Téměř čtyři tisíce policistů mělo během uplynulého víkendu 7. a 8. ledna zajistit nerušený průběh 51. bezpečnostní konference v Mnichově. Rostoucímu počtu účastníků už nestačí hotel Bayerischer Hof, a proto se bezpečnostní zóna neustále rozšiřuje – stejně jako dočasné zákazy parkování v centru města. Ledový vítr, který se proháněl zasněženým Mnichovem, znepříjemňoval policistům službu a podobně mrazivá nálada panovala i na konferenci.
S velkým zájmem se čekalo na projev německé kancléřky Angely Merkelové, která přijela do Mnichova hned po společné cestě s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem do Kyjeva a Moskvy. Její snaha odstartovat jednání, jež by vedla k ukončení konfliktu na Ukrajině, se ale nesetkala s úspěchem, ani nedosáhla ničeho, co by poskytovalo aspoň trochu optimismu do budoucna.
Otázka vojenské pomoci
Merkelová neustále zdůrazňuje, že armádní řešení nepřichází v úvahu a je i proti dodávkám vojenského materiálu ukrajinské armádě. Ani si nedokáže představit chvíli, kdy by kvůli lepší výzbroji ukrajinské armády ruský prezident Vladimir Putin dospěl k názoru, že by mohl prohrát. Postoj Merkelové nezměnil ani projev ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který během něj ukázal několik ruských pasů údajně zabavených zajatým povstalcům a znovu prohlásil, že Ukrajina je suverénní stát, který má právo se vojensky bránit.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že ukrajinská otázka zůstane otevřená stejně dlouho jako srdce Evropanů zavřená k politické, ekonomické a vojenské pomoci Ukrajině |
Porošenko také připomněl výrok nedávno zesnulého německého exprezidenta Richarda von Weizsäckera z doby studené války, že německá otázka zůstane stejně dlouho otevřená jako Braniborská brána zavřená. Porošenko jej parafrázoval v tom smyslu, že ukrajinská otázka zůstane otevřená stejně dlouho jako srdce Evropanů zavřená k politické, ekonomické a vojenské pomoci Ukrajině. Ukrajinští představitelé sice stále mluví o proruských teroristech, ale úzkostlivě se vyhýbají označit konflikt za válečný střet s Ruskou federací.
V otázce dodávek vojenského materiálu na legitimní obranu Ukrajiny se Německo s USA neshodují. Ani pro USA sice nepřichází armádní zásah na Ukrajině v úvahu, ale vojenskou pomocí chtějí aspoň zvýšit ruské válečné náklady a v důsledku rostoucího počtu padlých ruských vojáků oslabit Putinovu podporu v Rusku.
Rozkouskování nezávislého státu
Bouřlivý potlesk sklidil bývalý britský ministr obrany Malcolm Rifkind, který citoval výrok pruského krále Fridricha II. Velikého (1712–1786), dle nějž diplomacie bez armády je jako koncert bez nástrojů. A že nelze přinutit Putina, aby ukončil agresi na Ukrajině, pokud se nezvýší společné úsilí jí zabránit.
Americký senátor John McCain se zeptal, zda chce Merkelová jen přihlížet, jak bude v Evropě poprvé od druhé světové války rozkouskován nezávislý stát |
Americký senátor za Republikánskou stranu Lindsey Graham považuje odmítnutí pomoci za velkou chybu a další senátor za stejnou stranu John McCain dokonce obvinil Merkelovou z politiky appeasementu podobné té ve třicátých letech 20. století. V rozhovoru pro druhý německý televizní program ZDF se pak zeptal, zda chce Merkelová jen přihlížet, jak bude v Evropě poprvé od druhé světové války rozkouskován nezávislý stát. Oficiální americká reakce je o klidnější a nepřímo dává najevo, že dokud Merkelová vyjednává, Ukrajina žádnou vojenskou pomoc nedostane.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov zůstal u pohledu uražené velmoci a zopakoval, že jeho země je nespokojená s rozpadem mezinárodního řádu po roce 1989 a obvinil USA z posedlosti globální protiraketovou obranou a ze snění o vítězství ve studené válce. Dal tím opět najevo, že Rusko nehodlá diskutovat s nikým, kdo není na jeho úrovni, a to jsou jen USA.
Obavy postkomunistických Evropanů
Tomu odpovídala reakce postkomunistických Evropanů, kteří se znovu dostávají do první linie ruského vlivu. Například bývalý polský ministr zahraničí Radosław Sikorski komentoval odmítnutí vojenské pomoci Ukrajině a pokusy Merkelové dosáhnout především klidu zbraní tak, že takové řešení konfliktu nastává, jen pokud obě strany dospějí k přesvědčení, že nemohou vyhrát.
Podle litevské prezidentky Daliy Grybauskaitéové pokud ruský prezident Vladimir Putin zjistí, že je Západ slabý, vyhlédne si další cíl |
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová pak promluvila za ty, kteří krizi na Ukrajině vnímají jako test, kam až může Putin beztrestně zajít. Dle ní, pokud zjistí, že je Západ slabý, vyhlédne si další cíl: „Rusko se chová jako terorista. My jsme také ohroženi a máme být zastrašeni, abychom Ukrajině nepomohli.“
Americký politolog Mark Lawrence Schrad napsal knihu Vodka Politics: Alcohol, Autocracy, and the Secret History of the Russian State (Vodková politika. Alkohol, autokracie a tajné dějiny ruského státu), v níž ukazuje, jak vodka vždy sloužila ruskému systému vládnutí – od carů přes diktátory až po autoritativní prezidenty – a pomáhala udržovat obyvatele v klidu. Podle Schrada hraje vodka vždy důležitou roli během krizí, a pokud má pravdu, Evropa by si měla začít dělat starosti. Zatímco se totiž od letošního ledna v Rusku zvýšily ceny chleba, mléka, cukru a masa, vodka byla vládním nařízením zlevněna.
