Gerharda Angera, bývalého šéfa berlínských pirátů, dosavadní pracovní výsledky jeho kolegů v berlínském sněmu „nesmírně zklamaly“. Dosud ústřední postava německé pirátské strany nedávno tvrdě zkritizovala své spolustraníky. Prý se dokonce cítí jako lhář, protože piráti aktuálně nejsou schopní dodržet předvolební sliby. Jediným důvodem, proč zatím nevystoupil ze strany, prý je, že doma neměl papír, na který by vytiskl prohlášení o svém odchodu.
„Kvůli výsledkům naší frakce v Berlíně jsem natolik zbaven iluzí, zasažen a zklamán, že už ani sám před sebou nemohu obhájit skutečnost, že jsem osobně vedl předvolební boj,“ řekl Anger v podcastu, jehož obsah tento týden zveřejnil berlínský deník Tagesspiegel.
Anger v první řadě kritizuje to, že piráti nebyli schopní dodržet sliby transparentnosti a základních demokratických postupů. „Dnes mám pocit, že to, co jsem řekl jako lídr berlínské frakce, že naše práce bude transparentní, byla naprostá lež. Kdybyste se mě zeptali, zda máte volit piráty, musel bych vám s ohledem na uplynulých několik měsíců doporučit, abyste se na to vykašlali,“ konstatuje bývalý šéf berlínských pirátů.
Varování před kolapsem
Dle Angera je pouhou iluzí, že ve straně si jsou všichni rovni. Spousta lidí pracuje naplno bez špetky uznání, jiní zase nedělají vůbec nic a slíznou smetanu. Zároveň nesouhlasí s tím, že strana na svých stánkách stále upozorňuje na to, že je teprve na začátku. „Jak dlouho ten rozjezd bude ještě trvat? Dvacet let? Jak dlouho ještě budeme přicházet s výmluvami,“ ptá se frustrovaný politik.
Chce-li se mladá německá pirátská strana zachránit před blížícím se zánikem, potřebuje nutně politiky na plný úvazek
To, že ochranná lhůta již dávno skončila, čím dál tím častěji zmiňují i politici konkurenčních stran. „Jsou zvolenými zástupci lidu, a proto musejí odvádět svou práci. Musejí začít dělat politiku, která pomůže městu, a ne se pořád zabývat sami sebou,“ řekla zelená politička Ramona Popová. Známý německý politolog Oskar Niedermayer pirátům dokonce předpovídá výrazný pokles volebních preferencí. Prý sice byli v minulosti miláčci průzkumů, ale voliči pozvolna zjišťují, že i oni vaří pouze z vody. Proto jejich popularita ještě před volbami do Spolkového sněmu na konci roku 2013 poklesne.
Před kolapsem strany nedávno varoval i bývalý strážce stranické pokladny René Borsig. Chce-li se mladá pirátská strana zachránit před blížícím se zánikem, potřebuje dle Borsiga nutně politiky na plný úvazek. „Stranu s 30 tisíci členy nemohou řídit amatéři, kteří mají vedle politiky ještě normální zaměstnání,“ postěžoval si Borsig deníku Berliner Zeitung. On sám během dubnového sjezdu strany na svou funkci rezignoval. Zdůvodnil to přepracováním a upozornil na vykořisťování aktivních členů ve straně.
Profesionalizace českých pirátů
O profesionalizaci začíná uvažovat i Česká pirátská strana. „Zatím na ni nemáme peníze, viz ucet.pirati.cz. Počítám ale s tím, že je to dlouhodobě jediná funkční cesta. V tuto chvíli máme pouze profesionální účetní,“ napsal ČESKÉ POZICI místopředseda pirátů Mikuláš Ferjenčík. V první fázi by doporučoval profesionalizovat pozice vedoucích odborů a až ve druhé vlně by se snažil získat prostředky pro placené předsednictvo, nebo alespoň předsedu.
„Sám pozoruji, že na plně dobrovolnické bázi fungujeme jen díky velké motivaci, dobrým osobním vztahům ve straně a díky úspěchům u nás (naposledy zisk 13 procent ve studentských volbách) i v okolních zemích, které jsou příslibem toho, že bude lépe,“ věří Ferjenčík. A připomíná, že německá pirátská strana existuje již od roku 2006. To znamená, že řada aktivních lidí, kteří se nyní stahují, se pirátské politice věnuje už více než pět let. Místopředseda českých pirátů je přesvědčen, že jeho strana, která vznikla v červnu 2009, se napůl profesionalizuje na začátku roku 2014.
