VARŠAVA/PRAHA Proti koncertu zpěvačky Madonny, která měla minulý víkend ve Varšavě koncert v den jednoho z významných katolických svátků Nanebevstoupení Panny Marie, se měly konat velké protesty polských věřících. Nakonec ale na letiště Bemowo dorazilo jen asi deset katolických aktivistů, zatímco desítky tisíc mladých Poláků se dobře bavily na koncertu. A nad pár plakáty s nápisy: „Katolíku, co jsi udělal pro svého pána Ježíše Krista? A kolik jsi naproti tomu dal za koncert p. Madonny, kabalistky?“ se jen pousmívali.
Polská katolická církev prohrává souboj o duše mladých Poláků. Ačkoli v zemi našich severních sousedů stále platí, že pokud nejste katolík (kterých je 89 % obyvatelstva), musíte být alespoň evangelík, žid nebo pravoslavný, realita života je zcela jiná. Katolická církev po smrti polského papeže Jana Pavla II., považovaného za největšího Poláka posledních staletí, ztrácí rychle autoritu.
„Polská společnost se sekularizuje,“ napsal britský deník Financial Times. Jak ukazují nedávné průzkumy účasti na mších v kostelech, pravidelně se jich účastní pouhých čtyřicet procent Poláků starších osmnácti let, a toto procento rok od roku klesá. Pokud by pokračoval trend posledních šesti let, kdy se počet aktivních věřících snížil o šest procent, budou polské kostely v roce 2050 pusté. Navíc téměř jedna čtvrtina těch, kteří se označují za katolíky, nevěří takovému základu víry, jako je existence nebeského ráje.
Katolická církev ztrácí vliv na sexuální život mladých Poláků, který se téměř v ničem neliší od zvyklostí Čechů nebo Francouzů, jež jsou pokládáni za nejvíce sekulární národy v rámci Evropy. S výjimkou potratů, které jsou v Polsku striktně zakázány.
Velkým problémem začíná být i nábor duchovních, mnichů a jeptišek. Od roku 2004 klesly počty mladých Poláků, kteří se rozhodli pro tento způsob života, o téměř čtyřicet procent.
Jedním z důvodů tohoto stále se zrychlujícího trendu je nedostatek skutečných církevních autorit v polském katolickém kléru a podle odborníků také to, že se lidsky chladnému a navíc německému papeži Benediktu XVI. nepodařilo navázat na odkaz a roli Jana Pavla II. Svědčí o tom mimo jiné, že ve většině polských kostelů nevisí dnes podobizny Benedikta XVI., ale stále jeho polského předchůdce. Mnoho Poláků je také znechucených ultrakonzervativním otcem Rydzykem a jeho Rádiem Maria, které pod rouškou katolicismu šíří v zemi xenofobii, nacionalismus a odpor proti Evropské unii.
Také chaotický kabinet bratří Kaczynských, na němž se účastnila i ultrakatolická Liga polských rodin, část mladých Poláků odvrátil od křesťanské víry.
Samozřejmě to ale neznamená, že by se Polsko mělo během několika příštích let stát podobně ateistickou zemí jako Česká republika.
Polsko jako Španělsko Oproti pustým českým kostelům jsou mše v polských městech a vesnicích stále hojně navštěvovány, na katolické poutě stále směřují statisíce lidí a sochy svatých jsou obsypány v památné dny květy.
Přesto je ale trend sekularizace viditelný a zasahuje výrazně i do politiky, kde přestávají hrát katolické normy tak zásadní vliv, který ještě před deseti, patnácti lety v Polsku měly.
„Mezi polským katolickým klérem panují obavy, že Polsko míří tím samým směrem jako Irsko nebo Španělsko, kde dříve dominující církev nedokázala reagovat na změny způsobené sekularizací, modernitou a ztrátou role církve jako obránce národních hodnot,“ uzavírá britský Financial Times.
Jan Pavel II. Krakovský arcibiskup Karol Wojtyla se stal v roce 1978 prvním Polákem na papežském stolci. Významně se zasloužil o pád komunismu v Polsku i v celé východní Evropě. Jeho cesta v roce 1979 do Polska znamenala vzpruhu pro hnutí Solidarita. Od jeho smrti v roce 2005 usilují Poláci o jeho svatořečení. lup
