Možnost navštívit ji nabízí Muzeum umění v Olomouci, které na výstavu Listování zařadilo i zhruba stovku knih z rozsáhlé Bablerovy knihovny, jeho stůl a police. „Přenáším se do života, který jsme prožívali společně,“ řekl literátův syn.
Při pohledu na otcovy knihy vzpomíná, jak sledoval jeho tvorbu, překlady, setkání s přáteli a diskuse. „Bylo to moc pěkné. To společné soužití a to, že jsme byli součástí toho času, bylo úžasné,“ uvedl Otto Babler. S manželkou v roce 2005 celou pozůstalost věnoval Muzeu umění. Tvrdí, že to byla jednoznačná volba. „Domnívám se, že to všechno, co otec nashromáždil od začátku své překladatelské a spisovatelské činnosti, není už soukromé naše vlastnictví, ale kulturní vlastnictví nakonec celé Evropy,“ doplnil. Přestože byl knihami obklopen odmalička, na dráhu svého otce se nedal a vystudoval architekturu a stavitelství. Literaturu má ale rád, knihy sbírá, a zejména dokumentuje kulturní dění.
Největším symbolem Bablerovy pozůstalosti je legendární knihovna. Ale třeba korespondence obsahuje dopisy s 1500 českými i zahraničními autory a překladateli a pracovníci muzea oceňují i jeho literární archiv. Dosud zpracovali do elektronické podoby zhruba třetinu ze 7000 knih z Bablerovy sbírky.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
