Pětiminutový film ukazuje polské hlavní město z jara 1945 z ptačí perspektivy. Jeho autoři ze studia Platige Image vybrali tutéž trasu, kterou létali piloti spojeneckých letadel s pomocí pro účastníky povstání. Diváci vidí třeba domy obklopující hlavní náměstí na Starém Městě, z nichž zbyly jen obvodové zdi, nebo někdejší ghetto, jež nacisté přikázali zřídit v říjnu 1940 a které po potlačení židovského povstání v polovině května 1943 němečtí vojáci prakticky celé srovnali se zemí.
Podle údajů, jež se objevují ve filmu, žilo ve Varšavě před začátkem druhé světové války 1,3 milionu lidí, v létě 1944, kdy vypuklo tamní povstání, okolo devíti set tisíc. V lednu 1945, kdy na levý břeh Visly vstoupila Rudá armáda, mezi troskami neživořila ani tisícovka přeživších.
V troskách bylo koncem války pětaosmdesát procent Varšavy. Oldakowski řekl, že po válce byly strženy ještě další budovy, které tehdejší úřady označily za neobyvatelné. Objevují se podle něho ale hlasy, že v některých případech mohly stavby padnout za oběť ideologii.
„Víme, že mnoho lidí Varšavu považuje za celkem ošklivé město, ale nelze ji neobdivovat za to, že se z naprostého zničení vzchopila a byla postavena znovu od základu,“ podotkl ředitel Muzea Varšavského povstání.
Autoři filmu Město trosek k jeho vytvoření použili virtuální model Varšavy z roku 1945. Maketu sestavili na základě předválečných plánů města a několika tisíců snímků. Šlo o letecké fotografie, které pořídila sovětská armáda, i obrázky přímo z ulic poničeného města. Šlo většinou o černobílé snímky, takže při „vybarvování“ pomáhali lidé, kteří ještě pamatují předválečnou Varšavu, nebo německé barevné filmové týdeníky. Práce na filmu zabrala jeho tvůrcům dva roky.
Oldakowski nevylučuje, že na podzim by se lidé na celý film, i když ne ve formátu 3D, mohli podívat na internetu.
