Naplánovaný deficit státního rozpočtu na rok 2018 může být nižší

Předvolební rozpočet, jako jej v minulosti nazval ministr financí Ivan Pilný (ANO), předloží dosluhující vláda i nové sněmovně. Pokud jej tedy čerstvě zvolení poslanci schválí, porostou v příštím roce důchody, platy, sociální i nemocenské dávky a výdaje na obranu. Schodek by měl dosáhnout 50 miliard korun.

Dosluhující koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, jejíž představitelé deklarovali staronové předloze podporu, má i v nadcházející sněmovně dostatek hlasů, aby klíčový zákon prosadila. Z ostatních stran se nicméně k „velkorysejšímu“ rozpočtu ozývají kritické hlasy. „Tento rozpočet bychom neodsouhlasili ani náhodou. Nedokážeme si představit, že schvalujeme v dobách takového růstu schodkový rozpočet. Schválit ho je naprostý nesmysl,“ říká Marek Benda, poslanec ODS, která je po volbách druhou nejsilnější stranou v dolní komoře parlamentu.

Malá ambice

Jestli připojí šest svých hlasů pod klíčový zákon, si teprve rozmyslí Starostové a nezávislí. „Je tam sice navýšení peněz pro vysoké školy nebo pro sociální služby, na druhou stranu počítá rozpočet se schodkem 50 miliard korun v době, kdy ekonomika roste. Nízké investice, drahý chod státu, růst a zároveň zadlužování nedává smysl,“ vytýká předloze předseda hnutí Jan Farský.

STAN nicméně podporu rozpočtu zvažuje, a to kvůli hrozbě provizoria v případě jeho neschválení. „Určitě bychom rádi viděli více peněz pro školství. Skokově navýšit peníze na platy učitelů všichni slibovali, není důvod čekat další rok,“ dodává Farský. Nad strukturou rozpočtu se pozastavují i ekonomové. Podle nich by měl být v současné hospodářské situaci mnohem ambicióznější a schodek nižší.

„Vypůjčil bych si slova ministra financí Ivana Pilného – je to rozpočet do jisté míry předvolební. Je to vidět hlavně v naplánovaném růstu běžných výdajů, především na platy a sociální dávky. Průměrný plat ve veřejné sféře má v příštím roce vzrůst o mimořádně vysokých 13 procent,“ upozorňuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Dodává však, že to nemusí být problém, pokud bude ekonomika šlapat a daňové příjmy vzrostou natolik, že zvýšené výdaje pokryjí.

Zpomalení ekonomiky

„Problémem ale bude, pokud ekonomika zpomalí například kvůli nějakému zádrhelu v zahraničí. Schodek pak může být vyšší,“ obává se Dřímal. Dalším „problémem“ může být, že se ve větší míře spustí veřejné investice. Ty ostatně slibuje i vítěz voleb Andrej Babiš. „Důležité je, aby hlavně pan Ťok (ministr dopravy – pozn. red.) měl veškeré peníze na stavby, jak jsem sliboval,“ řekl LN Babiš.

I kdyby však prošla schvalovacím procesem nynější verze, rozpočet nakonec může – podobně jako v minulosti – dopadnout výrazně jinak. Výši deficitu totiž v uplynulých letech silně ovlivňovalo čerpání evropských peněz, které se úplně nedaří. Tím, že stát je spolufinancuje, vydává při menším čerpání méně.

„V několika předešlých letech tak deficit dopadl lépe, než bylo naplánováno. Totéž bude platit pravděpodobně i pro letošní rok,“ říká ekonom ING Jakub Seidler a dodává, že naplánovaný deficit pro příští rok tak nakonec může být opět nižší. „Bude to ale spíše způsobeno pomalejším náběhem investic spolufinancovaných z fondů EU než úspornějším chováním vlády,“ dodává.

Pozitivní dopad voleb

Ratingová agentura Moody’s předpovídá pozitivní dopady voleb na český rozpočet. Ve své zprávě v pondělí 23. října uvedla, že od případné koalice vedené ANO očekává, že přinese posílení rozpočtové disciplíny prostřednictvím snížení počtu ministerstev, boje s daňovými úniky a využívání efektivních nástrojů z IT. Nejde o první situaci, kdy nová vláda bude muset fakticky přijmout návrh rozpočtu své předchůdkyně. I nynější kabinet tak převzal na rok 2014 rozpočet, který mu připravila úřednická vláda Jiřího Rusnoka.

„Z hlediska rozpočtu je to naprostý nesmysl. Nová vláda totiž není reálně schopná rozpočty připravit,“ upozorňuje poslanec Benda. V minulosti se ale volby konaly v květnu či červnu, takže měli jejich vítězové alespoň nějaký čas na přípravu vlastní verze.