Úterní článek redakčního kolegy Briana Kenetyho „Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu“ vyvolal mezi čtenáři ČESKÉ POZICE zřídka vídaný zájem. Svědčí o tom i stovky „lajků“ na sociální síti Facebook i množství komentářů pod textem.
Obrátili jsme s prosbou o reakci na člověka nejpovolanějšího – samotného spoluautora transformace české ekonomiky v 90. letech, tehdejšího ministra financí i premiéra a nynějšího prezidenta Václava Klause. Odbyti jsme byli obratem, a sice odkazem na prostudování rozsáhlého díla, které pan profesor Klaus na toto téma v uplynulých více než dvaceti letech publikoval.
Připomeňme, že článek se zabýval studií sociologů z Cambridgeské a Harvardovy univerzity o důsledcích privatizace v postkomunistických zemích. Podle jejích závěrů například existuje přímá spojitost mezi programy masového odstátnění majetku z počátku 90. let a hospodářským úpadkem a korupcí, jež následovaly. Samotný způsob a tempo privatizace prý poškodily existující státní instituce a zvýšily korupci.
Konkrétně o České republice se studie zmiňuje jako o zemi, která zaznamenala v roce 1999 ty nejhorší výsledky ve střední a východní Evropě v oblasti ochrany vlastnických práv, efektivnosti vlády a v tempu růstu. Jedním z důvodů podle autorů bylo, že masová privatizace se zde uskutečnila za absence fungujících regulačních institucí či nezávislého hospodářského tisku.
Počkejme na výstupy Institutu Václava Klause
I kdybychom připustili možnou ideologickou předpojatost autorů studie, na níž poukazovali někteří diskutující, a aniž bychom si troufali přeceňovat jejich odbornou erudici, faktem je, že nešlo o nějaké absolventy Fakulty sociálních studií Vysoké školy ve Sládkovičově, ale o akademické pracovníky ze dvou prestižních univerzit.
A co tedy na jejich závěry říká Václav Klaus coby symbol tehdejších radikálních ekonomických a společenských změn? Na dotazy ČESKÉ POZICE odpověděl zástupce jeho mluvčího Petr Macinka: „Pan prezident na toto téma napsal v uplynulých více než dvaceti letech velkou řadu odborných publikací, ale i knih snadno uchopitelných laiky či neekonomy. Věřím, že když si je pečlivě prostudujete, naleznete v nich vyčerpávající odpovědi na Vaše otázky.“ Doplněn hypertextový odkaz www.klaus.cz/knihy.
Pokud by tedy čtenáři měli zájem dobrat se Klausova postoje, odkazuje je pan prezident na četbu více než „40 knih s tématy obecně společenskými, politickými a ekonomickými“, jak se píše v jeho životopise na osobním webu. Ovšem disponují-li k tomu dostatkem morálních sil.
Anebo si možná mohou počkat na vznik Institutu Václava Klause, který se má po skončení prezidentova funkčního období zabývat studiem a propagací jeho myšlenek a na jehož vznik věnuje desítky milionů korun jeden z „beneficientů“ privatizačního procesu Petr Kellner. Třeba výstupy této vzdělávací a výzkumné instituce poskytnou zhutněné odpovědi na naše dotazy. Teď na to evidentně nemá hradní aparát ani prezident sám čas. Anebo chuť.
P.S. Ale abychom nebyli nespravedliví: na webu klaus.cz jsme narazili na prezidentův projev Politicko-ekonomické aspekty zavádění tržní ekonomiky přednesený letos v lednu na konferenci „Tranzitivní ekonomiky – 20 let poté“ ve Vídni. Lze v něm nalézt mnohé odpovědi na otázky, které vyvolávají závěry studie sociologů z Harvardu a Cambridge. Mimo jiné se tam píše:
„Na počátku 90. let jsme ‚pouze‘ chtěli změnit politický, sociální a ekonomický systém a neměli jsme ambice měnit člověka a lidstvo – tyto věci jsme nechali jiným, měli-li tyto cíle. Nám se systémová transformace povedla, oni nového člověka nevytvořili.“