Nejvýznamnější celosvětové žebříčky vysokých škol publikují světové instituce každým rokem v průběhu srpna až října. Jejich výsledky včetně komentářů k nim představuje Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, na textech spolupracoval jeho kolega Aleš Bartušek. V prvním dílu seriálu se autoři zabývali šanghajským žebříčkem Academic Ranking of World Universities (ARWU), jenž byl zveřejněn 15. srpna. V druhém dílu seriálu analyzovali žebříček QS (QS World University Ranking), jehož výsledky byly zveřejněny 11. září. Třetí pokračování představí žebříček Times Higher EducationWorld University Rankings (THE), jehož výsledky byly oznámeny 3. října.
Times Higher EducationWorld University Rankings (THE) je jedním ze tří nejprestižnějších mezinárodních srovnávacích žebříčků vysokých škol na světě (společně s ARWU a QS). Britský list The Times Higher Education (THE) začal žebříček vydávat v roce 2010 poté, co ukončil spolupráci s výzkumnou společností Quacquarelli Symonds Limited (QS). Znamenalo to konec jejich společného žebříčku pod názvem THE-QS World University Rankings, vydávaného od roku 2004. Namísto QS začal THE využívat zkušeností a datových podkladů společnosti Thomson Reuters (původní žebříček THE-QS podle dlouhodobě poměrně konzistentní metodologie přitom pokračuje nadále již pouze v režii výzkumné skupiny QS pod novým názvem QS World University Rankings).
Do prvního vydání nového žebříčku THE v roce 2010 (s označením 2010-2011) byly zařazeny pouze vysoké školy, které souhlasily s připojením k procesu profilování institucí (viz Institucionální profily níže) a poskytly požadované a ověřené údaje. Na webových stránkách žebříčku je jako THE World University Rankings 2010-2011 publikován seznam nejlepších 200 institucí včetně dosaženého celkového skóre a pěti dílčích skóre.
Druhé vydání žebříčku z roku 2011 (THE World University Rankings 2011-2012) již uvádí nejlepších 400 světových institucí. Nicméně celkové skóre, podle něhož je možné univerzity jednoznačně seřadit a porovnat mezi sebou, je rovněž pro druhé vydání žebříčku s označením 2011-2012 k dispozici pouze pro prvních 200 institucí. Třetí stovka institucí je publikována ve čtyřech skupinách po 25 a čtvrtá stovka institucí ve dvou skupinách po 50. Autoři žebříčku to zdůvodňují příliš malými rozdíly mezi institucemi na nižších pozicích v žebříčku, které by mohly vést k chybným a nepřesným srovnáním a výkladům.
V pořadí třetí vydání žebříčku THE World University Rankings s označením 2012-2013 a konzistentní metodologií s předchozím rokem (2011) bylo zveřejněno ve středu 3. října 2012. Na rozdíl od předchozích vydání žebříčku umožňuje meziroční srovnání výkonnosti vysokých škol bez zkreslení způsobeného podstatnými metodologickými změnami. Metodologie sestavování žebříčku THE 2011 a THE 2012 je totiž velice podobná.
Prvenství obhájil Caltech
Rozdíly ve skóre škol na předních pozicích jsou velmi těsné, a tak jim není možné přikládat příliš velký význam a silné interpretaceV prvním vydání THE World University Rankings v roce 2010 se na prvním místě umístila americká Harvard University. Změnu na vedoucí pozici přineslo druhé vydání žebříčku v roce 2011, kdy Harvardovu univerzitu odsunul na druhou pozici California Institute of Technology (Caltech) z kalifornské Pasadeny, který své prvenství letos obhájil. Naopak Harvardova univerzita se postupně posouvá níže, přestože zůstává na čelní pozici – po loňském druhém místě skončila nyní až čtvrtá, před ní se dostaly druhá University of Oxford a třetí Stanford University. Rozdíly ve skóre škol na předních pozicích jsou ovšem pouze velmi těsné, a tak jim není možné přikládat příliš velký význam a silné interpretace.
Mezi TOP 10 patří podle žebříčku THE 2012 dále (v pořadí podle umístění) Massachusetts Institute of Technology (MIT), Princeton, Cambridge, Imperial College London, Berkeley a University of Chicago. Jedná se o stejnou desítku institucí jako v roce 2011, oproti roku 2010 v ní pouze University of Chicago vystřídala Yale University, která v posledních dvou vydáních žebříčku skončila shodně jedenáctá.
Ve všech třech dosavadních vydáních žebříčku THE se mezi TOP 10 světových univerzit dostalo 7 amerických a 3 britské školy. V roce 2010 se podle THE o pozici nejúspěšnější evropské vysoké školy dělily University of Oxford a University of Cambridge (obě shodně 6.-7. místo), ale v letech 2011 i 2012 již dominovala University of Oxford (4., respektive 2.). Mezi TOP 20 vysokých škol se kromě amerických a britských institucí dostaly v letech 2010 a 2011 již pouze švýcarský ETH Zürich - Swiss Federal Institute of Technology Zürich (15. místo) a kanadská University of Toronto (17., resp. 19. místo). V roce 2012 kanadskou univerzitu v TOP 20 vystřídala další americká Northwestern University a mezi americkými a britskými v TOP 20 žebříčku zůstal pouze švýcarský ETH Zürich, který si polepšil na dvanáctou pozici.
Ztráty tradičních center akademické excelence
Celkově lze říci, že žebříčku nadále dominují USA se sedmi institucemi v TOP 10 a celkem 76 institucemi v TOP 200 žebříčku (75 škol v roce 2011 a 72 v roce 2010). Druhé Spojené království má 31 zástupců na úrovni TOP 200, následuje Nizozemsko s 12 a Německo s 11 institucemi.
Zhoršením pozice v žebříčku byly z amerických škol nejvíce zasaženy právě veřejné a zdaleka nikoli pouze okrajové instituceDominance USA v absolutních počtech vysokoškolských institucí v žebříčku však zakrývá reálné zhoršení jejich umístění. Přestože těm nejelitnějším americkým univerzitám na vrcholu žebříčku se spíše podařilo upevnit své pozice (například MIT si polepšil o dvě místa a skončil pátý a Berkeley se posunulo z desáté pozice na devátou), velké množství dalších předních amerických vysokoškolských institucí si v žebříčku pohoršilo. Konkrétně ze 76 institucí USA v TOP 200 jich svoji pozici zlepšilo 19, udrželo 6, ale zhoršilo dokonce 51. Přestože mezi nimi jsou jak soukromé, tak veřejné instituce, nejvíce zasaženy byly právě veřejné a zdaleka nikoli pouze okrajové instituce.
Pokles v žebříčku zaznamenaly například klíčové výzkumné instituce, které jsou součástí systému University of California – San Diego (pokles z 33. na 38. místo), Davis (z 38. na 44.), Irvine (z 86. na 96.), Santa Cruz (ze 110. na 122.). Další významné ztráty postihly například Pennsylvania State University (pokles z 51. na 61. místo), University of Massachusetts (z 64. na 72.), University of Colorado Boulder (ze 77. na 91.) nebo Arizona State University (ze 127. na 148. místo).
Podobná je celková situace také ve Velké Británii, které rovněž v posledních letech bojuje s investičními škrty a finančními opatřeními, jež mají nepochybně dopad na umístění vysokých škol v žebříčku. Přestože tím někteří zahraniční komentátoři operují, zůstává otázkou, zda se škrty konzervativní vlády (vláda Davida Camerona je u moci od léta 2010) mohly projevit tak rychle ve výsledcích žebříčku. Pravděpodobněji se ale projevují důsledky již předcházejícího období.
Mnohé britské univerzity světové úrovně (s výjimkou zlatého trojúhelníku Londýn – Oxford – Cambridge) prý čelí propadu směřujícímu ke globální průměrnostiNa jedné straně špičkové britské univerzity (podobně jako ty americké) potvrzují své vrcholné pozice v žebříčku – Oxford se dokonce posunul ze čtvrtého na druhé místo, Cambridge poklesla ze šestého na sedmé místo a londýnské Imperial College London (8.) a University College London (17.) si udržely své pozice z loňského roku. Na druhé straně však další britské instituce své pozice ztratily. Z 32 britských vysokých škol v TOP 200 žebříčku THE v roce 2011 jich v roce 2012 zůstalo 31 (vypadla University of Dundee) a 20 z nich se v žebříčku umístilo hůře než před rokem. Mezi nimi například i velká jména jako University of Bristol (pokles z 66. na 74. místo) nebo University of Glasgow (ze 102. na 139. místo). Editor žebříčku Phil Baty dokonce expresivně hovoří o tom, že mnohé britské univerzity světové úrovně (s výjimkou tzv. zlatého trojúhelníku Londýn – Oxford – Cambridge) čelí propadu směřujícímu ke globální průměrnosti.
Ředitel divize OECD CERI Dirk van Damme k tomu dodává, že akademická excelence se postupně přesouvá z tradičních center dvacátého stolení. USA a Velká Británie podle něj sice zatím stále ovládají absolutní vrchol žebříčků, avšak zároveň čelí těžkým ztrátám celkové pozice na úrovni TOP 200. Je třeba si totiž uvědomit, že interpretované změny v žebříčku THE se – vzhledem k významným metodologickým změnám – týkají pouze jediného roku (2011-2012); protože je však potvrzují i závěry dalších studií, mohou se v několikaletém trendu projevit opravdu dramaticky.
Asijsko-tichomořská vlna a starý kontinent
Naopak se zdá, že se začínají vyplácet rostoucí veřejné investice do vysokého školství v asijsko-tichomořské oblasti. Alespoň tedy z pohledu umístění institucí v žebříčku THE. Právě na úkor tradičních amerických a britských univerzit totiž v roce 2012 významně zlepšily své pozice právě přední univerzity z Číny, Singapuru, Jižní Koreje a Taiwanu. Úspěšný posun zaznamenala rovněž Austrálie. Svůj podíl na celkovém skóre žebříčku THE však z těchto zemí zvýšily pouze Singapur a Jižní Korea.
Že by ekonomická krize eurozóny výrazněji ovlivnila výsledky vysokých škol starého kontinentu v žebříčku THE, se nezdáVývoj kontinentální Evropy se liší od USA i Velké Británie. S výjimkou Norska, které ze seznamu TOP 200 institucí žebříčku THE ztratilo oba své zástupce (University of Oslo a University of Bergen), a Španělska, jehož jediný zástupce v loňském seznamu TOP 200 Pompeu Fabra University ze seznamu rovněž vypadl, se nezdá, že by ekonomická krize eurozóny výrazněji ovlivnila výsledky vysokých škol starého kontinentu v žebříčku THE. Svoji výbornou pozici v žebříčku THE dokonce ještě vylepšilo Nizozemsko, neboť všech jeho 12 vysokých škol v TOP 200 se v žebříčku posunulo směrem výše. Nejúspěšnější německé instituce v čele s Ludwig-Maximilians-Universität München (48.) si své pozice udržely, podobně jako vysoké školy Francie, jejíž nejlepší École Normale Supérieure v Paříži zůstala na 59. místě. Nicméně, skutečné dopady dramatických úsporných opatření v evropském vysokém školství, k nimž dochází v posledních letech, bude možné posoudit až na základě budoucích vydáních žebříčků.
Žebříček THE uvádí skóre pro nejlepších 200 světových vysokých škol. Shodně se v letech 2010 i 2011 jednalo o vysoké školy z 26 zemí a rovněž shodně v obou letech byla přibližně polovina vysokých škol ze dvou nejúspěšnějších zemí, tedy z USA a Spojeného království. Přes značné potíže, které tradiční americko-britská nadvláda ve vysokém školství v posledních letech prožívá, je z hlediska zemí seznam TOP 200 institucí v roce 2012 méně rozmanitý, neboť je v něm zastoupeno pouze 24 zemí oproti dosavadním 26 v předchozích letech.
Na úrovni TOP 100 tvoří polovinu institucí v žebříčku pouze vysoké školy USA (v roce 2012 je to již méně než polovina) a na úrovni TOP 50 je to dokonce ještě více než polovina. Drtivá většina zemí má tak v žebříčku na úrovni TOP 200 méně než deset vysokých škol a na úrovni TOP 100 méně než pět vysokých škol. Z hlediska absolutního počtu vysokých škol v žebříčku THE (TOP 200) svoji pozici mezi roky 2011 a 2012 zlepšilo pouze šest zemí: Francie (z 5 na 7 vysokých škol), Izrael (z 2 na 3), Jižní Korea a Belgie (shodně ze 3 na 4), Austrálie (ze 7 na 8) a USA (ze 75 na 76). Bylo to na úkor Norska (zhoršení z 2 na 0 vysokých škol), Španělska (z 1 na 0), Číny (z 3 na 2), Kanady (z 9 na 8), Německa (ze 12 na 11) a Spojeného království (z 32 na 31).
Nejvíce si z hlediska počtu vysokých škol v žebříčku polepšily regiony Asie a Pacifiku, a to zejména na úkor regionu AmerikaStejně jako u dalších významných světových žebříčků také výsledky žebříčku THE World University Rankings ukazují na nadvládu amerických univerzit v horních patrech žebříčku. Evropa má oproti Americe přibližně třetinový počet vysokých škol na úrovni TOP 50, ale již více než poloviční počet na úrovni TOP 100. Směrem dolů v žebříčku se navíc situace pro Evropu dále zlepšuje. Již na úrovni TOP 200 jsou počty amerických a evropských univerzit přibližně vyrovnané a na úrovni TOP 400 je v roce 2012 evropských dokonce o třetinu více než amerických. Srovnání výsledků žebříčku THE podle světových regionů mezi roky 2011 a 2012 potvrzuje, že nejvíce si z hlediska počtu vysokých škol v žebříčku jak na úrovni TOP 200, tak na úrovni TOP 100 i TOP 50 polepšily regiony Asie a Pacifiku, a to zejména na úkor regionu Amerika.
Univerzita Karlova – jediná česká škola v THE
Jak si v krátké historii žebříčku THE vedou české vysoké školy? Do prvního vydání v roce 2010, kdy bylo zveřejněno pouze 200 nejlepších vysokých škol na světě, nebyla zařazena ani jediná a v letech 2011 a 2012 se do hodnocení dostala pouze Univerzita Karlova v Praze (UK). Neumístila se však v TOP 200 světových vysokých škol, pro něž THE uvádí celkové skóre, ale shodně v obou vydáních až na dělené pozici 301 – 350.
Do žebříčku THE se dosud nedostaly žádné vysoké školy například ze Slovenska, Slovinska, Chorvatska ani MaďarskaDo žebříčku THE se dosud nedostaly žádné vysoké školy například ze Slovenska, Slovinska, Chorvatska ani Maďarska. Z bývalých socialistických zemí střední a východní Evropy jsou v žebříčku vedle české UK pouze dvě vysoké školy polské a jedna estonská. Zatímco však estonská University of Tartu se jak v roce 2011, tak v roce 2012 umístila na dělené pozici 351-400, polská Jagelonská univerzita i Varšavská univerzita byla ještě v roce 2011 hodnocena na stejné úrovni jako UK (301-350), ale v roce 2012 shodně spadly na dělenou pozici 351-400.
Univerzita Karlova v roce 2012 dosáhla oproti roku 2011 vyšších hodnot dílčích skóre hned ve čtyřech z pěti sledovaných oblastí; s výjimkou oblasti International outlook. Dokonce o více než o třetinu zlepšila UK skóre v oblasti Citations (zvýšila své skóre vůči celkovému rozložení skóre všech škol od 0 do 100 z 31 na 42), o 15 procent v oblasti Industry income (skóre zvýšila z 24,5 na 28,1) a o sedm procent v oblastech Teaching (z 32,3 na 34,7) a Research (z 24,6 na 26,2). Po dopočtení celkového skóre to znamená, že UK zlepšila své celkové skóre (vůči celkovému rozložení skóre všech škol od 0 do 100) z hodnoty 30,8 na hodnotu 35,3.
Zvýšení hodnot dílčích skóre (ani skóre celkového) však samo o sobě nezaručuje posun v žebříčku směrem výše, neboť v čase se mění rovněž charakteristiky všech ostatních škol v žebříčku.
Jak se pohybovala skóre v jednotlivých oblastech:
- Research: V této oblasti vzrostlo mezi roky 2011 a 2012 skóre v průměru nejvíce (o 11 %), což znamená, že v ní došlo k nejvýraznějšímu zmenšení rozdílů na čele žebříčku. Nárůst o 7 % v případě UK tudíž ve výzkumné oblasti představuje nižší než průměrný růst. Výzkumnou činnost podle THE meziročně zlepšily zejména vysoké školy z Ruska, Estonska, ale také Francie, Irska nebo Rakouska.
- Teaching: Průměrné skóre vzrostlo meziročně o 8 %. Nárůst o 7 % v případě UK tedy znamená vlastně také relativní zhoršení pozice. V oblasti výuky a vyučováníní si nejvíce polepšily Rusko, Irsko, Rakousko a Belgie.
- Industry income: Skóre se v průměru meziročně zvýšilo o 9 %, především zásluhou vysokých škol ze Singapuru, Izraele a Rakouska, ale také například Nizozemska, Brazílie, Jižní Korey nebo České republiky (a tedy UK jako jediného našeho zástupce v žebříčku THE), které své relativní umístění vylepšily.
- Citations: Zatímco UK v této oblasti zaznamenala v roce 2012 meziroční zvýšení skóre téměř o 36 %, průměrný nárůst přes všechny země a všechny instituce uváděné v žebříčku THE činil pouze necelá 4 %. Vyšší relativní zvýšení skóre v oblasti vlivu výzkumné činnosti než Česká republika (tedy UK) zaznamenaly pouze Rusko, Brazílie a Estonsko.
- International outlook: V této oblasti proběhla mezi roky 2011 a 2012 vůbec nejmenší celková změna skóre (0,4 %), což ovšem příliš nevypovídá o dynamice této oblasti, která se ukázala jako nejdynamičtěji rostoucí kritérium v posledním vydání konkurenčního žebříčku QS World University Rankings 2012. Znamená to pouze, že v této oblasti – na rozdíl od jiných – nedochází k posunu rozložení jednotlivých škol k vyšším hodnotám vůči celkovému rozložení vysokých škol v žebříčku. Nejvíce v této oblasti podle THE rostly Jižní Korea a Japonsko (o více než 20 %).
Dynamika internacionalizace ve světě je však přesto zřejmá i z žebříčku THE. Univerzita Karlova si totiž v této oblasti meziročně relativně pohoršila (ze skóre 51,4 na 50,3). A to přesto, že přitom mírně zvýšila podíl zahraničních studentů (změna z 13,4 % na 13,6 %), mírně snížila podíl zahraničních akademických pracovníků (změna ze 4,2 % na 4,1 %), ale zvýšila podíl publikačních výstupů s mezinárodní spoluprací (změna z 35,3 % na 37,1 %).
5 oblastí hodnocení, 13 ukazatelů
Údaje potřebné pro vytvoření ukazatelů se dosti obtížně získávají, u řady institucí některá data chybíO pořadí nejlepších vysokých škol na světě v žebříčku THE rozhoduje celkem 13 samostatných ukazatelů. Navrženy jsou tak, aby byly především empiricky dosažitelné a zároveň co nejlépe reprezentovaly poměrně širokou škálu aktivit a poslání vysokých škol od výuky (teaching), přes výzkum (research) a mezinárodní rozměr (international outlook) až po předávání znalostí (knowledge transfer). Jde však samozřejmě opět pouze o více či méně vhodné ukazatele, které odrážejí zkoumanou realitu jen do určité míry. Údaje potřebné pro vytvoření ukazatelů se navíc dosti obtížně získávají, u řady institucí některá data chybí a u těch, která jsou nakonec k dispozici, není zdaleka jisté, že jsou data na jednotlivých školách shodně definována a pochopena, že jsou přesná a metodika jejich sběru u všech škol stejná.
V celkovém konceptu pojednává THE pouze o pěti následujících hlavních oblastech (v závorce je vždy uvedena váha, s níž každá oblast vstupuje do výsledného skóre, a tedy váha, která spolurozhoduje o pořadí vysokých škol v žebříčku). THE také zveřejňuje hodnoty jednotlivých škol pouze za celé tyto oblasti; bohužel nezveřejňuje hodnoty za všechny ukazatele, což samozřejmě znemožňuje jejich následnou kontrolu. Každá z pěti oblastí zahrnuje některé ze třinácti ukazatelů:
- Teaching (30 %) – vzdělávací reputace školy, charakteristiky prostředí pro výuku a studium;
- Research (30 %) – rozsah výzkumné činnosti, příjmy z výzkumné činnosti a výzkumná reputace vysoké školy;
- Citations (30 %, v prvním vydání žebříčku v roce 2010: 32,5 %) – vliv výzkumné činnosti;
- Industry income – innovation (2,5 %) – rozsah spolupráce na výzkumných aplikacích a inovacích pro soukromý sektor;
- International outlook (7,5 %; v roce 2010 pouze 5 %) – podíl zahraničních zaměstnanců a studentů a podíl vědeckých výstupů s mezinárodní spoluprací.
S ohledem na rozsah článku není možné věnovat se kriticky všem třinácti ukazatelům, z toho důvodu jsou níže pojednány tři vybrané:
Citovanost (30 %)
Ukazatel citovanosti vypovídá o úrovni vlivu (a v tomto smyslu i kvality) výzkumné činnosti vysokoškolské instituce dané průměrným počtem citací připadajících na jeden článek zařazený do databáze Web of Science. Přestože se váha tohoto ukazatele od roku 2011 snížila z 32,5 na 30 %, jedná se stále o ukazatel, který má mezi všemi třinácti vůbec nejvyšší váhu. Proto je třeba k němu být zvláště ostražitý.
Údaje o počtech citací jsou čerpány z 12 tisíc odborných časopisů zařazených v databázi Web of Science a článků v nich publikovaných v rozmezí pěti let (pro THE Ranking 2012 jde o články publikované v rozmezí let 2006 až 2010). Pro žebříček vydaný v roce 2012 šlo o zpracování více než 50 milionů citací k šesti milionům odborných vědeckých článků. Problémem však je, že jde pouze o články v akademických časopisech a opomíjejí se jiné výstupy výzkumné činnosti, které mohou být pro některé obory důležitější. Neřeší se ani problém dominující angličtiny, která zvýhodňuje v prvé řadě autory s angličtinou jako mateřským jazykem a v druhé řadě autory z pracovišť, kde se v angličtině běžně komunikuje.
Problémem je, že jde pouze o články v akademických časopisech a opomíjejí se jiné výstupy výzkumné činnosti, které mohou být pro některé obory důležitějšíOd roku 2011 jsou citace k uvedeným článkům shromažďovány nikoliv již za pětileté, ale nově za šestileté období – období citovanosti je prodlouženo o poslední rok (pro THE Ranking 2012 jde tedy o roky 2006 až 2011). Cílem prodloužení období je kromě větší aktuálnosti ukazatele také zvýšení stability výsledků a snížení dopadu mimořádně vysoce citovaných článků na celkové skóre instituce.
Vzhledem k mezioborovým odlišnostem v citovanosti odborných článků jsou počty citací normalizovány. To znamená, že instituce s vysokou úrovní výzkumné činnosti v oborech s tradičně vysokými počty citací nejsou nespravedlivě zvýhodňovány. Avšak zvýhodněny zůstávají obory charakteristické vysokou mírou samotné publikační činnosti. Aby navíc nedocházelo ke zkreslování výsledků institucemi s malým počtem vysoce citovaných článků, jsou z hodnocení vyloučeny všechny instituce, které publikují ročně méně než 200 odborných článků.
Akademická reputace (15 %)
Dominantní ukazatel v oblasti Teaching vychází z vlastního šetření akademické reputace (Academic Reputation Survey) společnosti Thomson Reuters. Jedná se o celosvětový průzkum mezi uznávanými odborníky, který zkoumá, jak je vnímána prestiž institucí zvlášť v oblasti výuky a zvlášť v oblasti výzkumu. V roce 2012 získala společnosti Thomson Reuters 16 639 odpovědí (pro srovnání, v roce 2011 to bylo 17 554 odpovědí a v roce 2010 pak 13 388 odpovědí), které jsou podle THE statisticky reprezentativním vzorkem jak z pohledu geografického, tak z pohledu oborového zaměření respondentů. Do oblasti Teaching je zařazen ukazatel prestiže v oblasti výuky. Na rozdíl od obdobně zaměřeného šetření Academic survey výzkumné skupiny QS však THE ani Thomson Reuters nezveřejňují bližší informace o charakteristikách vzorku dotazovaných a respondentů, jejich tvrzení tedy nelze blíže prozkoumat a posoudit.
Na rozdíl od dotazníku QS zjišťuje šetření reputace THE pouze instituce na mezinárodní úrovni, a nikoliv již na úrovni národníNa rozdíl od dotazníku QS zjišťuje šetření reputace THE pouze instituce na mezinárodní úrovni, a nikoliv již na úrovni národní. Respondenti navíc mohou označit nejvýše pouze patnáct nejprestižnějších vysokých škol z celého světa (v dotazníku QS mohou respondenti označit nejvýše 30 nejlepších světových institucí a dalších nejvýše 10 nejlepších domácích vysokých škol – pochopitelně kromě své vlastní alma mater). THE se v dotazníku například ptá: „Kterou univerzitu byste doporučili svým nejtalentovanějším absolventům pro doktorské studium na nejvyšší úrovni?“ (vyberte nejvýše 15 institucí z nabízeného seznamu 6 tisíc vysokých škol).
Uvedený postup THE ovšem vede k mnohem exkluzivnějšímu výběru institucí, které jsou šetřením zachyceny. Z tohoto důvodu také ve výsledcích šetření Reputational survey zveřejňuje THE pouze první padesátku vysokých škol na světě, a zatímco první instituce dosahuje skóre 100, poslední zveřejněná padesátá vysoká škola dosahuje skóre již pouze 6,9. Naopak výsledky obdobného šetření společnosti QS zahrnují několik stovek institucí. Jestliže v pořadí první vysoká škola získává skóre 100, pak padesátá získává velmi vysoké skóre 92,8 a v pořadí třístá vysoká škola stále ještě dosahuje skóre 38,2. V tom jsou ovšem obě šetření (THE a QS) zásadně odlišná.
Finanční prostředky z výzkumné činnosti (6 %)
Ukazatel vypovídá o objemu finančních prostředků získaných v rámci výzkumné činnosti vzhledem k velikosti instituce měřené počtem akademických pracovníků; hodnota ukazatele je navíc upravena podle parity kupní síly (PPP).
Rovněž v tomto případě jde o sporný ukazatel, neboť je ovlivněn například pravidly financování výzkumu, která jsou v každé zemi jiná, ale také třeba ekonomickou situací země, která podstatně ovlivňuje výši celkových dotací do výzkumu. Na druhé straně pro jeho zařazení svědčí to, že výše příjmů vysoké školy z výzkumné činnosti (bez ohledu na to, zda jsou hrazené z národních či mezinárodních zdrojů, z veřejného nebo ze soukromého sektoru) do určité míry skutečně vypovídá o kvalitě a konkurenceschopnosti (případně i světovosti) jejího výzkumu, a také to, že většina získaných výzkumných projektů/grantů je výsledkem nějaké soutěže založené na hodnocení odborníků z dané oblasti (peer-review).
Výše příjmů vysoké školy z výzkumné činnosti do určité míry skutečně vypovídá o kvalitě a konkurenceschopnosti (případně i světovosti) jejího výzkumuOd roku 2011 je také tento ukazatel normalizován s ohledem na oborovou strukturu studijních programů vysoké školy (o pravidlech prováděné normalizace ovšem opět nevíme prakticky nic). Normalizace má řešit to, že výzkumné granty v přírodovědných oborech jsou často vyšší než v případě třeba i vysoce kvalitního výzkumu v umění nebo společenských či humanitních oborech. Oproti roku 2010 se váha ukazatele mírně zvýšila z 5,25 % na 6 %.
Protože si autoři žebříčku THE uvědomují, že různí uživatelé mají různé priority, nabízejí navíc možnost osobního nastavení žebříčku. Na webových stránkách mohou uživatelé srovnávat instituce podle jejich výkonu v každé z pěti hlavních oblastí (5 dílčích skóre) nebo provádět regionální srovnání. Bohužel bohatší a hlubší analýza je umožněna pouze prostřednictvím iPhone aplikace, která vedle vlastního nastavení vah pěti hlavních oblastí umožňuje také propojení s údaji o nákladech na bydlení a s údaji o poplatcích za vysokoškolské studium (o školném).
Celkové skóre zemí
Součet skóre všech institucí v žebříčku THE přes jednotlivé země ukazuje ještě přesněji, než pouhé počty zařazených institucí, jaké je postavení dané země nebo skupiny zemí ve srovnání s ostatními a jak si vede ve vývoji v daném období. Je vidět, že významné zlepšení mezi roky 2011 a 2012 zaznamenaly například Indie (zvýšení podílu na celkovém skóre z 0,16 % na 0,58 %), Francie (z 2,07 % na 2,98 %) nebo Německo (z 5,28 % na 5,93 %), ale také například Turecko nebo Irsko, které shodně překonaly hranici 1 % podílu na součtu skóre všech institucí v žebříčku. Bylo to především (podobně jako v počtu institucí v žebříčku) na úkor USA (z 33,56 % na 31,76 %) a Velké Británie (z 13,46 % na 12,54 %), ale také například Japonska, Izraele či Portugalska. Jediný český zástupce v žebříčku THE (Univerzita Karlova) žádný významný posun z hlediska podílu země na celkovém skóre nezaznamenal (z 0,16 % na 0,18 %).
Korektní srovnání výsledků umožňuje ukazatel výkonu vysokého školství, který vypovídá, jak na tom země v mezinárodním srovnání skutečně jsou, vezme-li se v úvahu také velikost země měřená počtem obyvatel. Ukazatel je konstruován jako podíl celkového součtu skóre všech vysokých škol určité země zařazených v daném roce do žebříčku THE vzhledem k počtu obyvatel této země. Výsledky srovnání jsou prezentovány v tabulce (kterou přikládáme v příloze), v níž jsou země seřazeny podle pořadí v roce 2012.
V žebříčku THE jsou vzhledem k velikosti populace své země nejúspěšnější vysoké školy na Islandu, ve Švýcarsku, na Novém Zélandu nebo ve Švédsku či IrskuUkazuje se, že v žebříčku THE jsou vzhledem k velikosti populace své země nejúspěšnější vysoké školy na Islandu, ve Švýcarsku, na Novém Zélandu nebo ve Švédsku či Irsku. Výsledky tohoto srovnání se tak dosti blíží výsledkům zemí podle identicky konstruovaného ukazatele pro žebříčky ARWU a QS, kde jsou z tohoto hlediska úspěšné také především malé země. V žebříčku ARWU obsadily vzhledem k velikosti populace své země první tři pozice Švýcarsko, Švédsko a Dánsko, v žebříčku QS to byly Irsko, Nový Zéland a Švýcarsko.
Česká republika obsadila v ukazateli výkonu vysokého školství podle žebříčku THE v roce 2012 s výsledným skóre 3,2 na jeden milion obyvatel 29. místo na světě (pro srovnání podle žebříčku ARWU a stejné metodiky 31. místo na světě a podle žebříčku QS a stejné metodiky 37. místo), což je stejné umístění jako v roce 2011.
Z tabulky je například vidět, že ve srovnání s Českou republikou dosahuje více než dvojnásobného skóre na milion obyvatel například Itálie, více než čtyřnásobného skóre Německo, téměř desetinásobného skóre Norsko a podobně. Vzhledem k velikosti své populace má však Česká republika podle výsledků THE 2012 výkonnější vysoké školy než jiné bývalé socialistické země s výjimkou Estonska (Estonsko dosáhlo skóre 22,8 na jeden milion obyvatel).
Závěrem
Cílovou skupinou žebříčku Times Higher Education World University Rankings jsou akademičtí čtenáři týdeníku THE. Žebříček THE jako jediný z nejvýznamnější trojice (spolu s ARWU a QS) zohledňuje finanční ukazatele (jako je financování výzkumu), jimž se například QS vyhýbá z důvodu komplikovaných úprav v případě změny směnných kurzů a životních nákladů.
THE obecně nechává velice málo nahlédnout do své kuchyně, pomineme-li seznam ukazatelů s vahami a drobným komentářemTHE obecně nechává velice málo nahlédnout do své kuchyně, pomineme-li seznam ukazatelů s vahami a drobným komentářem. Nedomníváme se, že je korektní „vyhlašovat po celém světě výsledky ligové tabulky a pořádně neuvést, kdy a kdo s kým se utkal, jaká byla pravidla jejich soupeření, a navíc lehce zamlžovat i to, o jaký sport vlastně šlo“.
Nejvíce diskutovaným problémem žebříčku THE je způsob, jakým při měření počtu citací zohledňuje jednotlivé vědní obory/disciplíny a dochází k poměrně překvapivým výsledkům. Díky tomuto postupu se například egyptská Alexandria University v roce 2010 podle počtu citací umístila na 4. místě na světě a londýnská Royal Holloway v roce 2011 na 14. místě na světě (před Oxfordem, Cambridge a Yalem). Dalším sporným místem k zamyšlení může být způsob měření kvality výuky na základě šetření mezi akademickými pracovníky, kteří hodnotí výuku na institucích, které možná nikdy nenavštívili.
