„Zrušení regulačních poplatků systém destabilizuje. Budeme se snažit opozici přesvědčit, nicméně je před volbami, takže tomu návrhu dávám poměrně velkou šanci na přijetí ve sněmovně,“ řekl první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Vyjednávací pozice nové ministryně po rozpadu koaliční vlády nebude silná. „Jediné, co s tím můžeme dělat, je upozorňovat na dopady,“ dodal Šnajdr.
Poslanci by se k návrhu na zrušení poplatků mohli dostat na příští schůzi, kromě úplného zrušení se může jednat i o jejich omezení.
Tedy že by poplatky neplatili důchodci, děti a další skupiny lidí. Přinejmenším pro tento návrh má podle všeho levice ve sněmovně většinu hlasů, a to i na přehlasování případného nesouhlasu Senátu.
Podle příznivců poplatků by potom bylo lepší poplatky zrušit úplně, než aby je platila malá část lidí. „Pokud by zůstalo jenom to, že se budou platit poplatky v úzkém segmentu, tak nejspíše ano,“ potvrdila na Radiožurnálu i Jurásková.
Na ministerstvu přitom vznikl návrh opatření proti dopadům ekonomické krize ve zdravotnictví. Pokud projde, měli by pacienti podle ministryně v demisi Daniely Filipiové (ODS) příští rok dostat přinejmenším tolik péče jako letos. „Pokud by ve sněmovně došlo ke zrušení regulačních poplatků, pak by veškerá tato opatření padla vniveč. Rušení by znamenalo ztrátu v rozpočtu zdravotnictví minimálně sedm miliard korun,“ uvedla Daniela Filipiová. Podle poslankyně Soni Markové (KSČM), která návrh na zrušení poplatků předkládá, by se měly peníze do zdravotnictví sehnat jinde. „Zrušte stropy pojistného pro nejbohatší,“ radila Marková před časem ve sněmovně.
