Jsem jak na ResearchGate, Google Scholar, Mendeley, tak i na Academia.edu. Slouží mi hlavně jako veřejná prezentace mých publikaci, podobně jako na webu katedry. Možná to může napomáhat ke zvýšení citovanosti, protože tam lze najít či požádat o manuskripty, ke kterým se jinak nedá dostat. Několika takovým žádostem už jsem i vyhověl,“ vysvětlil Berka ČESKÉ POZICI.
Je jedním z 11 979 185 světových badatelů, kteří využívají sítě Academia.edu ke sdílení svých článků, k diskuzím s vědci nebo i k hledání spolupráce. ResearchGate, který funguje stejně jako prvně jmenovaná síť od roku 2008, má pět milionů uživatelů, mezi nimiž už jsou i tisíce Čechů či Slováků. Třeba „afiliaci“ k Univerzitě Karlově přiznává 2839 osob, k Masarykově univerzitě 1830 lidí a k Akademii věd ČR se hlásí 1773 výzkumníků.
Googlovský „učenec“ vede
Podle ankety, kterou mezi třemi tisícovkami badatelů nedávno uspořádal časopis Nature, je světově nejpopulárnější Google Scholar. Ten sice není sítí v pravém smyslu, ale spíše užitečným vyhledávačem odborných článků, nicméně i on nabízí možnost založit si profil, sledovat práce vybraných kolegů, ale i vlastní citovanost.
Světoví vědci preferují Google Scholar (procenta dotázaných tří tisíc světových vědců, kteří znají a pravidelně užívají dané sítě).
Vědeckému „facebooku“ je bližší ResearchGate. Dle zmíněné ankety jsou jeho prostřednictvím vědci nejčastěji kontaktováni (podobně jako na profesní síti LinkedIn), hledají zde kolegy s podobnými výzkumnými tématy a také zveřejňují své práce – lépe pak dosažitelné jiným vědcům. Pro případné komentáře k výzkumům však preferují Twitter.
„Na ResearchGate jsou nejpočetněji zastoupení odborníci z přírodovědných oborů, naopak na Academia.edu jsou více zastoupení ti z humanitních oborů a sociálních věd,“ říká David Povolný o uživatelích z Masarykovy univerzity, přičemž potvrzuje světový trend. Brněnská univerzita má na Academia.edu asi 3600 „spojenců“, pražská Univerzita Karlova zhruba 5500.
„Obecně akademiky motivujeme k tomu, aby byli na profesních sociálních sítích aktivní, protože máme za to, že to vede k šíření dobrého jména instituce a k podpoře spolupráce i napříč obory,“ doplňuje Povolný z tiskového oddělní Masarykovy univerzity, který věří, že význam těchto sítí poroste.
Pár desítek tisíc v Česku
Tereza Simandlová, jež se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy věnuje novým médiím ve vědě, loni zjistila, že na ResearchGate bylo registrováno zhruba 14 500 uživatelů z Česka. „Na Mendeley to bylo okolo 7000 uživatelů, z čehož bylo zhruba 1500 Ph.D. a 3000 vysokoškolských studentů (Bc. a Mgr.). Mezi tři nejvíce zastoupené obory českých uživatelů na Mendeley patří Biological Science, Computer Science a Chemistry,“ říká Simandlová, dle níž není jisté, kolik lidí užívá sítě opravdu pravidelně. „Třeba ResearchGate obecně uvádí, že je přibližně 30 procent uživatelů alespoň jednou měsíčně aktivních,“ doplňuje.
A proč tam vědci míří? „Můj osobní názor je, že na akademické sociální sítě vědce vede spíše zvědavost. Vytvoření profilu lze provést během minuty a stejně tak jej i naplnit údaji o vědeckých aktivitách, především o publikační činnosti. Zde systémy na základě získaných dat od ostatních uživatelů mohou buď navrhnout články, kde jste vyhodnoceni jako spoluautoři, nebo nabízí synchronizaci s jinými vědeckými službami, jako je ORCID. Obecně mi přijde, že právě možnost sdílet či získávat vědeckou literaturu je nejzajímavější a nejrozvíjenější funkcionalitou. Akademické sociální sítě tak mohou nahradit chybějící institucionální repozitáře či vyhledávací nástroje s širokým záběrem,“ míní Simandlová.
Aby bylo o čem komunikovat...
„Podle mých zkušeností a v oborech, kde se pohybuji (biochemie a virologie), je používání těchto sítí relativně omezené. Určitého rozšíření doznává ResearchGate, ale ani tam nejsou lidé příliš aktivní,“ uvedl pro ČESKOU POZICI prorektor Univerzity Karlovy pro vědu Jan Konvalinka.
„Obecně bych řekl, že vlna okouzlení sociálními sítěmi, včetně Facebooku, trochu opadává. Řada z nás si uvědomuje, že pro samé komunikování člověku pomalu nezbývá čas, aby vytvořil něco, o čem by šlo komunikovat,“ dodává docent Konvalinka.
Jak již bylo řečeno, zatímco přírodovědci míří spíše na ResearchGate, humanitní a sociální vědce často láká Academia.edu. „Používám zejména ji, protože je pro mne velmi užitečná a je na ní hodně článků. V závěsu je ResearchGate, kde ale není příliš mnoho oborů, které by měly pro moji práci relevanci,“ vysvětluje egyptolog Miroslav Bárta, jenž vede výzkumy v Abúsíru.
Univerzity tyto nástroje nepřeceňují, ale uznávají jejich dopad ve zviditelňování svých lidí i ústavů. „ČVUT podporuje otevřenost univerzity i sdílení znalostí a výsledků odborných aktivit. K tomu náleží i využívání odborných sociálních sítí našimi vědeckými pracovníky,“ říká Lenka Němečková z Ústřední knihovny ČVUT. Využívání těchto sítí (nejvíce pak ResearchGate s 854 účastníky, na Academii je 151 lidí) podporuje i univerzitní knihovna ČVUT, která pořádá odborné semináře.
Přínos ano, ale nepřeceňovat
„Vědci si uvědomují přínos sociálních sítí pro jejich práci. I když využití sociálních sítí není vysoké, při porovnání počtu založených profilů a pracovníků vysoké školy je zde patrná stoupající tendence. Sociální sítě jsou nepomíjitelné jako jeden z důležitých informačních kanálů. Mluvíme-li o vědeckých sociálních sítích, potom sami vědci vytvářejí a sdílejí obsah, což nepochybně mění paradigma systému šíření informací,“ uvedla Ilona Trtíková z ČVUT v resumé svého letošního článku pro odborný časopis ITlib.
Hlavní výhodou sítí je přehled o aktuálním dění v oboru, zajímavých publikacích, ale i možnost snadného kontaktu |
Svazují univerzity nějakými pravidly prezentace svých akademiků? „Používání těchto sítí je na rozhodnutí a zodpovědnosti každého akademika a není nijak omezeno,“ říká mluvčí Kamila Kolářová ze Západočeské univerzity v Plzni. Podobně je tomu i jinde. „Akademičtí pracovníci Vysoké školy ekonomické mohou svobodně vyjadřovat své vlastní vědecko-výzkumné názory nejen v časopisech a knihách, ale také i na nových komunikačních prostředcích, rozpravy nijak neomezujeme,“ řekl ČESKÉ POZICI prorektor pro vědu Petr Musílek.
Hlavní výhodou sítí je přehled o aktuálním dění v oboru, zajímavých publikacích, ale i možnost snadného kontaktu. Jsou však i příjemnější způsoby, jak říká profesor Michal Hocek: „Na ResearchGate a LinkedIn jsem, ale že by to byl nějaký extra přínos, tak pro mě ne. Je z toho více spamu než užitku. Spolupráce se nejlépe hledají osobním kontaktem zejména na konferencích – kde se o tom dá popovídat večer nad skleničkou.“
