PAŘÍŽ Francouzský parlament včera schválil nový zákon, který umožňuje více obchodům především v turisticky atraktivních oblastech Paříže nebo Marseille a dalších několika stovek obcí, aby byly otevřené i v neděli.
Opatření kritizované především socialistickou opozicí a odbory má v současné krizi zajistit udržení pracovních míst a pokud možno jejich množství i zvýšit. K poslancům Národního shromáždění, kteří text schválili před osmi dny, se v noci na včerejšek připojili také francouzští senátoři.
Zákon má fakticky legalizovat dosud nezákonné, ale v praxi časté otvírání obchodů v době nedělního pracovního klidu v nákupních centrech v okolí velkých měst.
Zaměstnavatelům nově schválená norma nicméně ukládá, že své zaměstnance nesmí do práce v sedmý den v týdnu nutit. Na druhou stranu ti, kteří se pracovat uvolí, mají v metropoli a v největších městech dostávat za takto odpracovanou dobu dvojnásobnou mzdu nebo náhradní volno.
Tato druhá podmínka už neplatí v několika stovkách dalších menších měst a vesnic. To také hodlá levicová opozice v čele se socialisty napadnout u ústavní rady, protože podle ní je to porušení republikánské zásady rovnosti.
Zákon pomůže obchodníkům i proti belgické konkurenci Zatímco v dolní komoře parlamentu většinová vládní pravice podpořená centristy zákon pohodlně prosadila, v Senátu skončilo hlasování v jeho prospěch jen těsně, a to 165 hlasy proti 159.
Práce v neděli je ve vybraných turistických a komerčních oblastech a v podnicích - jako jsou například restaurace, obchody se suvenýry, tabákem a novinami, muzea či supermarkety - možné ve Francii již dávno.
Zaměstnanci mívají náhradní volno pak v jiný den, nebo je obchod jeden den v týdnu uzavřen úplně, obvykle v pondělí.
Nynější rozšíření turisticky atraktivních zón zohledňuje i zájmy hypermarketů a podniků v příhraničních oblastech, kde v sousední zemi je v neděli otevřeno běžně. To je případ severofrancouzského města Lille, které kvůli nedělím trpí belgickou konkurencí.
Zákaz práce v neděli byl zaveden zákonem z roku 1906 po silném tlaku zaměstnaneckých odborů podporovaných veřejným míněním. Stalo se tak po důlním neštěstí v severofrancouzském Courrieres, kde právě při nedělní práci zahynulo více než tisíc horníků, včetně mnoha pracujících dětí. Byla to tehdy jedna z největších důlních katastrof na světě.