Stovky miliard eur. Polsko z požadavků na válečné reparace od Německa neustoupí |
Pokud existuje nějaký barometr ukazující současný stav německo-polských vztahů, pak je to otázka odškodnění ze strany Německa za druhou světovou válku.
Letos v létě se tématu po několikaleté pauze ofenzivně chopila současná konzervativní polská vláda. Její postoj nedávno podpořil i prezident Andrzej Duda.
„Jestliže byl spáchán zločin a lidem byla způsobena škoda, náleží jim odškodnění,“ uvedl Duda v rozhovoru pro několik katolických sdělovacích prostředků, mimo jiné i rozhlasovou stanici Radio Maryja.
Polské prezidentské volby vyhrál Andrzej Duda o jediné procento.
Prezident připustil, že se nemusí jednat o finanční kompenzaci, ale může jít o zadostiučinění jiného druhu.
Svou argumentaci, proč je na místě hovořit o odškodnění, opřel Duda o nedávné rozhodnutí italského soudu. Ten stanovil, že německá vláda musí odškodnit rodiny 128 obětí masakru, jehož se dopustili nacisté v listopadu 1943 v obci Roccaraso.
Právní odbor polského parlamentu dospěl v září k závěru, že Polsko má na reparace nárok a že nedošlo ani k jeho promlčení či vyhasnutí. Někteří polští ministři odhadují jejich možnou výši až v přepočtu 22 bilionů korun.
Berlín ovšem jakékoli požadavky odmítá a naopak argumentuje tím, že Varšava se v minulosti reparací zřekla, mimo jiné v letech 1953 a 1970, kdy tehdejší západní Německo a komunistická Polská lidová republika navázaly oficiální diplomatické vztahy. Tenkrát německá strana mimo jiné uznala platnost polské západní hranice na Odře a Nise.
O tom, že vztahy mezi Německem a Polskem neprocházejí jednoduchým obdobím, svědčí i další epizoda, která se odehrála v minulých dnech.
Polskou vládu pobouřila německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Ta během diskuse v televizi uvedla, že je důležité podpořit „zdravý demokratický odpor“ mladé generace v Polsku. Zároveň je prý zapotřebí udržet i dialog s vládou a diskutovat s Polskem a Maďarskem „o společných hodnotách“.
Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski v reakci na to obvinil ministryni z „vměšování do vnitřních záležitostí“.
Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski (vlevo) a německý ambasador ve Varšavě Rolf Nikel.
Jeho vládní kolega ministr obrany Antoni Macierewicz vyzval Berlín, aby záležitost uvedl na pravou míru. Zkraje týdne pak musel celou záležitost vysvětlovat na polském ministerstvu obrany vojenský přidělenec z německého velvyslanectví ve Varšavě.
Od okamžiku, kdy v Polsku před dvěma lety převzala vládu národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), se stalo již několikrát, že museli diplomaté z velvyslanectví unijních států na varšavském ministerstvu zahraničí vysvětlovat výroky svých nadřízených.
Jak uvedl deník Die Welt, musel se již v minulosti například dostavit vysoce postavený diplomat francouzského velvyslanectví.
Německého ambasadora čekal v posledních měsících rozhovor se zástupci polské diplomacie dokonce dvakrat. Při jedné z těchto příležitostí musel například vysvětlovat podporu aktivit některých polských občanských iniciativ ze strany Evropské klimatické nadace (ECF), v níž hraje významnou roli bývalý německý státní tajemník Caio Koch-Weser.
Německá vláda odmítá polské požadavky na válečné reparace |
Polská liberální opozice vyčítá vládě ve Varšavě, že dává příčinu k tomu, aby ji partneři Polska v evropských institucích kritizovali. Následné ostré reakce vládních činitelů pak prý mají sloužit k doložení jejich „sebevědomého“ vystupování vůči zahraničí.
Vládní změny na spadnutí
Jedním z motivů může být i plánovaná změna ve složení vlády, o níž polská média spekulují od uplynulého léta.
Sama premiérka Beata Szydłová před nějakou dobou prohlásila, že změny přijdou v polovině listopadu. „Rozhodnutí proberu společně s předsedou PiS,“ uvedla šéfka vlády těsně předtím, než se sešla s šéfem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosławem Kaczyńskim.
Premiérka Beata Szydl
Varšavu pobouřila německá ministryně obrany, když uvedla, že je důležité podpořit „zdravý odpor“ mladé generace v Polsku
Původně se dokonce spekulovalo o tom, že by mohla skončit i sama premiérka, jejíž úřad by pak převzal právě Kaczyńsky. K něčemu podobnému došlo jednou v roce 2006, kdy vystřídal tehdejšího premiéra Kazimierze Marcinkiewicze.
