Tlak politiků na volební průzkumy, o kterém se hodně mluví zvlášť před volbami, má spíš byznysový rozměr. Výzkumníci se mohou dostat do pasti: buď zohlední zájmy svých klientů, nebo o ně přijdou.
„Některé výsledky se nemusí v případě nenaplněných očekávání dotčeným subjektům líbit a v takovém případě někdy mohou inklinovat ke změně dodavatele partnera s očekáváním,příznivějších výsledků‘,“ říká Luboš Rezler, jeden z bývalých výzkumníků agentury STEM.
Politické strany se běžně obviňují z toho, že jejich konkurence má pod palcem tu nebo jinou agenturu, jež pak veřejnosti předkládá čísla, která mají lichotit právě té straně.
Hodně se mluví právě o agentuře STEM, dlouhodobě spolupracující s ČSSD.
ODS je zase významným klientem agentury Ipsos Tambor, ta ale veřejné předvolební průzkumy nevydává.
„Samozřejmě klienti, kteří nevyjdou z průzkumů, jak by si přáli, jsou třeba rozladění. Neovlivňuje nás to. Počítáme s tím, že můžeme přijít o klienta, to je riziko podnikání,“ odmítl ohýbání čísel z obav, že by agentura mohla přijít o byznys, Petr Václavík z agentury STEM.
Výzkumníci se mohou setkat také s tím, že politické strany přijdou s požadavkem, jak si představují otázky, jež mají vést k výsledkům průzkumů, které by si pak strany mohly dát „za rámeček“. „Otázky vyplývají ze vzájemné diskuse. V agentuře upozorní, že odpověď na takovou otázku by mohla být zavádějící. Jde nám o co nejobjektivnější odpovědi,“ říká k průzkumům pro Lidový dům šéf PR sekce ČSSD Petr Dimun.
Podobně si prý nechá poradit i ODS. „Nemá cenu strkat hlavu do písku, i když doba je složitá. Ve formátu otázek leží zakopaný pes, ale nejdůležitější je, aby klient dostal jasnou realitu,“ říká Tomáš Macků z agentury Ipsos Tambor.
