Rodák ze slovenského Půchova absolvoval herectví na brněnské konzervatoři. Po oblastních scénách, Divadle S. K. Neumanna a Státním divadle v Karlíně byl od roku 1960 členem Městských divadel pražských, kde našel svou parketu zejména v muzikálech.
V Radokově filmu Divotvorný klobouk (1952) si zahrál písničkáře Pohořalského, roličku redaktora měl ve Fričově Zaostřit, prosím! (1956), úlohu Korandy ve Vávrově Proti všem (1957), gestapáka v Balíkově Blbci z Xeenemünde (1962), lékaře ve Vláčilově Pasáčkovi z doliny (1983). Po vynucené odmlce se objevil naposledy jako Felix ve Svátkově tragikomedii Blízko nebe (2005).
Hluboký znělý baryton uplatňoval v rozhlase a televizi jako recitátor, loni na dvojCD brilantně namluvil s hercem Jiřím Hanákem Čapkovy Hovory s T. G. Masarykem. Od druhé poloviny 50. let se prosadil coby interpret domácí produkce (viz Petrova a Vavřínova Červená aerovka), ale častěji amerických lidovek a francouzských šansonů. Patřil ke spoluzakladatelům sdružení Šanson – Věc veřejná. Výběr jeho nahrávek vyšel na CD Písně (2004) a Písničky od Seiny (2004). V letech 1970 – 2001 učil zpěv na pražské Státní konzervatoři. Ještě předloni předvedl skvělé vystoupení před mladým publikem na trutnovském festivalu Open Air. S manželkou Lubou (1922–2005) přeložili z angličtiny mj. Salingerův román Kdo chytá v žitě, hru Agathy Christie Past na myši, dramata Edwarda Albeeho a Tennesseho Williamse a základní Hemingwayovy, Malamudovy a Faulknerovy prózy. V roce 1997 získali Státní cenu za celoživotní dílo. Jeho monografii pro Radioservis napsala Hana Soukupová. Měl syny Šimona, Rubena a Lukáše.
