Wittgenstein byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti, která provozovala kladenské doly i hutě. Huť Poldi založil 18. května 1889 jako svoji soukromou společnost, kterou pojmenoval na počest manželky Leopoldiny. O čtyři roky později nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy, údajně právě své choti.
Huť se rychle prosazovala na domácích trzích jako výrobce ušlechtilých ocelí a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticorro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už roku 1897 měl podnik 20 poboček v Evropě a Rusku. Firma získávala ty nejprestižnější zakázky, například na rakousko-uherských bitevních lodích. Z řady prestižních zakázek vyniká například dodávka na konstrukci slavného mostu Harbour v Sydney v 30. letech. V roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro, produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).
Zakladatel Poldi Karl Wittgenstein se postupně vypracoval mezi nejvýznamnější evropské průmyslníky své doby. V Čechách nejprve působil jako zakladatel a ředitel teplické válcovny oceli společnosti bratrů Kupelweiserů. Později se stal jejím akcionářem a získal i podíl v Pražské ocelářské společnosti. Následně spolu se svými partnery ovládl značnou část hutnického průmyslu v císařství a získal astronomické bohatství.
Wittgenstein proslul jako štědrý mecenáš vědy a umění. Na seznamu jím podporovaných osobností byli například Sigmund Freud, Johannes Brahms, Gustav Mahler, Gustav Klimt, Oskar Kokoschka, Egon Schiele, Rainer Maria Rilke či architekt Adolf Loos.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
