Exministr dopravy je dobroděj. Nejenže by podnikatelům poskytl ochranku a na večerní rozptýlení i krásné dívky, ale firmy zdarma i propaguje a má uznání pro jejich zisky.
„Tady stavěla Skanska,“ hlásá Bártova tabule u hradeckého konce dálnice D11. Špatně se čte, protože kvůli hrbům na silnici mlátíte hlavou o strop auta.
Bezplatná reklama na D11 Skansku pohněvala. Vždyť zkažená pověst může znamenat miliardové ztráty a napravuje se dlouhé roky. Navzdory tomu firma reagovala civilizovaně, nic na nože. Jen že to nechá prošetřit.
Velkoryse se exministr zachoval i k firmě Kapsch, která si za mýtný systém v Česku řekla o tři miliardy víc, než chtěli její dva konkurenti. Uznal, že firma měla s tendrem značná vydání, a proto po ní nechtěl slevu o tři, ale jen o jednu miliardu.
A najednou, pár týdnů po těchto událostech, přišel Jaroslav Škárka na to, že bere od Víta Bárty úplatky. Co bylo impulzem jeho prozření, ví jen on sám. Možná jej kdosi ve stavbařské helmě poučil, že poskočením na dálničním hrbu si prokrví mozek a všechno správně pochopí. Možná mu mozek pročistily mikrovlny, když projížděl pod mýtnou bránou.
Kdo ví. Jisté je jen pár věcí. Hrby na D11 jsou na svém místě. Skanska je na svém místě. Mýtné brány i Kapsch jsou na svých místech. Jen Vít Bárta už na svém místě není.
