Dnes začíná sněmovní schůze, na níž by poslanci měli kromě jiného schválit novelu zákona, která 26 procenty zdaní zisk ze slunečních elektráren postavených loni a letos. Česká průmyslová fotovoltaická asociace proto všem poslancům napsala apel, aby novelu odmítli. Argumentační sled jejich dopisu stojí za pozornost, mohl by poskytnout vodítko i těm, jimž ta věc připadala příliš zašmodrchaná. Někdy za člověka mluví hlavně jeho dikce.
Asociace tedy upozorňuje na to, že a) provozovatelům solárních elektráren se prodlouží návratnost investice daleko za 15 let, že b) banky provozovatelům zpřísní úvěrové smlouvy, pročež jich mnoho zkrachuje. Poslední se však budou smát provozovatelé, neboť c) proti státu rozpoutají smršť arbitráží a za zmařené investice a ušlé zisky na republice vysoudí přinejmenším 260 miliard korun.
Přeloženo do reálpolitiky to znamená: a) garantované zisky začnou přitékat o něco později, než jak si to provozovatelé malovali (no a?); b) nechť si páni poslanci uvědomí riziko, že by se na ně mohl rozzlobit mocný bankovní sektor. Bodem c) přechází asociace k čistému vydírání a přihlašuje se tímto do pomyslného podnikatelského klubu založeného kdysi Josefem Šťávou z Diag Human. Je to smutné, ale v tomto bodě dopis přechází do mafiánské dikce.
Po celou dobu probleskovala za diskusí o fotovoltaice zásadní otázka: máme tu co do činění spíš s idealisty, kteří by si snad nějakou tu dotaci zasloužit mohli, nebo spíš s tvrdými byznysmeny, které samozřejmě ani nenapadne, aby třeba vydělané peníze investovali do zeleného výzkumu? Platí druhá odpověď, tedy alespoň do té míry, do jaké Česká fotovoltaická průmyslová asociace reprezentuje fotovoltaické odvětví. V tom dopise je to černé na bílém.
