Například sjezdovka v Rybně, které leží na severovýchodě země, má převýšení pouhých 25 metrů. Lanovka na pražský Petřín přitom jezdí po trase dlouhé 510 metrů a překonává výšku 130 metrů.
Ve Varšavě se dá lyžovat celý rok. Na sjezdovce ve čtvrti Szczesliwice se po většinu roku, kdy není sníh, jezdí na umělém povrchu. Sjezdovka je dlouhá necelého čtvrt kilometru a má převýšení 44 metrů. Kopeček, na kterém se sjezdařská trať a bobová dráha nacházejí, vyrostl teprve nedávno. Jde o navezenou suť a odpad ze čtvrtí, které během druhé světové války rozbombardovala armáda nacistického Německa. Z vrcholu hůrky se otevírá pohled na okolní sídliště.
Kdo si chce užívat zimních radovánek v miniaturním lyžařském středisku v polském hlavním městě, musí sáhnout poměrně hluboko do kapsy. Dospělí ve všední den za hodinu na sjezdovce zaplatí 16 zlotých (asi 104 korun), o víkendu 20 zlotých (skoro 130 korun). Ti, kdo nemají výbavu, musejí počítat s dalšími 25 zlotými na hodinu, na kolik vyjde zapůjčení lyží, holí, bot a helmy. Snowboardisté zaplatí ještě více.
Letošní zima, kdy je dostatek sněhu snad na celém území Polska kromě příhraničních hor, provozovatelům miniaturních lyžařských středisek přeje. Sníh napadl už v prosinci, takže hodně peněz vydělali o vánočních svátcích. Jinak jde ale o docela riskantní podnikání.
Joanna Chrzanowska, majitelka lyžařského areálu nedaleko Gdaňsku časopisu Newsweek řekla, že když ho před čtyřmi lety otvírala, vycházela z toho, že v zimě je zima. Zatím jí tento předpoklad příliš nevycházel, letos ale rozhodně neprodělá, protože k tomu, aby její firma nebyla ve ztrátě, prý stačí, aby se sníh udržel měsíc.
Náklady na zřízení miniaturního lyžařského střediska se pohybují kolem tří milionů zlotých (skoro dvacet milionů korun).
