Oficiálním důvodem, proč se prezident Miloš Zeman a exprezident Václav Klaus objevili na pohřbu bývalé slovenské hlavy státu později, jsou špatné povětrnostní podmínky. „Důvodem zpoždění bylo špatné počasí při letu do Bratislavy,“ vysvětlil mluvčí Ovčáček.
Zeman a Klaus přijeli pozdě na pohřeb slovenského exprezidenta. Nepustili je do sálu |
Podle bývalého mluvčího Ladislava Špačka, který pro prezidentskou kancelář pracoval v době prezidentování Václava Havla, je to oprávněný důvod ke zdržení i na takovou významnou událost, jako je státní pohřeb. „Jestliže se do toho vloží vyšší moc, povětrnostní podmínky, počasí, nebo něco takového, neporadí si s tím nikdo, ani prezident republiky ani britská královna,“ řekl Špaček s tím, že v takovém případě to pořadatelé smutečního obřadu pochopí.
Nejvyšší autoritou je při takových příležitostech podle Špačka pilot letadla. „Jestliže pilot ohlásí posádce včetně prezidenta, že jsou neletové podmínky, nebo z nějakých důvodů musí let oddálit, i prezident se tomu musí podřídit,“ uvedl bývalý mluvčí.
Připomněl případ pádu polského letadla v ruském Smolensku v dubnu 2010. „Tam asi ta autorita prezidenta a jeho týmu byla vyšší než pilotova a stálo je to životy,“ řekl Špaček. Ve vládním speciálu tehdy seděla početná polská delegace v čele s tehdejším prezidentem Lechem Kaczyńským. Na palubě byli i další politici a vysoce postavení armádní představitelé.
Špaček se jako odborník na etiketu vyjádřil i k fotografii, kterou současný Zemanův mluvčí Ovčáček pořídil přímo na ceremonii v kostele při zádušní mši. „Chápu, že mluvčí chtěl mít dokumentární fotografii prezidenta, aby ji mohl umístit na sociální sítě. Já jsem ale stará škola, respektoval bych důstojnost obřadu a prostředí kostela sv. Martina,“ vyjádřil svůj názor Špaček.
Státní pohřeb Michala Kováče. Smuteční bohuslužba v Katedrále sv. Martina. pic.twitter.com/pEpnVfHgb6
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 13. října 2016
Dodal, že je to prohřešek proti etiketě, kterého by se členové delegací na tak vysoké úrovni měli vyvarovat. „Od toho tam jsou oficiální fotografové a média. Mají pro ně i vyhrazený prostor,“ uzavřel odborník na etiketu a posteskl si, že dnes sociální sítě vládnou světu.
O tom svědčí i případ amerického prezidenta Baracka Obamy, který před třemi lety spolu s tehdejším britským premiérem Davidem Cameronem a dánskou expremiérkou Helle Thorning-Schmidtovou pořizoval selfie na pohřbu jihoafrického bojovníka za lidská práva a exprezidenta Nelsona Mandely.
Michelle Obama was not unhappy during Nelson Mandela 'selfie', photographer insists 12.11.13https://t.co/xTxBwFWNZO
— Sarah J. Butler (@viannahlee) 23. července 2016
BUT America was.
Fotografování na pohřbu významného státníka bylo bráno jako nepřípustné, vlna kritiky se snesla na všechny tři politiky. Podle některých expertů pak dokonce přispěla k pádu dánské premiérky Thorning-Schmidtové.