Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Je zakázáno vést veřejnou debatu o Budvaru?

  5:55

Zamyšlení vysoce postaveného politika ODS o takzvaném českém rodinném stříbru.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Nejprve několik slov k historii textu, který předkládáme. Napsal jej vysoce postavený politik Občanské demokratické strany, kterému není situace v Budějovickém Budvaru neznámá, spíše naopak. V rozhovoru s redaktorem ČESKÉ POZICE však dal najevo, že ztratil odvahu text zveřejnit. A to z obavy, že by to mohlo oslabit autorovy pozice ve vlastní straně. I to nakonec vypovídá, jak napjatá a komplikovaná je situace kolem posledního národního podniku v zemi.

Důvody, proč jsme se přesto rozhodli text publikovat a přitom jsme slíbili utajení zdroje, jsou dva. Tomuto tématu věnovala v uplynulých týdnech média řadu zpráv i komentářů z různých úhlů pohledu. Domníváme se, že úhel reprezentovaný informovaným politikem ODS by neměl být opomenut. Zvláště když se autor obává negativní reakce z vlastní strany. A zadruhé, ČESKÁ POZICE se ve své názorové produkci snaží dávat prostor řadě i protichůdných pohledů, jsou-li k věci a přispívají-li k užitečné veřejné diskusi.

Zchlaďme hlavy, nejlépe chlazeným Budvarem

Mediální bomba vypukla v pátek 3. února, kdy Hospodářské noviny uveřejnily na titulní straně spekulativní článek o tom, jak ministr Petr Bendl a jeho „kmotři“ chtějí ovládnout Budějovický Budvar pomocí výměny ředitele. ODS chce privatizovat Budvar, pivaři všech zemí, spojte se! Ačkoli o privatizaci již řadu let nikdo nemluví, mnoho jihočeských představitelů se začalo zaštiťovat prohlášeními, kdo víc privatizaci Budvaru zabrání.

Není divu, se, že vláda, která má tisíce jiných starostí, se do rulety jménem transformace Budvaru nebude pouštět

Privatizaci Budvaru je zabráněno již tím, že je to národní podnik. Jediný národní podnik v České republice. Umí někdo prodat národní podnik? Neumí. Musí ho nejprve přetransformovat na akciovou společnost. To by zřejmě právníci dokázali, ale jakákoli transformace by mohla mít vliv na probíhající soudy s americkým koncernem Anheuser-Busch. A nedivím se, že vláda, která má tisíce jiných starostí, se do této rulety nebude pouštět.

Hejtman Jiří Zimola chce k zastavení privatizace vypsat referendum. Jak mám s hejtmanem dobré vztahy, musím se pozastavit nad tím, kdo by v referendu o privatizaci Budvaru hlasoval. Všichni Češi? Asi ano, jde přeci o národní podnik! Hejtman ale spíše myslel, že by hlasovali pouze Jihočeši. Nebo by měli hlasovat pouze pivaři? Nebo pouze ti, kdo pijí Budvar?

Než mohl premiér Nečas uklidnit veřejnost, že prodej Budvaru není na pořadu dne a že jde o naprosto umělý problém, který byl mediálně vytvořen, byla média a internetové servery zahlceny protesty proti tomu, aby ODS privatizovala Budvar. Hospodářským novinám, které vlastní Schwarzenbergův přítel pan Bakala, se tak povedl majstrštyk: všichni proti privatizaci Budvaru, všichni proti ODS.

Před několika týdny americký pivovarnický gigant Anheuser-Busch koupil nositele ochranných známek, sousední Budějovický měšťanský pivovar. Nevšiml jsem si, že by někdo z jihočeských představitelů demonstroval proti tomuto převzetí ochranných známek. Je, nebo není legitimní si klást otázky, jaký to může mít vliv na spory Anheuser-Busche s Budvarem? Je, nebo není legitimní se ptát, proč tyto známky nekoupil Budvar, když mu byly nabízeny?

Ředitel Budvaru Jiří Boček tvrdí, že vlastnictví těchto známek koncernem Anheuser-Busch nic neznamená. Známkoprávní specialisté si naopak myslí, že vlastní-li dnes americký konkurent ochranné známky k pivu, které se v Budějovicích začalo vařit sto let před vznikem Budvaru, může to mít na spory vliv. Že by Američani kupovali zbytečné věci? Kdo má pravdu, však ukážou až další soudy.

Proč nám nevadí, že sousední Budějovický měšťanský pivovar je již 20 let soukromý?

Dohoda o „zakopání válečné sekery“ mezi ministrem Petrem Bendlem a ředitelem Bočkem ukončila mediální humbuk, který však zanechal mnoho otevřených otázek. Jak se svatá válka proti privatizaci Budvaru slučuje s tím, že si současný management podal v roce 1993 na Budvar privatizační projekt, který nevyšel? Co by se stalo, kdyby byl tehdy privatizační záměr schválený a ředitel Boček by byl dnes ředitelem soukromého pivovaru? Podle mého názoru nic. Myslíte, že by ředitel Boček vařil proklínané europivo? Určitě ne. Proč nám nevadí, že sousední Budějovický měšťanský pivovar je již 20 let soukromý? Ve stejné logice se můžeme zeptat, dá-li se Plzeňský Prazdroj ještě vůbec pít, když má soukromého a nadnárodního vlastníka?

Je třeba také zdůraznit, že oproti mnoha hospodským tvrzením Budvar žádné zisky do státního rozpočtu neodvádí, ale hromadí je na svých účtech. Ano, platí daně a daň ze zisku, stejně jako ostatní pivovary v Česku.

Když premiér Nečas uklidnil veřejnost tím, že o privatizaci Budvaru není řeč, objevil se nový argument: Kontrola hospodaření v Budvaru je zastírací manévr pro vyklizení pozice americkému rivalovi. Z tohoto hlediska lituji, že privatizační záměr z devadesátých let současnému managementu nevyšel. Dnes by známkoprávní spor nemusel řešit stát, komplikovaně a prostřednictvím posledního národního podniku, ale řešily by ho dva soukromé subjekty.

Opravdu je cílem, aby Budvar dál hromadil zisky na svých účtech a dál vedl soudní spory za miliony?

Ostatně, dnešní spory a nejasnosti okolo posledního národního podniku ukazují, jak je dobře, že jsme všechny ostatní podniky privatizovali. Osobně považuji podporu státního vlastnictví národního podniku Budvar za jakýsi jihočeský folklor, který mi nevadí. A navíc, kroužkový ležák je opravdu skvělý. Vůbec mi také nevadí, kdyby Budvar sponzoroval politické strany, lepší by ale bylo, kdyby je sponzoroval rovnoměrně. Budvar přeci sponzoruje řadu dalších společenských aktivit a nikdo mu to nevytýká.

Za chybu ale považuji, že je v podstatě zakázáno vést veřejnou debatu, jak dál s Budvarem. Opravdu je cílem, aby dál hromadil zisky na svých účtech a dál vedl soudní spory za miliony? Má na nádvoří Budvaru v roce 2050 číst ředitel pod sochou Jiřího Bočka výroční zprávu, že kumulovaný zisk na účtech národního podniku dosáhl pěti miliard? Z hlediska řízení státu jde o marginální záležitost, a tak proč ne. Státu snad jenom přiznejme, že má jednou za sedm let právo na kontrolu ve svém podniku.