Komentáře a projevy politiků či vrcholných představitelů finančních institucí mají v krátkodobém horizontu na devizový trh často výraznější dopad než data z reálné ekonomiky. Co naplat, že jde často o plané sliby, neurčité plány či pouhé spekulace.
Jeden takový silný komentář zazněl v uplynulém týdnu i od prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Prohlásil, že je ECB připravená udělat cokoli, aby zabránila kolapsu eurozóny a společné evropské měny, a že to rozhodně bude stačit. Příští týden ve čtvrtek, po zasedání ECB, se dozvíme, co konkrétně měl tímto výrokem centrální bankéř na mysli.
Vyloučit se nedá další kolo půjček bankám (LTRO), znovuobnovený nákup státních dluhopisů, snížení úrokových sazeb, případně použití dalších nástrojů, kterými ECB disponuje. S tím, že by nakonec centrální banka neudělala nic a slova Draghiho byla jen planý poplach, se příliš počítat nedá. On i celá jeho instituce by ztratila u veřejnosti značnou část své už tak pošramocené kredibility.
Dvě rozdílné poloviny týdne
Čtvrtek 26. července měl citelný dopad na riziková aktiva včetně společné evropské měny. Ta si po měsíční sérii poklesů dokázala vůči dolaru připsat zajímavé zisky a vzdálit se z dosahu hranice 1,20 dolaru za euro. Závěr týdne však přinesl ještě jednu neméně důležitou událost – zveřejnění prvního odhadu výkonosti americké ekonomiky za druhé čtvrtletí letošního roku. Výsledky víceméně v souladu s odhady (růst HDP o 1,5 procenta) však měly v okamžiku zveřejnění na finanční trhy jen omezený dopad.
Ekonomický kalendář v České republice byl relativně prázdný, jak již ostatně bývá ke konci každého měsíce pravidlem. Z nemnoha dat poutal pozornost výsledek konjunkturálního průzkumu, jakou mají české firmy a spotřebitelé důvěru v domácí ekonomiku. Výsledek této statistiky nepřekvapil. Důvěra se i v červenci snížila, čímž zaznamenala čtvrtý pokles v řadě.
Rovněž se potvrdilo, že vyhlídky domácí ekonomiky nejsou ani pro další měsíce příliš příznivé. Především pokles důvěry mezi průmyslovými podniky budí oprávněné obavy jak ve vztahu k případnému růstu nezaměstnanosti, tak k poklesu hrubého domácího produktu. To, že je český průmysl v ohrožení, naznačují i stále horšící se data z Německa.
Koruna zažila dvě rozdílné poloviny týdne. V té první se jí příliš nedařilo a byla pod prodejním tlakem vůči oběma hlavním měnám. Vůči euru se obchodovala převážně nad hladinou 25,50 koruny a k americkému dolaru nad 21 korun. Čtvrteční komentář Draghiho však tento vývoj otočil.
Koruna během čtvrtečního odpoledne výrazně posílila a zisky si dokázala udržet i v závěru týdne. V pátek odpoledne se euro na mezibankovním trhu prodávalo lehce nad hladinou 25,30 koruny a dolar zhruba na úrovni 20,60 koruny.
