V Česku vyrostou paroplynové elektrárny, nové plynovody i podzemní zásobníky plynu.
PRAHA Posílení role zemního plynu v české energetice. Tak vypadá výhled na druhé desetiletí 21. století. S velkou pravděpodobností vzroste zastoupení plynu ve výrobě elektřiny, tepla i v dopravě.
Podle loni zveřejněné studie Ministerstva průmyslu a obchodu vzroste podíl spotřeby plynu v Česku mezi lety 2009 a 2020 o zhruba 50 procent na víc než 12 miliard metrů krychlových. Hlavní podíl na růstu budou mít velké paroplynové elektrárny, které zatím v Česku chybí.
„Podle našeho názoru se do roku 2015 zprovozní dva až tři velké paroplynové zdroje a přibližně stejný počet menších s výkony v rozmezí 100 až 200 megawatt,“ domnívá se jednatel poradenské firmy ENA Jiří Gavor.
Mezi ty velké budou patřit paroplynové elektrárny společnosti ČEZ v Počeradech a u Mělníka a zřejmě také společný záměr energetických skupin RWE a Alpiq u středočeského Mochova. Ten ale zatím naráží na odpor tamních obyvatel.
Menší zdroje okolo sta megawattů jsou pak předmětem zájmu nových, alternativních dodavatelů elektrické energie. Výstavbu takové elektrárny zvažují například firmy Bohemia Energy a Lumius. Připravený projekt na stavbu menší plynové elektrárny v Prostějově koncem loňského roku koupila firma Gama Investment.
Nejvíce zájemců se však soustředí na plynové turbíny s rychlým startem. Jedná se o menší zdroje, které pomáhají vyrovnávat krátkodobý nesoulad mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. Podle informací LN je ve fázi přípravy až deset takových projektů.
„Projekty plynových špičkových elektráren s rychlým startem jsou teď opravdu hitem, hodně investorů v nich tuší příležitost. Kalkulují s větší nestabilitou elektrizační soustavy v důsledku rychlého nástupu fotovoltaických elektráren,“ říká Jiří Gavor.
Součástí příprav na zvýšenou spotřebu plynu v Česku i okolních zemích jsou investice do nových plynovodů. V polovině října loňského roku se odehrálo slavnostní položení základního kamene nejrozsáhlejšího plynárenského projektu v Česku za posledních dvacet let.
Výstavba plynovodu s názvem Gazela vyjde na zhruba deset miliard korun. Česká republika si díky němu udrží pozici tranzitní země pro ruský plyn směřující do Německa. Investorem je provozovatel páteřní soustavy plynovodů v Česku, společnost Net4Gas náležící do skupiny RWE. V první fázi začne stavět pouze předávací a měřicí stanici u Brandova v Krušných horách. Pokládání potrubí plynovodu Gazela se zatím odkládá na rok 2012 - Net4Gas dosud nezískal souhlas od všech vlastníků pozemků na zvolené trase plynovodu. Až po vyřešení vztahů s nimi bude společnost moci požádat o stavební povolení. Plynovod Gazela o délce 166 kilometrů povede napříč Chomutovskem, Lounskem a severní částí Plzeňského kraje. Gazela je pokračováním nyní budovaného plynovodu Nord Stream, který zajistí přepravu ruského zemního plynu po dně Baltského moře do německého Greifswaldu.
Ve výstavbě je nyní také propojení české a polské plynovodní sítě u Českého Těšína. Do budoucna by podle odborníků prospělo také vybudování vysokokapacitního plynovodu z jihu na sever Moravy. Česká republika by se díky němu mohla stát evropskou křižovatkou různých tras přepravy plynu.
Ve fázi přípravy je nyní plynovod z Lanžhotu do rakouského Baumgartenu, který má roli hlavního plynárenského obchodního místa v celém střední Evropě.
Právě tento plynovod by mohl přispět ke snížení české závislosti na dovozu plynu z Ruska. Umožní totiž napojení ČR na plynovod Nabucco, který bude končit právě v Baumgartenu. Do střední Evropy by Nabucco již za pět let mělo přepravovat plyn z kaspické oblasti a Blízkého východu.
Česko, země zásobníků plynu Miliardové investice budou v příštích letech směřovat také do výstavby podzemních zásobníků plynu. Stávající kapacita v Česku se během pěti let pravděpodobně zvýší o víc než 55 procent na 4,75 miliardy metrů krychlových. V poměru k roční spotřebě tak půjde o jednu z nejvyšších hodnot mezi státy Evropské unie.
Ambiciózní plány má skupina KKCG podnikatele Karla Komárka, která chce do pěti let vlastnit skladovací kapacity v rozsahu kolem jedné miliardy metrů krychlových. Svůj první zásobník chtějí vybudovat také Česká naftařská společnost a Česká energie. První si vyhlédla lokalitu u Břeclavi, druhá pak uranový důl u Rožné v kraji Vysočina.
Nezahálí ani největší poskytovatel uskladňovacích služeb v České republice, RWE Gas Storage. Ten nyní investuje do rozšíření podzemních zásobníků v Tvrdonicích na Břeclavsku a v Třanovicích na severu Moravy.
„Celková investice do rozšíření zásobníků bude asi sedm miliard korun a zásobní kapacity budou rozšířeny zhruba o 700 milionů metrů kubických na celkové tři miliardy kubíků,“ uvedl již dříve jednatel společnosti RWE Gas Storage Lubor Veleba.
***
Srovnání dodavatelů zemního plynu Cena v korunách za spotřebovanou megawatthodinu ve vybraných regionech, 1. čtvrtletí roku 2011. Zákazník se spotřebou 25 až 30 MWh ročně (typická domácnost v domě s vytápěním, vařením a ohřevem vody na plyn)
Zdroj: ceníky jednotlivých dodavatelů plynu
střed, sever východní jižní jižní severní Praha a západ Čech Čechy Čechy Morava Morava Elimon 856,9 779,3 854,6 877,7 826 851,5 Pražská plynárenská 866,9 830,4 864,7 928,8 836 861,5 RSP Energy 886,9 849,3 884,6 947,7 856 881,5 ČEZ Prodej 906,5 788,9 904,6 845,2 878,8 901,7 Bicorn 911,8 X 909,5 972,6 880,9 906,4 Lama (Levnyplyn.cz) 918,8 774,3 916,5 852,7 887,9 913,4 Bohemia Energy entity 933,4 779,3 911,1 856,3 902,5 928 Centropol Energy 934,5 828,4 932,2 926,8 903,6 929,1 České energetické centrum 936 810 913 941 902 939 skupina RWE* 984,5 X 982,2 1046,4 953,6 979,1 E. ON Energie X X X 907,4 X X
Poznámka: uvedené ceny nezahrnují 20procentní DPH. Zákazník dále platí stálou měsíční platbu (u zmíněné výše spotřeby 200 až 300 korun měsíčně). * zahrnuje společnosti RWE Energie, Východočeská plynárenská, Severomoravská plynárenská, Jihomoravská plynárenská
