Na uhašení rusko-ukrajinského sporu se velkou měrou podílí i český premiér Mirek Topolánek jako předseda Evropské rady. Včera se vydal do Kyjeva, kde s ukrajinskou stranou dohodl detaily fungování monitorovací mise EU. Ukrajinci změnili původně odmítavý postoj k přítomnosti ruských pozorovatelů transportu plynu na svém území. Spuštění kontrol na všech důležitých místech průtoku zůstalo poslední překážkou obnovení dodávek. Na základních parametrech monitorovacích komisí se Topolánek telefonicky shodl s ruským premiérem Vladimirem Putinem již ve čtvrtek v noci. Po skončení jednání v Kyjevě Topolánek odcestovat ještě v noci i do Moskvy.
Pokud se obě znesvářené strany sporu dohodnou, mohl by plyn k evropským spotřebitelům dorazit zhruba tři dny po spuštění. „Ruská strana je schopna doručit dodávku plynu na ukrajinskou hranici do třiceti hodin a ukrajinská strana dokáže doručit dodávky z východu na západ země do dalších circa 36 hodin,“ řekla včera Alena Žáková ze slovenského ministerstva hospodářství.
Podle českého ministra průmyslu a obchodu Martina Římana by však plyn od obnovení dodávek mohl do Evropy dorazit dokonce již během několika hodin.
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
Podle Římana jsou totiž odborníci schopni přijmout taková opatření, která by plyn k evropským zákazníkům mohla přivést již za deset až dvanáct hodin. Ruský dodavatel plynu Gazprom zase podle agentury AP tvrdí, že po obnovení dodávek bude cesta plynu do Evropy trvat jeden den.
Co nejrychlejší obnovení dodávek plynu je pro mnohé evropské země klíčové. Ruský plyn přes Ukrajinu totiž včera do Evropy netekl již třetí den za sebou. Mnohé země tak prožívají těžké období a některé již byly nuceny omezit nejen dodávky plynu velkým zákazníkům (továrnám), ale dokonce i domácnostem.
Evropské země se v této krizové situaci spoléhají jedna na druhou a solidárně si vypomáhají. Česká republika, která je zatím schopna nahrazovat výpadek ruského plynu kombinací čerpání ze zásobníků a dodávkami z Norska a z německého trhu, přislíbila pomoc sousednímu Slovensku. To bylo ve středu nuceno vyhlásit stav pohotovosti a velké slovenské firmy měly omezit spotřebu. Z Česka by se k našim východním sousedům mohly dostávat až čtyři miliony metrů krychlových zemního plynu denně. Již dnes Slováci obdrží dva miliony metrů krychlových plynu. Maďarsko zase dodává zhruba dva miliony metrů krychlových denně Srbsku, které nemá žádné plynové rezervy. Tyto dodávky budou pokračovat podle potřeby, a to i přesto, že samo Maďarsko muselo omezit spotřebu průmyslu.
