat. Já doufám, že někdo přijde na něco, co nás zachrání. Faktory "X", které dnes oddalují protiakci a tudíž ji až přijde dle mého názoru vytvoří radikálnější jsem tu už vesměs jmenoval:1. Pokročilá globalizace (a úpadek vlivu států)2. Škálovatelná povolání a komparativní výhoda kapitálu3. Přidám ještě neexistenci konkurenčního systému - když to zjednoduším, stále více si myslím, že sociální stát evropského střihu (reakce na nerovnost) vznikl a fungoval z velké části kvůli tomu, že si představitelé států uvědomovali, že jinak přijdou komunisté a všechny je vybijí. Dá se namítnout, že s prvními reformami přišel Otto von Bismarck, on s nimi ovšem přišel ve stejnou dobu, kdy zakázal sociální demokraty a komunisty, aby uklidnil společenskou situaci.

.

.

Dobrý den, pane Pátku,

... reaguji zřídka a reaguji spíše na věcné argumenty, jdoucí k podstatě sdělení, nežli na vzteklé proklamace, odrážející více frustraci pisatele, než smysluplnou diskusi. Vaše námitka "jak si můžeme být jisti, že se proscesy z minulosti budou opakovat i v budoucnosti" je jedním z oněch věcných argumentů, je legitimní a správná. Je podstatou argumentace tzv. alarmismu, tj. ideového proudu, který je přesvědčen, že běh světa a lidské společnosti samovolně směřuje k horšímu a pokud nebude člověkem plánovitě (centrálně) ovlivňován, dojde k zásadní krizi či katastrofě. Oponenti alarmistů v principu předkládají statistiky z minulosti, které dokládají, že každý negativní jev vybudil spontánně protijev, který negativum uvedl do rovnováhy a společnost jako celek se vyvíjí samovolně spíše k lepšímu (pokud tomu člověk svými zásahy příliš nebrání). A na to alarmisté odvětí svou slavnou námitkou: "Dobrá, vaše statistiky bereme, ale jak si můžete být jisti, že i když to šlo dobře doposud, že to půjde i nadále?! Že nyní nezačal působit faktor X, který zásadně mění historii a že všechno bude odteď jinak (hůře)?" Odpověď zní - nevíme.Skutečně nevíme, zda budoucnost nebude najednou dramaticky jiná, zda nepříjde nějaký Armagedon. Ale ani vy (alarmisté) to nevíte. Můžeme se bavit jen o pravděpodobnosti různých alternativ. Pokud v minulosti vystopujeme nějakou pravidelnost, nějakou vzájemnou závislost, určili jsme zároveň i pravděpodobnost tohoto jevu i v budoucnosti. Nikoliv jistotu, ale pravděpodobnost, protože jistá je jen minulost. Tuto pravděpodobnost může ovlivnit mnoho různých faktorů, většina z nich však již působila i v minulosti, a to se známým výsledkem, na základě kterých jsme určili onu pravidelnost.Je některý faktor nyní skutečně tak vyjímečný, je oním faktorem X, který znamená, že nic již nebude stejné jako dříve? To je otázka. Většinou se nic takového nepotvrdilo, takže mírná skepse je namístě. Pokud statistiky a historická zkušenost dokládá, že po celou historii se nůžky mezi bohatými a chudými otvíraly a opět zavíraly, a v posledních letech se v některých zemích opět rozevírají, co je oním faktorem X, který způsobí, že se nezačnou opět samovolně zavírat (budou se rozevírat donekonečna?), že bude vše jinak? Je to ekonomický liberalismus (pak jsme u politické debaty, jaké jsou alternativy k liberalismu)? Je to technologická revoluce (pak je třeba zdůvodnit, proč by měla být ta současná zásadně jiná nežli předchozí technologické změny)?Neříkám, že si mohu být zcela jist budoucností. Říkám jen, že je pravděpodobnější, že se nůžky začnou zase přivírat, protože tomu tak bylo i v minulosti a že žádný ze současných faktorů není tak dramaticky jiný, aby to mohl zásadně zvrátit. Je to pravděpodobnější než jiné alternativy.

re:

Ano! Bylo by hloupé obhajovat sovětský režim srovnáním let 1920 a 1980, já tím poukazoval na hloupost podobného argumentu u jakéhokoliv systému, jen Vy jste to nepochopil. Globální srovnávání, ještě navíc tak obecných ukazatelů jako HDP je nesmysl, věděl byste to, kdybyste se alespoň chvílí zabýval ekonometrií či statistikou a měl ponětí o tom, jak dané indikátory vznikají a co všechno na ně má vliv. To bych ale nechal stranou (i když vy mi nejspíš řeknete, že kvůli tomu, že jsem komouš), protože já nemám v úmyslu hájit socialistické režimy, nic takového jsem ve svém příspěvku neřekl, to jenom vy všude vidíte "rudou hrozbu".Vyčítáte mi, že neuvádím zdroje. Pravda, z lennosti je u některých údajů nemám, sám se ale neobtěžujete uvést ani jeden. Označit mě za lháře, protože zdroje neznáte je dost silné kafe, nepíšu tu vědeckou publikaci. Když se mě slušně optáte, kde jsem vzal to či ono konkrétní číslo, rád Vám zdroj sdělím. A abyste neřekl, rovnou Vás obohatím alespoň co se týče zdroje jedné mnou uvedené informace. Článek na neviditelném psovi jsem si s radostí přečetl, je i co se týče otázky manipulace medií zajímavý, bohužel autor se mýlí, co se týče jádra jeho textu. Údaj o 85 boháčích vlastnících víc než polovina lidstva si nevymyslel Oxfam a "marxisti" za ním stojící, ale pochází ze studie "Global Wealth Report 2013" od analytiků Credit Suisse (což je jistě instituce plná rudých ideologů). Dokonce je to i ve zprávě (plné, ne summary) Oxfamu ozdrojované (což dělá z autora článku trochu hlupáka).Pocit nespravedlnosti je věc subjektivní. To je vše, co jsem napsal. Vy jste si vyvodil, že vždy jde o závist, čímž jen dokazujete, že nechápete význam slova "subjektivní" (lišící se z pohledu různých jedinců). Proto také zmiňuji, že horší je ekonomická neefektivita. Dle Vás jsou za ní přílišné regulace. To absolutně nekoresponduje s politickým vývojem, kde od osmdesátých let tvrdá deregulace v celém západním světě probíhá (hlavně co se týče finančního sektoru) a výsledkem je jen zvyšující se frekvence krizí a skomírající střední třída. V USA se tím spousta ekonomů velmi aktivně zabývá a sbírají Nobelovky (Roubini, Stiglitz, Krugman, obecněji neefektivitou volného trhu pak Kahneman či Tversky), ale vy máte samozřejmě jasno o opaku. Konkrétním příkladem je zrušení Glass-Steagallova zákona o oddělení komerčního a investičního bankovnictví v roce 1999. Ten zákon výtečně sloužil od svého uvedení roku 1933 (byl přijat jako reakce na VHK) a ochraňoval finanční systém před nadměrnými riziky. K čemu došlo necelých deset let od jeho zrušení všichni víme. Jaké konkrétní regulace dle Vás ohrožují střední třídu? Že se spoustě regulací velcí hráči vyhnou nepochybuji, u těch podstatných si to alespoň v případě USA ovšem stát vždy dobře ohlídal (protože jeho představitelé až donedávna tušili, co jinak hrozí).Nejsem sinolog, takže si nedovolím tvrdit, co přesně je za vzestupem Číny. Že je způsoben zahraničním kapitálem je ovšem pohádka, přímé zahraniční investice se pohybují mezi třemi čtyřmi procenty HDP, přičemž celkové investice do hmotného majetku jsou okolo padesáti procent HDP, z toho stále celou polovinu tvoří veřejný sektor! Všechno je v databance Světové banky (http://data.worldbank.org), jednotlivé indikátory si tam snad jste schopný dohledat sám, jestli ne, mrzí mě to, ale pak se prosím vystříhejte ekonomických debat. Více o tom jak je Čína co se týče zahraničních investic "liberální" naleznete zde - http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cina-investicni-klima-19059.html . "a) jak si představujete to, že lze udržovat na světě "pár chudých regionů" či dokonce že lze nějaké "vyrobit"? Mimochodem mobilní kapitál znamená, že tam kam ten kapitál přiteče dojde k růstu bohatství těch chudších a střední třídy"Nu celkem dobře se chudé regiony daří udržovat u dna doporučeními Mezinárodního měnového fondu, které jsou v přímém v rozporu s tím, jak svojí hospodářskou základu vybudovali vyspělé západní země. V raném stádiu hospodářského vývoje praktikovaly jak USA, tak Spojené Království či Německo v oblasti ITT (industry, trade, technology) politiku brutálního protekcionismu a podporu tzv. infant industry. Omezím se na příklad USA, protože i tak tady už píšu předlouhou esej. Průměrná dovozní cla byla v USA v devatenáctém století mezi 40-50 procenty, kdybychom přičetli ještě náklady pro dovozce vyplývající z toho, že museli se svým zbožím překonat Atlantik, dostali bychom mnohem vyšší reálnou bariéru. V první polovině devatenáctého století tam platil dokonce striktní zákaz na dovoz některého zboží (hřebíky), američané velmi dobře pochopili, že nemohou rozvinutému britskému průmyslu na volném trhu konkurovat a že zahraniční investice (které obdržet mohli) k dlouhodobé prosperitě nevedou. Čína to výborně pochopila také a až do poloviny devadesátých let se chovala stejně, rozvinula ekonomiku, získala komparativní výhodu a pak otevřela trhy. Takhle zatím vznikly všechny velmoci. Pro bližší seznámení s daným problémem a ověření si, že si necucám čísla z prstu doporučuji publikace od profesora Ha-Joon Changa (ano, má exotické jméno, ale učí na Univerzitě v Cambridgi Politickou a rozvojovou ekonomii). Nebo můžete jít přímo ke zdroji a přečíst si Report on the Subject of Manufacturers od Alexandra Hamiltona (ministr financí USA na přelomu 18. a 19. století). Použiju Vaše slova - mimochodem mobilita kapitálu znamená, že jakmile dojde k růstu bohatství chudší a střední třídy (za předpokladu, že k němu dojde), kapitál (výroba) se prostě přesune (ještě jednou zdůrazňuji - američané, britové i číňané to ve svých počátcích pochopili). Pokud to nemáte ošéfované stejně jako Číňani ochranými regulacemi a podmínkami pro investice. Tohle je perla:"článek pouze upozorňuje na to, že představa rozevírajích se nůžek je nesmyslná, k růstu totiž dochází jak u bohatých tak u chudých, pouze u bohatých rychleji."No to je snad přesně smysl metafory otevírajících se nůžek, že se rozdíly zvětšují!" ta znalostní ekonomika pracovní místa vytváří. Chápu, že vaše zřejmě omezená představivost nevypotí nic jiného než automobilky a facebook ale ujišťuji vás, že nejde jen o něj."Já nikde neřekl, že ŽÁDNÁ pracovní místa nevytváří, pouze že jich vytváří znatelně míň než dříve. "Současně musím podotknou, že článek na který reagujete jste zjevně nečetl. Jasně se v něm píše, že ti dravější a informovanější mají rychlejší starat a většina jim stačit nebude, ovšem také se tam píše, že, jak ukazují historické skutečnosti, následně dojde k postupnému vyrovnávání."Jak bych se asi pana Kučíka mohl v diskuzi ptát, proč si myslí, že dravější a informovanější budou dohnání, kdybych článek nečetl, proboha??? "Historické skutečnosti" Vám nikdy co bude v budoucnu neukážou, celou dobu se tady bavím o tom, že DNEŠNÍ podmínky v kombinaci s liberální politikou dle mě způsobují a nadále budou chudnutí střední třídy, i to zdůvodňuji a píši jaké podmínky to podle mě jsou! A vy na to dokola říkáte "ne, protože kdysi to bylo jinak". Kdysi bylo všechno jinak! Nassima Taleba a jeho Černou labuť na Vás.Diskuze s vámi už se dále účastnit nebudu, ne kvůli tomu, že máte odlišné názory, ale z důvodu, že na mé argumenty nereagujete, implicitně a bez zdůvodnění je označujete za bláboly a ještě mi podsouváte věci, co jsem neřekl. Navíc dělící hranici mezi ideologickými zaslepenci a ostatními jste si načrtl stejnou jako mezi těmi, jejichž názory se Vám nelíbí a těmi, kdo s Vámi souhlasí, což mimochodem opět ukazuje na Vaši zaslepenost. Hezký večer.

TO se musíte rozhodnout sám, zda se chcete smát nebo brečet.

Jedno je ovšem jasné, budete se smát případně brečet pouze nad vaší vlastní hloupostí. Je skutečně ukázkovou hlopostí případně ukázkou primitivní demagogie pokusit se obhajovat komunistický direktivní režim srovnáním roku 1920 a roku 1980. O globální srovnání roku 1920 a roku 1980 se zřejmě nepokusíte, že? Chápu, ohrozilo by to vaši víru. Pokud neznáte systém (komunistická Kambodžá vám asi nic neříká), kde by nevzrostla životní úroveň, tak si zkuste srovnat rychlost vzrůstu životní úrovně mezi jednotlivými systémy, třeba mezi takovým komunistickým Československem a Rakouskem. Uvidíme k jakému závěru dojdete. :-) Stejná hloupost je podsouvat mi, že jsem tvrdil, že se nemá nic měnit nebo tvrdit, že současný systém je "neregulovaný". Pokud dochází k mizení střední třídy tak je to důsledek přemíry regulací a přerozdělování, kterou je postižený západní svět a hlavně EU. Velmi bohatí se logicky dokážou těmto regulacím vyhnout a vyhnou se jakékoli formě regulací a přerozdělování o kterých blábolíte. Ty pak plnou silou dopadnou na střední třídu která zmizí. Jedinou možností jak se tomuto negativnímu trendu vynout je zbytečné regulace zrušit. Dále, jestli máte potřebu argumentovat jakýmikoli údaji, ať už Světové banky nebo od jinud, tak vám doporučuji zveřejnit zdroj, jinak bude evidentní, že si je cucáte z prstu. Totéže se týká vašeho blábolení o tom, cituji "kdo rozumí statistice....". Nechcete-li být za lháře, uveďte údaje se zdroji. Co se týče Číny, pak každý kdo alespoň trochu zná moderní čínskou hisotrii, ví, že čínský vzestup se datuje od zavedení Teng Siao-pchingových liberalizačních reforem a lze jej přičíst pouze těmto reformám (případně těm, které následovaly) a přílivu zahraničního kapitálu. Přečetl jste si vůbec ten článek? Píše se tam někde, že k zvětšování rozdílu mezi bohatými a chudými nemůže docházet nebo nedochází? Ne. Samozřejmě že k něčemu takovém docházet může, článek pouze upozorňuje na to, že představa rozevírajích se nůžek je nesmyslná, k růstu totiž dochází jak u bohatých tak u chudých, pouze u bohatých rychleji. Také uvádí, že pokud může dojít ke srovnání tak nejpravděpodobněji v liberálně demokratických ekonomikách, což potvrzují historická fakta. V diktaturách, a to včetně těch co se honosily přídomkem lidově demokratická, socialistická či komunistická k diferenciaci společnosti dochází stejně ne-li více, a pravděpodnost srovnávání rozdílů je mizivá. ad a) jak si představujete to, že lze udržovat na světě "pár chudých regionů" či dokonce že lze nějaké "vyrobit"? Mimochodem mobilní kapitál znamená, že tam kam ten kapitál přiteče dojde k růstu bohatství těch chudších a střední třídy. ad b) ta znalostní ekonomika pracovní místa vytváří. Chápu, že vaše zřejmě omezená představivost nevypotí nic jiného než automobilky a facebook ale ujišťuji vás, že nejde jen o něj. Současně musím podotknou, že článek na který reagujete jste zjevně nečetl. Jasně se v něm píše, že ti dravější a informovanější mají rychlejší starat a většina jim stačit nebude, ovšem také se tam píše, že, jak ukazují historické skutečnosti, následně dojde k postupnému vyrovnávání. To samozřejmě může trvat dosti dlouho ale to už je asi mim váš mentální horizont. Takže jediné co vám zbývá je ten "subjektivní pocit nespravedlnosti" přeloženo do lidské řeči, tedy závist. To, že vás nenapadá nic lepšího, než to co tady již bylo a katastrofálně selhalo a znovu tentokrát v eurobyrokratickobruselském hávu znovu selhává mě opravdu nepřekvapuje. Nepoučitelnost z vás jen čiší. Co se týče těch "85 nejbohatších lidí" tak vám doporučuji přečíst si tento článek. http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-bohatsi-nez-polovina-lidstva-d50-/p_zahranici.aspx?c=A140127_011935_p_zahranici_wag Je mi jasné, že osoba vašeho typu, tedy osoba s hlavou zadělanou rudou ideologií, se ani nebude namáhat jej číst (ostatně o to jste se ani nepokusil i případě tohoto článku, jak jste na více místech dokázal). ALe naděje umírá poslední. :-)

Dobrý den,

jsem velmi rád, že jste se také zapojil do diskuze. Nicméně mrzí mě, že buďto úmyslně nebo možná automaticky přehlížite některé názory, co Vám tu lidé píší. Většina diskutérů zpochybňuje hlavně Váš závěr, že protože se nůžky uzavíraly kdysi, platí, že se budou uzavírat obecně (a ony se neuzavírají ani dnes). Napsal jste:"Pokud je tento předpoklad správný, s pronikáním „nové ekonomiky“ do společností všech rozvinutých zemích lze očekávat otvírání nůžek mezi bohatými a chudými. Po určité době se však tento trend obrátí – střední třída se také zapojí do „nové ekonomiky“, čímž bude bohatnout a nůžky se začnou zavírat... V době ekonomické stabilizace se rozdíl mezi oběma třídami opět začne snižovat... Z uvedeného vyplývá, že nůžky mezi bohatými a chudými státy či společenskými třídami se z dlouhodobého hlediska zavírají. "Z čeho vyvozujete, že střední třída začne bohatnout? Já si myslím pravý opak, mix Nové ekonomiky a liberálního tržního systému je pro střední třídu smrtící (proč si to myslím už jsem zde do diskuze napsal). Opět si neodpustím poznámku, že mícháte hrušky s jablky. Vývojem v zemích, v kterých probíhá industrializace odůvodňujete, že s nástupem Nové ekonomiky (a v dobách stabilizace) se budou snižovat rozdíly mezi bohatými a chudými. To jsou ale dvě nesouvisející věci, mezi kterými hledám marně souvislost, tedy Váš závěr je nesmysl. Nebo jsem Vás špatně pochopil? ad jednotlivé body:1) Ano, ale je dobré poznamenat, že to neni nějak výjimečná vlastnost současného ekonomického systému.2) Nůžky mezi zeměmi se uzavírají, nikoliv mezi společenskými vrstvami! Opravdu nedokážu z paměti vydolovat příklad období, kdy by 85 lidí vlastnilo stejný majetek jako polovina lidstva. 3) Já si myslím, že důvodem otevírání nůžek je jak tzv. Nová ekonomika, tak Reagan a Tchatcherová, protože zmiňovaní svojí liberální politikou negativní efekty umocnily. Výsledkem je, že podíl horního 0,01 procenta v USA na národním důchodu je nyní cca 5 procent, tedy více než na přelomu 19. a 20. století (toliko k tomu, že nůžky se dlouhodobě uzavírají).4) Dejme stranou morálku. Hlavním problémem je, že současný systém vlivem nerovnosti přestává být ekonomicky efektivní. Pěknou ucelenou publikaci o tom napsal Joseph Stiglitz (The Price of Inequality). Mimochodem i velmi konzervativní Economist v recenzi napsal, že má více méně pravdu.

Děkuji za informovaný...

... komentář. Sice v něm autora obviňujete z "nesmyslů", poté však opakujete jádro většiny jeho tezí... :)) Tedy - s většími či menšími nepřesnostmi:1) Ano, svět dlouhodobě bohatne, a to včetně chudých.2) Nůžky mezi chudými a bohatými zeměmi i společenskými vrstvami se pomalu uzavírají (a to již dříve, než od druhé světové války)3) V určitých vyspělých zemích se počaly v 80. letech rozevírat (USA, VB, Švédsko), v jiných ne. O příčinách se vedou debaty. Zatímco Vy, soudruhu, máte jasno, že příčinou jsou "zločinci Thatcherová a Reagan", já se kloním k názoru, že to jsou technologické změny "Nové ekonomiky".4) Názor na "morálku" Nové ekonomiky máme samozřejmě odlišný názor, nicméně i Vy souhlasíte, že stojí za rozevíráním nůžek v těch zemích, které na ni již naskočily mezi prvními (USA, VB).5) Jsme zajedno, že střed peletonu dohání zpomalující špici, že nejbohatší vrstva ztrácí v krizích méně, nežli vrstva střední (přesto ztrácí) nebo že finanční sektor - jako průkopnický obor Nové ekonomiky, generuje bohatství (a tím i rozdíly), na rozdíl od oborů tradičních.Tak vidíte - nakonec se s autorem shodnete podstatně více, než byste čekal, rozdíl zůstává v ideologickém klíči - úhlu pohledu, jakým interpretujete příčiny a vynášíte morální soudy... :))

Autor píše nesmysly vycucané

Autor píše nesmysly vycucané z prstu, nebo má přinejmenším hodně neaktuální informace. Nemám čas na podrobnou analýzu, takže jen ve zkratce:1) Lidstvo jako celek samozřejmě po celou historii bohatne - to nikdo nezpochybňuje. Nebudeme tady řešit inflaci, která minimálně v posledním století tento trend dost relativizuje.2) Rychlejší bohatnutí vyspělých evropských zemí před 1. světovou válkou nezpůsobila ani tak průmyslová revoluce, ale především kolonialismus (využívání území, zdrojů a pracovní síly místních obyvatel)3) V Evropě se nůžky příjmové nerovnosti zavírali pouze od 2. světové války do konce 80. let, a to výhradně díky existenci sociálního státu (vysoká míra zdanění bohatých a podpora chudých, což částečně vyrovnávalo přirozeně disproporční vývoj), což zabili právě Reagan s Thatcherovou a měli za to viset.Tady je pěkný graf. Ukazuje podíl 0,01% (jedné setiny procenta, tj. asi 700.000 lidí) na celkovém bohatství světa. Graf končí vroce 2007 na 6%, pak přišla krize a dnes to dělá přes 8% světového bohatství. Všimněte si, že nůžky se začali otvírat s nástupem neoliberalismu (Reagan a Thatcherová): http://thesocietypages.org/socimages/2009/08/18/the-percent-of-income-earned-by-the-top-110th-of-a-percent-1913-to-2007/4) Od vlády těchto dvou zločinců se nůžky rozevírají stále rychlejším tempem, hlavně díky virtuální ekonomice, která generuje vyšší zisky, než reálná ekonomika, ale těžko si lze představit, že si všichni budeme vzájemně půjčovat, kupovat dluhopisy a prodávat futures, protože pak nebude co žrát. Momentálně to řeší outsourcing průmyslové výroby, ale to nepůjde věčně, navíc skok v růstu produktivity práce při přechodu od zemědělství k průmyslu byl mnohem vyšší, než při přechodu od průmyslové výroby k ekonomice služeb, což teoretici nepředpovídali a dost je to zaskočilo.5) Porovnávat bohatství podle HDP je samozřejmě nesmysl, protože se jedná o peněžní (kvantitativní) ukazatel, nikoliv kvalitativní, takže korupce zvyšuje HDP (naše předražené dálnice jsou větším přínosem pro růst HDP, než ty německé, protože ekonomikou proteklo víc peněz - co na tom, že to bylo na dluh), nebo "protočení" 20 miliard na trhu derivátů zvýší HDP víc, než postavení dvaceti nových rodinných domů (proto země s vyspělým bankovnictvím jako Lucembursko, Singapur, HongKong, London City patří tradičně k nejbohatším na světě. Záměrně jsem napsal London City, protože tohle finanční centrum je stát ve státě a nepodléhá britské jurisdikci - něco jako Vatikán). Až ty všechny bubliny "nové ekonomiky" prasknou, zažijí bohaté země krutý propad, ale jen střední třída a chudina, ne nejbohatší 1%6) Tím se dostávám k metodice: Mezi státy platí, že střed pole pomalu dohání čelo pelotonu, protože vyspělé země stagnují a ekonomičtí tygři rostou často dvojciferným tempem (všichni se samozřejmě i nadále vzdalují nejchudším zemím, takže nůžky se pořád rozevírají), avšak mezi jednotlivci úprk nejbohatšího 1% nabírá neuvěřitelné obrátky, protože globalizovaná nadnárodní smetánka (tzv. jet-sets) má v rukou všechny páky počínaje neomezenou mobilitou, přes tvorbu finančních trhů (jsou to majitelé burz, ratingových agentur, určují úrokové sazby, tisknou peníze,...), až po vliv na národní vlády (skrz které vysávají jednotlivé národní ekonomiky) a nadnárodní organizace typu OSN, MMF formou lobbingu.Vydělali na finanční krizi a na krachu burzy, nebo bankrotu USA (který přijde co nevidět) vydělají znovu, a jestli bude válka, vydělají zase. Nezastaví je už ani revoluce, protože tu by musel někdo financovat a prachy mají oni.Takže z pohledu levice: SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST = NULAa z pohledu pravice: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI = ZEROVýborné komentáře: mike, xxx3, Dalibor PátekVymydlená kedlubna: Pavel1

Liberálně-Komunistický hnus,jež nás zastupuje v EU,musí zmizet!

Nový předseda ODS Petr Fiala se prohlásil za Thatcheristu! Každý,kdo jen trochu ví,co byla Čarodějnice Thatcherová zač,dá od ODS ruce pryč! Těm co neví,rád připomenu. Thatcherová byla bývalou premiérkou Velké Británie,za její vlády přicházeli lidé hromadně o práci a umírali hlady!!! A takovými Gaunery jako je Zahradil,který sedí za 25000 Euro měsíčně v Bruselu,kde pro nás celých 5 let nehnul ani prstem,se nemá cenu ani zabývat! Proislámský Plevel,který ČR nyní zastupuje v Evropském Parlamentu,musí zmizet! A závěrem,proti Thatcheristům,Liberal-Fašounům a Komunistům,kteří nyní sedí v EU,je nutné rázně zvednout hlas a říci jim: VAŠEMU ODPORNÉMU ŘÁDĚNÍ BUDE UČINĚN ZASLOUŽENÝ KONEC!!!http://www.youtube.com/watch?v=g6FuiXoUQhI

reakce na autora a Pavel1

Argumentace typu "máme se líp než před sto padesáti lety, takže je všechno v pořádku a není třeba nic měnit je velice podnětná. Nevím jestli se mám smát nebo brečet. Já snad neznám systém, kde by za sto let nevzrostla životní úroveň (například historicky největší vzestup životní úrovně v Československu nastal v osmdesátých letech, v SSSR se jistě v roce 1980 měli daleko lépe než v roce 1920). I jestli byl neregulovaný volnotržní systém v minulosti dobře fungující, vyvozovat z toho, že dobře funguje dnes a že bude dobře fungovat v budoucnu je základní logická chyba a ahistorismus.Že se srovnávají rozdíly mezi zeměmi, s tím jde v zásadě souhlasit. S volným pohybem kapitálu to snad ani jinak být nemůže. Jenže důvod k radosti to není, protože srovnávání probíhá na úkor střední třídy v rozvinutých zemích (viz USA, UK). Jak už bylo zmíněno v diskuzi, střední třída v rozvinutém světě chudne, mizí. Kdo opravdu rozumí statistice a zná data z posledních desetiletí ví, že příslušník britské střední třídy je chudší než jeho rodiče, případně že medián mzdy v USA je na úrovni roku 1988. A nejde jen o samotné příjmy, ale v Americe se rozevírají i nůžky v přístupu ke zdravotní péči (zvětšuje se rozdíl ve střední délce dožití mezi bohatými a nejen chudými). Dokonce i kdysi obdivovaná sociální mobilita je podle posledních průzkumů nižší než v Evropě. To jen pro začátek. Nedá se souhlasit s tím, že volný trh a liberalismus vede k uzavírání nůžek mezi bohatými a chudými obecně. Ukazuje to i fakt, že od padesátých do devadesátých let vůbec neklesal počet lidí žijících pod hranicí chudoby (dle údajů Světové banky, můžete si to najít u nich v databance). Kdyby pan Kučík tento údaj znal a spojil si ho s údajem uvedeným v článku, tedy že se rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi snížil, musel by dojít k závěru, že se i v chudých zemích nůžky sociální nerovnosti rozevřeli! Mimochodem to částečně změnil až hospodářský vzestup Číny v posledních dvou dekádách (název pro čínský ekonomický systém marně hledám, ale rozhodně to není příklad liberalismu a volného trhu).Dokonce si dovolím tvrdit, že systém volného trhu za současných podmínek ani k ničemu jinému než nárůstu rozdílu mezi bohatými a chudými vést nemůže. Vyplývá to ze dvou věcí:a) větší kapitál je komparativní výhoda, při jeho vysoké mobilitě (usnadňuje globalizace) je navíc usnadněna "optimalizace nákladů" = nákup co nejlevnější pracovní síly = chudší střední a nižší třída. A udržovat ve světě pár chudých regionů (případně nějaký sem tam vyrobit) není vůbec problém. b) poslední desítky let dochází k obrovskému rozvoji "škálovatelných" povolání, tedy těch, kde vložená práce není přímo úměrná počtu lidí, které obsloužíte a kde funguje princip vítěz bere "skoro" vše (to má být asi ta zmiňovaná "Nová ekonomika"). Přiblížím to - na burze je uzavřít obchod za milion stejná práce jako uzavřít obchod za deset milionů. Nebo - když už jste argumentoval posunem oproti průmyslové revoluci - za ní se našlo místo pro víc herců, potulných komiků či zpěváků prostě proto, že neexistovala televize, internet a jiné kanály šíření produktu. Peníze mezi ně se od publika rozdělily daleko rovnoměrněji než jak je tomu dnes. Podobně je to třeba u vrcholových sportovců, autorů knih apod. Kdyby šlo jen o tyto exotická povolání nebyl by to problém. Jenže na systému "škálovatelných" povolání je založena celá znalostní ekonomika, tedy to, co je prý cílem vyspělých států. Dřív vám ručně vyráběly díly pro auto stovky lidí, dnes stačí na jeho výrobu pár designérů, konstruktér a kybernetik co to naťuká do stroje (zjednodušuju). Podle mého je nesmysl, že se k ostře startujícím jedincům přidá většina. Autor míchá dohromady hrušky jablka. Vznikne snad milion nových Facebooků? Bude milion automobilek? Já nechápu odkud bere na konci článku tvrzení, že nůžky se budou zavírat, přijde mi to jako příklad "přání otcem myšlenky"a podle mě je to nesmysl. Industrializace jistě vede k vzestupu střední třídy, ale ta vyspělé země nečeká a rozvojovým ji narozdíl od naší minulosti osladí zmiňovaná mobilita kapitálu. I když dám stranou subjektivní pocit nespravedlnosti, současný systém není ani ekonomicky efektivní, jednak vede ke krizi poptávky (poražení nemají dost peněz na nákup produktů od vítězů), jednak dochází k neskutečnému bobtnání finančního sektoru, kde je od osmdesátých let vyšší návratnost na jednotku kapitálu než ve výrobním sektoru. Všichni neustále brečí, že je málo podnikatelů, jenže podnikatel a investor už dávno není totéž. Jestliže tedy přijmu premisu, že nejvíce peněz mají nejschopnější lidé, vychází mi z toho, že nejschopnější lidé nebudou podnikateli.Jak to řešit si nejsem jistý (a kdo to ví, měl by dostat Nobelovku). Nenapadá mě nic lepšího než obyčejné přerozdělování. A nemusí být formou dávání peněz lidem, ale například odměnováním pro společnost přínosných aktivit (což souvisí s dalším kamenem úrazu současného tržního systému - odměna jednotlivce přestává korelovat s jeho společenským přínosem), ale to naráží opět na přesun kapitálu. Globální regulace kapitálu a finančních trhů je v nedohlednu.Závěrem - nazývat ty, co si nemyslí, že současný ekonomický systém je v pořádku "hlupáky, kteří jsou postižení rudou ideologií" (podle mě je naopak normální na svět kde vlastní 85 nejbohatších lidí stejný majetek jako chudší polovina lidstva nahlížet kriticky) ukazuje , že zaslepený ideologií, samozřejmě tou správnou, jste Vy. A přišlo by mi to i celkem komické, protože Vaše názory vydatně přispívají v to, že současný systém tragicky skončí. Kdybych se ovšem nebál, kdo všechno jeho konec odnese a co přijde po něm...

Velky usmev

Taky jsem v tom kraji byla. Cely rok v sandalech, rybolov zdarma a po skonceni trhu plny batuzek melounu...Bohata i kdyz chuda.

Demokracie

Autor napsal: "Demokratické a liberální režimy mají sklon rozdíly v mezidobích vyrovnávat. Jednak demokracií, kdy většina s časem hlasuje pro vyšší zdanění bohatší menšiny a redistribuci jejích benefitů, jednak svobodnou konkurencí, která snižuje ziskovost příležitostí. Typickým znakem tohoto jevu je masivní nárůst střední třídy. Demokratické a liberální režimy mají sklon rozdíly v mezidobích vyrovnávat. Jednak demokracií, kdy většina s časem hlasuje pro vyšší zdanění bohatší menšiny a redistribuci jejích benefitů, jednak svobodnou konkurencí, která snižuje ziskovost příležitostí."V prognózách budoucího vývoje je vždy ošemetné stavět na minulém vývoji, protože historie se nikdy neopakuje přesně. Dnešní finanční svět je společenství globalizované. Dávno přerostl území národních států. Nelze očekávat, že se nějaká "světová veřejnost" (kde ji hledat? kdy chodí ke světovým volbám?) usnese a bude hlasovat pro vyšší zdanění a redistribuci. Kdo by danil někoho, kdo vlastně nikde nesídlí (a daňové ráje jsou takové "nikde"). Mám dojem, že finanční elita s pomocí informačního věku utekla ne o míle, ale o světelné roky dál zbytku světa. Navíc, není jisté, do jaké míry tihle lidé ovlivňují i představitele byť vlivných států, jako jsou USA nebo VB, aby jednali v jejich prospěch.

To, že se nespravedlivě rozděluje celkové bohatsví společnosti

si uvědomuje stále více lidí, a to je předpokladem pro zásadní zmněny ve všech strukturách společenství v rámci celé planety. Více o tomto kardinálním problému současnosti je uvedeno na: http://kreativni-mysleni.goneo.cz/pouziti-teorie-vsevyvoje.html

Ach jo

Jak to říkaly naše babičk: sytý hladovému nevěří.

Hezký článek

Opravdu hezké počtení, moc se mi líbilo hlavně úvodní pojednání o rozlišném vnímání "rovnosti" u levice a pravice. K tomu si dovolím otázku - nevytváří ta sociální nerovnost (ta špatná z pohledu levice) nerovné příležitosti pro další generaci (tedy to špatné z pohledu pravice)? Osobně si myslím, že problém není v rozevírání nůžek mezi nejbohatšími a nejchůdšími, ale v postupném ubývání zmíněné střední třídy. Představíme-li si rozložení bohatství ve společnosti pomocí normálního rozdělení, kde na levo jsou nejchudší, napravo nejbohatší. Tak problémem není to, že se definiční obor natahuje, ale že se peak propadá (mění se tvar rozdělení). Naše funkce se tak postupně začne měnit na U-rampu, kde levá strana je podstatně vyšší než ta pravá. Například pokud si vezmeme tři typické zástupce střední třídy (kvalifikovaní lidé v zaměstnaneckém poměru), tak z jednoho z nich se stane vyšší střední třída (může si dopřát něco navíc) a ze dvou se stane nižší střední třída (ubude jim volného času, nedokáží zajistit kvalitní péči svým dětem a tudíž i šanci na odpovídající kvalifikaci) atd. V každé další generaci bude menší počet lidí, kteří se budou mít přiměřeně dobře a budou schopni svým potomkům zajistit totéž. Tento jev je dle mého názoru špatný, protože střední třída je skupina obyvatel, ze které si naše státy nejvíc berou a živí celý systém. Berou si od nich peníze na zakázky pro bohaté, kteří sami schválně vykazují minimální zisky, aby nemuseli odvádět daně. Berou si od nich peníze pro chudé, kteří nic nemají a tudíž toho státu moc/nic neodvedou. Díky velkému počtu lidí ve střední třídě, zatím ještě vše funguje, ale jak dlouho? Tvrdím, že banky kradou.

Peloton?

Taktika spálené země je založena na tom, že na ty vzady nic nezbude a ...

Jak vrtěti psem ala Kučík

"Není to však tak, že by chudí chudli, jen bohatí rychleji bohatnou." Jako ti čtyři co měli grilované kuře. Jeden se přejedl k prasknutí a tři umřeli hlady, v průměru se všichni čtyři dosyta najedli. A včíl mudruj Kučíku!http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/bohatstvi-sveta-drzi-zlomek-lidi-1028130 http://vtipy.netroof.eu/item/6435/sci-fi-nebo-realita/

Bože, jak hluboko to ještě jde?.

I vy peletone jeden. Tolik brutální manipulace pro vlastní pobavení? Tomu nevěřím. Pokud v sobě lidé mají absolutně potlačený smysl pro nepsané limity slušnosti, vědomí, svědomí, vzdělanosti a pravidel, jaký div, že jsme v dnešní bezcharakterní realitě, tedy v peletonech bez pravidel, hodnot a plných pletich, pardon samozvaných elit, bez "Zátopků".

Velmi trefný popis a nezbývá než souhlasit.

Samozřejmě pro hlupáky (viz níže), kteří jsou natolik postižení rudou ideologií, že si nejsou sto uvědomit, že tady se píše o dlouhodobých trendech (v řádech desetiletí) a statistice, případně jejich znalosti historie jsou natolik tristní, že neví jak se průměrnému člověku žilo před stem nebo dvěmisty lety je to jen házení perel sviním. Ti budou neustále a bez studu tvrdit, že zcela objektivní čísla nemůžou být přece pravdivá (případně, že ten kdo je publikuje je blbec), když se ti chudí mají špatně a bohatí jsou tak bohatí a navíc svině, kteří jen hrabou pod sebe. A samozřejmě také většinou nezapomenou naznačit, že je to kvůli kapitalismu, demokracii a svobodnému trhu, a že by to chtělo nějakou revoluci případně silnou ruku, která by zavedla pořádek. Přičemž samozřejmě a s přehledem ignorují další objektivní skutečnost, která je v článku zmíněna, a to, že k nejrychlejšímu vyrovnávání rozdílů dochází právě ve volnotržních demokraciích a že revoluce a tzv. vlády silné ruky vedou k jedinému ke zvětšování rozdílů mezi chudýmy a bohatýmy.

Marketing sociálního byznysu,

co občas posedne i státy resp. na naučené bezmoci postavený establišment, má své vidění světa . Když svatý Tomáš Aquinský zodpověděl pro lidstvo zásadní dilema, tedy proč ženy nemohou býti kněžími, (být kněžkami jim to nebrání, naopak) učinil tak lapidárně: "..něco jim chybí". Co mají navíc, neřešil. Gender aktivistitky vidí jen tu karenci, přednosti je nezajímají. Obdobně materielní hodnoty jsou kontinuem s dvěma polaritami. Světlo není bez stínu a stín má své výhody. Pouze spotřeba je málo, nelze srovnávat. Byl jsem v kraji, kde kubík vody stál desítky dolarů, na kafe se čekalo , až nakape hrnek, neb kapky vodoměrem neotočí. Byli bohatí? Byli chudí? Asi jak se cítili. Měli dost tepla,s tričkem, trenkami a sandály se dalo přežít větší část roku, rybolov zadarmo, zeleninu po skončení trhu podobně. Nebo je to výše faktury lékaře za obdobné ošetření? Bylo by lépe posunout ke škále spokojenost či štěstí. Matka dojídající zbytky po početné rodině , je obvykle veselejší, než samoživitelka u plné lednice drancované i po půlnoci i bez ramadánu.