Vyšetřování příčin tragické nehody probíhá nezvykle rychle a v zatím téměř dokonalé spolupráci ruských a polských expertů. Není ale vyloučeno, že při konečném verdiktu, co zavinilo pád letounu, se budou obě strany lišit. Ruští odborníci už včera vyslovili téměř stoprocentní jistotu, že největší vinu nese polská posádka, která odmítla i přes nízkou viditelnost – jen asi 150 metrů – přistát na náhradních letištích v Moskvě, Minsku nebo Vitebsku. Konečný verdikt ale oznámí ruská strana společně s polskou generální prokuraturou po rozšifrování černých skříněk, které byly otevřeny až za přítomnosti Poláků. Už nyní však šéf ruské Federální agentury letectví Alexandr Něradko uvedl, že letadlo nedodrželo minimální výšku. Ať už se potvrdí výpověď smolenských dispečerů, podle kterých to bylo způsobeno nedostatečnou znalostí ruštiny polských pilotů, nebo naopak verze Poláků o tom, že Rusové neumějí anglicky, letiště v každém případě není dostatečně vybaveno navigačními systémy nutnými pro přistávání ve špatném počasí. Na internetu se objevily záznamy rozhovorů pilotů s věží, ovšem jejich pravost není ověřena. Vyplývá z nich, že dorozumívací řečí skutečně nebyla angličtina, ale ruština, kterou Poláci stěží ovládali. Problémem mohla být i řada odlišností, které vojenské letiště Severnyj ve Smolensku oproti civilním letištím má. Například je zcela jinak uspořádán systém naváděcích majáků. To mohlo způsobit, že posádka podle expertů „nenašla zemi“, a navíc letěla příliš rychle. Zatím neoficiální závěry tedy jsou: neadekvátní kroky posádky, nedostatečná rozhodnost dispečerů, kteří měli letiště uzavřít. Zajímavé je, že před prezidentským strojem ve Smolensku přistál JAK-40 s novináři. Další letadlo, Il-76, po dvou neúspěšných pokusech odletělo na moskevské Vnukovo.
V ruských médiích se objevuje i přes nezvykle citlivé informování o události i řada politických spekulativních verzí. Například se letounu údajně nechtělo přistát v Bělorusku, protože vztahy s prezidentem Lukašenkem měl Kaczynski ještě horší než s Putinem. Včera ruská rozhlasová stanice Echo Moskvy uvedla, že osudnou se mohla Kaczynskému stát jeho nedůvěra vůči Rusku. Mohl se prý domnívat, že mu Rusové nechtějí povolit přistání schválně, aby nestihl vzpomínkovou slavnost. Na druhou stranu podle polského listu Rzeczpospolita, který zveřejnil plánovanou řeč prezidenta v Katyni, chtěl Kaczynski v sobotu Putina pochválit a vyzvat Moskvu, aby konečně otevřela všechny archivy.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
