Rath teď čeká na rozsudek v první části svojí kauzy, který by měl soud vynést 27. června. V obou případech kromě Ratha figuruje také Kateřina Kottová, Petr Kott, Lucie Novanská a Pavel Drážďanský. V druhé části pak byli navíc obviněni manažeři stavebních firem Petr Pilát a Jiří Anděl nebo šéf středočeské záchranné služby Martin Houdek. Policie stíhá navíc také firmy, které byly podle spisu do systému zapojeny, patří mezi ně třeba stavební společnost Metrostav.
Celkem jde o devět obviněných osob a osm firem. Obvinění v druhé části korupční kauzy podle vyšetřovatelů požadovali úplatky za 66,4 milionu korun, z toho převzali 3,4 milionu korun.
„V předmětné trestní věci policejní orgán dnešního dne předložil zdejšímu státnímu zastupitelství vyšetřovací spis s návrhem na podání obžaloby,“ sdělil Pražák. Případ už byl u Krajského soudu v Praze, který ho ale loni v lednu vrátil policii k došetření kvůli odposlechům, jež při vyšetřování pořídila. Podle Pražáka se při došetření kauzy nezměnil počet obvinění, počet stíhaných skutků ani právní kvalifikace. Státní zástupce zatím nechce odhadovat, jak dlouho by mohlo trvat než případ pošle znovu k soudu. Učinit také může jiné rozhodnutí.
V první části kauzy, která je nyní ve fázi těsně před prvoinstatčním rozsudkem, bylo obžalováno 11 lidí. Tato část se týká manipulace s tendry na modernizace středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku či hostivického gymnázia.
Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.
Machinace s tendry podle spisu vypadaly tak, že Kottovi přizpůsobovali krajské veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“. Za ovlivnění zakázek měli manažeři firem zaplatit přes 48 milionů korun. Rath a Kottovi stihli podle spisu převzít úplatky 38 milionů, z toho Rath obdržel 16 milionů. Pak je zatkla policie. Rath dlouhodobě tvrdí, že je v kauze nevinen.
Výběr informací o korupční kauze kolem Davida RathaDruhá větev kauzy - manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic: - V této části kauzy jde o zakázky za více než 700 milionů korun, konkrétně o rekonstrukci či výstavbu pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a o dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. V říjnu 2013 policie obvinila v této druhé větvi osm firem a devět lidí včetně Ratha.
- Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality v srpnu 2015 oznámil, že kriminalisté navrhli obžalovat osm firem a devět lidí. Obvinění údajně požadovali u zmanipulovaných zakázek zadavatelů Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Středočeského kraje úplatky za 66,4 milionu korun, z toho převzali 3,4 milionu korun.
- Loni v lednu Krajský soud v Praze vrátil druhou větev kauzy k došetření. Důvodem byly nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Soud měl také znovu vyslechnout některé svědky. Nejvyšší soud ale loni v červnu naopak konstatoval, že odposlechy jsou platné.
- Krajský soud kauzu vrátil i kvůli novele zákona, která upravuje trestní odpovědnost firem. Podle nového znění, které platí od prosince 2016, firmy nemohou být stíhány v případech, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránily protiprávnímu jednání zaměstnance. Novela sice začala platit až po podání obžaloby, policie i soudy ale musí přihlížet k předpisům, které jsou pro obžalované výhodnější.
- Začátkem letošního ledna deník Právo uvedl, že policisté na sklonku roku 2017 znovu ukončili vyšetřování druhé větve kauzy. Dnes policie oznámila, že exhejtmana Ratha navrhla v této věci obžalovat.
První větev kauzy - manipulace zakázek na modernizaci středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici: - Kauza začala v polovině května 2012, kdy policie Ratha zadržela s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. Podle policie to byl úplatek za zmanipulovanou zakázku týkající se opravy buštěhradského zámku.
- V květnu 2012 žalobkyně oznámila, že Rath byl obviněn z přijetí úplatku za zmanipulování zakázky na opravu zámku. Policie začala stíhat i další lidi, mimo jiné exposlance ODS a bývalého šéfa středočeské VZP Petra Kotta, ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Pancovou (nyní Kottovou) a šéfy dvou stavebních firem. V březnu 2013 policie navrhla Ratha a dalších deset lidí obžalovat.
- Krajský soud v Praze v dubnu 2015 vynesl nepravomocný rozsudek nad devíti obžalovanými. Kottovým, které soudce označil za organizátory, uložil 7,5 roku vězení, další z obžalovaných odsoudil na pět let až po podmínečné tresty. V červenci téhož roku soud vynesl nepravomocný verdikt nad Rathem a Lucií Novanskou. Rathovi soud vyměřil nepodmíněný trest 8,5 roku a propadnutí majetku.
- V říjnu 2016 pražský Vrchní soud rozsudek zrušil. Důvodem byly použité odposlechy, stěžejní důkazy obžaloby, které byly podle vrchního soudu pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli zrušenému rozsudku podal stížnost k Nejvyššímu soudu (NS). Domníval se, že nebyl důvod, aby vrchní soud věc vrátil k novému projednání.
- Loni v červnu NS rozhodl, že výsledky odposlechů jsou použitelné jako důkazy. Konstatoval, že Vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných. NS ovšem nemohl přímo zrušit verdikt Vrchního soudu. Kauza se tak v říjnu 2017 vrátila opět ke Krajskému soudu v Praze. Rath tehdy dlouze zdůvodňoval svou námitku podjatosti vůči soudci Robertu Pacovskému a jeho senátu.
- Soud ale v listopadu námitky podjatosti nevyslyšel. Záležitostí se poté zabýval ještě pražský vrchní soud, který letos v únoru rozhodl, že Pacovský ani jeho senát podjatí nejsou. Přerušené soudní líčení v Rathově kauze začalo u Krajského soudu v Praze v březnu, rozsudek by měl soud vynést 27. června. Státní zástupce exhejtmanovi navrhuje trest osm až devět let vězení a propadnutí majetku.
|
